Disketové archivátory

V dávných dobách, kdy se lidé ještě připojovali k internetu pomocí analogových modemů, museli často řešit velikosti přenášených souborů. Z tohoto důvodů vznikla široká řada archivačních formátů, které však byly určeny pro kompresi souborů. Brzy se ale objevily první archivátory, které byly schopné archivovat dokonce celé diskety.

Disketové archivátory si prošly na Amize dlouhou historií. První z nich se nemohly se chlubit ani velkým kompresním poměrem ani časem potřebným k vytvoření archivu. V průběhu následujících let však vniklo několik dalších formátů, které přinesly nové funkce a lepší kompresní poměr. V tomto článku se podíváme na osm nejznámějších disketových archivátorů - Warp, LhWarp, Zap, Zoom, Disk Masher, Disk Imploder, PackDev a Amiga Disk File.

1987 - WARP

Úplně první vlaštovkou se stal v roce 1987 program WARP, na jehož vývoji pracovala až do roku 1989 firma SDS Software. Ta si jako první uvědomila, že při tehdejší rychlosti analogových modemů  je rozhodující každý ušetřený bajt přenášených dat. Na další dva roky se tak na většině BBS a FidoNetu začaly objevovat stále častěji soubory s koncovkou .WRP.

Jelikož se jednalo o zcela první program svého druhu, ke všemu vytvořený v jazyce C, nedokázal poskytnout nejlepší kompresní poměr ani rychlost komprese. To se samozřejmě negativně odrazilo v době potřebné pro vytváření samotných image souborů.

Balík WARP tvořily tři samostatné programy Warp (hlavní program obsahující všechny funkce), UnWarp (možnost rozbalení image souborů) a WSplit (program pro rozdělování image souborů na menší části). Ani jeden program neobsahuje uživatelské rozhraní a lze je ovládat pouze z příkazové řádky.

Vzhledem ke svému stáří umí pracovat pouze se systémovými 3.5" DD disketami. Neporadí si tak ani s NDOS ani HD disketami. Ačkoli tento program již dnes nenabízí v podstatě nic, proč si jej vybrat k archivaci svých dat, lze mu poděkovat za nastartování tvorby dalších disketových archivátorů.

Název:	WARP 1.11
Autor:	SDS Software
Přípona:	WRP
Licence:	Freeware
Min. požadavky:	Workbench 1.2
Archiv:	http://aminet.net/package/util/arc/warp-1.11

1989 - LHWARP

V roce 1989, dva roky po uvedení původního formátu WARP, si Jonathan Forbes uvědomil, že tento formát není zrovna dokonalý a bude vhodné jej trochu vylepšit. Tak vznikl program LHWARP, což je v podstatě vylepšená verze původního formátu využívající mnohem efektivnější Adaptive Huffman Encoding algoritmus, který se používá i v archivační formátu LHARC. Všeobecně tak lze říct, že výsledný image soubor má 80% velikosti stejného souboru zpracovaného pomocí původního formátu WARP.

Jonathan si navíc uvědomil, že dalšího zmenšení výsledného souboru lze dosáhnout tím, že se budou archivovat pouze sektory obsahující nějaká data (což lze samozřejmě deaktivovat). Další zajímavou funkcí je zobrazení obsahu bootblocku daného zařízení a tak případně identifikovat bootvirus na disketě.

Autor pamatoval i na uživatele, pro které je důležitější rychlost než úroveň komprese. Lze si tak vybrat mezi dvěma kompresní algoritmy - Squeezing a Vaporising (14-bitová verze UNIXového příkazu Compress), nebo je používat oba typy v závislosti na typu archivovaných dat. Oba tyto algoritmy jsou rychlejší než Adaptive Huffman Encoding (známější také jako Freezing). To se však také negativně odráží na velikosti výsledného archivu.

Stejně jako v předchozím případě, neobsahuje ani tento formát žádné uživatelské rozhraní a lze jej používat pouze z příkazové řádky. Poslední verze se objevila v roce 1990 a tím vše skončilo.

Název:	LhWarp 1.40
Autor:	Jonathan Forbes
Přípona:	LHW
Status:	Freeware
Min. požadavky:	Workbench 1.2
Archiv:	http://aminet.net/package/util/arc/lhwarp-1.40

---

1989 - ZAP

Ve stejném roce 1989 vznikl ještě třetí formát ZAP, který vznikl jako přímá reakce na původní formát WARP. Jeho vývoj má na svědomí člověk vystupující pod přezdívkou GREMLIN (MAYHEM). Toho zaujalo, že většina lidí používala na tehdejších BBS formát WARP pro komprimaci disket. Netrvalo dlouho a sám si jej stáhl taky. Jako profesionální programátor hned poznal, že původní formát je zbytečně velký a zbytečně pomalý. Proto se rozhodl vytvořit v assembleru vlastní formát, který nazval ZAP.

Ve svém formátu se rozhodl použít tehdy nejlepší kompresní algoritmus, kterým byl k dispozici. ZAP tak používá mírně upravený Run-length Encoding pro prvotní kompresi dat, které jsou následně ještě zpracovávány vysoce optimalizovaným algoritmem Lempel-Zev (v té době nejlepší algoritmus pro kompresi dat). Hlavní nevýhodou Lempel-Zev algoritmu je však jeho velká časová náročnost. Celkový čas komprese je potom závislý hlavně na tom, jaká úroveň komprese je zvolena. Tuto úroveň může nastavit sám uživatel pomocí čísel 0 až 9 při vytváření archivu. Rozdíl v nastavení úrovně komprese je opravdu markantní. Při nastavení úrovně 0 probíhala testovací komprese 1:07 minut, při nejvyšší úrovni 9 pak neuvěřitelných 10:31 minut.

