Historie vzniku systému AROS

Kolem roku 1993 nevypadala situace kolem Amigy moc růžově. Proto někteří Amigisté začali společně diskutovat o tom, co se musí změnit aby se situace změnila. Hlavní důvod pro špatnou situaci kolem Amigy byl jasný téměř okamžitě. Byla to špatná propagace platformy jako takové. Amiga si musela opět získat širší zájem uživatelů, aby se stala znovu atraktivní jak pro uživatele, tak i pro vývojáře. Proto se začaly navrhovat plány jak toho dosáhnout. Jedním z nich bylo opravení stávajících chyb a odstranění nedostatků v AmigaOS, dalším krokem měla být jeho nutná modernizace. Tak se postupně zrodil projekt AROS.

Název AROS původně znamenal Amiga Research Operating System. Nicméně kvůli znechucení ze soudního sporu mezi firmami Amiga, Inc. a Hyperion Entertainment (2006 - 2009) a možnému porušení ochranných známek firmy Amiga, Inc., byl jeho název změněn rekurzivní zkratkou na AROS Research Operating System.

Problém byl však v tom, že se stále jen diskutovalo. Ani o dva roky později nebyl ještě napsán ani jediný řádek zdrojového kódu. Stále zůstávalo pouze u diskuzí a dohadů.

V zimě roku 1995 byl už z této situace unaven i Aaron Digulla, který nakonec odeslal RFC (žádost o komentáře) na AOS mailing list. V něm se ptal ostatních, jaké by mělo tedy být základní východisko tohoto řešení. K dispozici bylo hned několik variant a nakonec převažoval názor, že téměř všichni by rádi viděli otevřený operační systém, který bude kompatibilní s původním AmigaOS 3.1. Na tomto rozhodnutí se již mohlo konečně začít pracovat na novém systému AROS.

AROS Research Operating System (AROS) je svobodný operační systém, jehož cílem je implementace API systému AmigaOS 3.1 (podobně jako v případě Wine, nikoli však UAE). Lze jej používat jako plně samostatný operační systém, nebo jako emulátor Amigy na jiných platformách. Jeho zdrojové kódy jsou k dispozici pod open source licencí, která jej dovoluje komukoli zdokonalovat.

Nejnovější verze zdrojových kódů jsou k dispozici 24 hodin denně. Pokud v nich dojde k nějakým změnám, mohou tak být spojeny téměř okamžitě. K omezení duplicity práce pak slouží malá databáze s otevřenými úkoly (open tasks).

Již v začátku vývoje byly stanoveny následující cíle projektu AROS:

1. Musí být co možná nejvíce kompatibilní se operačním systémem AmigaOS 3.1.
2. Lze jej portovat na různé druhy hardwarových architektur a procesorů, jako např. x86, PowerPC, Alpha, Sparc, HPPA a další.
3. Měl by být binárně kompatibilní na Amize a zdrojově na jakémkoli jiném hardwaru.
4. Může běžet jako samostatný systém (jenž může bootovat přímo z pevného disku) i jako emulátor, který otevře okno v hostujícím systému pro vývoj softwaru a běh Amigy a nativních aplikací zároveň.
5. Vylepšit funkčnost operačního systému AmigaOS.

Jak jsme již zmínili na začátku, systém samotný je vyvíjen již od roku 1995 a v současnosti je již z větší části dokončen. Systém lze provozovat jako samostatný na většine PC kompatibilních počítačů, některých PowerPC platformách, jako např. základních deskách Sam440 firmy ACube Systems a Efika 5200B firmy Genesi/bPlan. Také ho lze provozovat jako host aplikaci, a to na systému Linux pro x86 nebo PPC procesory, FreeBSD linux pouze pro x86 procesory a jako poslední tu máme host pro Microsoft Windows.

V posledních několika letech si AROS získal mezi uživateli i programátory opět velkou oblibu, díky čemuž se jeho vývoj posouvá stále dopředu. Plně funkční je tak např. podpora USB (přeportován USB stack Poseidon), podpora TCP/IP včetně internetového prohlížeče OWB. Přeportovány byly také některé programy včetně samotného emulátoru UAE.

Jelikož je AROS navržen tak, aby byl kompatibilní na úrovni zdrojových kódu, nebudou programy kompilované pro původní architekturu Motorola 68000 fungovat. Nicméně, zdrojové kódy, které bylo možné zkompilovat pod původním systémem AmigaOS, lze zkompilovat i v AROSu. Tímto přístupem se AROS liší od systémů AmigaOS 4.x a MorphOS, které tyto programy mohou spouštět přímo pomocí JIT překladače.

V současnosti se dokončují práce na integraci emulátoru UAE přímo do AROSu, což by mělo umožnit spouštění původních 68k aplikací.