Svou pomalost se však formát ZAP snaží vynahradit vynikající podporou multitaskingu. Většina programů tohoto typu nejprve načetly danou stopu, kterou následně komprimovaly a nakonec ji uložily do archivu. Formát ZAP ale jako první přišel se systémem dvojité vyrovnávací paměti, kdy nejdříve načte 8 po sobě jdoucích sektorů, přičemž ve stejnou chvíli komprimuje 8 předcházejících sektorů. Tím se zcela eliminují časové proluky při čekání na čtení dat z mechaniky. Tento princip se však nejvíce projeví teprve u rozbalování archivů zpět na disketu, kdy probíhá zápis prakticky nepřetržitě. Celou disketu tak lze obnovit už za 44 vteřin bez ohledu na úroveň původní komprese.

Název:	ZAP 1.41
Autor:	GREMLIN (MAYHEM)
Přípona:	ZAP
Min. požadavky:	Workbench 1.2
Archiv:	http://aminet.net/package/util/arc/zap-1.41

---

1990 - ZOOM

Velkou změnu přinesl v roce 1990 program ZOOM, jehož autorem byl Olaf Barthel. Ten jako první přinesl přehledné uživatelské rozhraní a další nadstandardní funkce.

Pro kompresi dat využívá rutiny, které vycházejí z archivačních formátů LhArc a PKZip (adaptivní Huffman Encoding). Bohužel, vlastní úroveň komprese však nelze ovlivnit žádným nastavením. To znamená, že tento formát používá vždy co největší kompresi dat.

Velice zajímavou funkcí tohoto programu je možnost identifikace nestandardního bootblocku diskety a tím snížení možnosti komprese zavirovaných disket. V poslední verzi již dokáže identifikovat úctyhodných 274 bootblock virů a specifických bootblocků. Pokud v bootblocku narazí na virus, zobrazí upozornění a nabídne možnost nahrazení poškozeného bootblocku standardním bootblockem systému 2.x.

Samotné uživatelské rozhraní programu je vytvořeno velice přehledně a obsahuje všechny potřebné funkce. Lze libovolně definovat rozsah stop, zadat heslo pro obnovení archivu nebo přidát text, který se má zobrazit v průběhu rozbalování archivu. Za zmínku stojí také funkce Clear Unused Data a Clear Unused Block. Ty umožňují archivovat pouze obsazené bloky na disketě a tím dosáhnout ještě menší velikosti výsledného archivu.

Název:	ZOOM 5.4
Autor:	Olaf Barthel
Přípona:	ZOM
Status:	Freeware
Min. požadavky:	Workbench 2.04
Archiv:	http://aminet.net/package/util/arc/Zoom_5.4

---

1991 - DMS (Disk Masher)

Válka mezi disketovými archivátory vrcholila v roce 1991. V tomto roce dala o sobě opět vědět firma SDS Software, která v roce 1987 stála za uvedením původního formátu WARP. Firma v průběhu let zúročila veškeré znalosti získané v průběhu předchozích let a tak se zrodil jeden z nejznámějších a zároveň nejoblíbenějších formátů Disk Masher.

Formát DMS používá čtyři vysoce optimalizované kompresní rutiny, které konečně přinesly uspokojivý poměr mezi kompresí a časem potřebným k vytvoření výsledného archivu. Zároveň jako první dokázal pracovat se všemi AmigaDOS zařízeními (např. DF0:, DF1:, RAD: atd…). Za zmínku stojí také rozšířená detekce virů v bootblocích disket. Ovšem v tomto případě se nejedná pouze o jednoduché zobrazení jeho obsahu, ale o detekci přítomnosti více než 60 typů virů a nestandardních bootblocků.

Původní verze uvedená pod hlavičkou firmy SDS Software občas způsobovala problémy zapříčiněné chybou v samotném kompresním algoritmu. Firma ukončila vývoj tohoto formátu (1.11) ještě stejný rok pro malý zájem o jeho registraci. Naštěstí i za tak krátkou dobu si tento formát dokázal získat velkou oblibu mezi uživateli a tak v průběhu následujících třech let vzniklo ještě několik neoficiálních verzí, které původní formát v mnoha směrech vylepšily. Poslední verze 2.04 tak kromě jiného přináší podporu práce s HD mechanikami a možnost tvorby samorozbalovacích archivů (formát FMS).

Součástí poslední verze je také vynikající program DMS Wbench 2.04, který umožní plně využít všechny funkce a výhody formátu DMS.

Tento formát je na klasické Amize velice oblíben, ovšem u emulátorů Amiga platformy se mnohem více využívá formát ADF.

Název:	DMS 2.04
Autor:	SDS Software
Přípona:	DMS, FMS
Status:	Freeware
Min. požadavky:	Workbench 2.04+
Archiv:	http://www.amiga-stuff.com/files/archivers/DMSV2-04.SFX

---

1992 - DImp (Disk Imploder)

V roce 1992 vytvořil Albert Jan-Brouwer další formát Disk Imploder, známější jako DImp. Ten byl původně součástí programu FImp (File Imploder) obsaženého v balíku Imploder (kompresor určený hlavně pro spustitelné soubory). S ohledem na tento fakt využívá pro kompresi dat Imploder algoritmus.

I když je formát DImp novější než DMS, nedosahuje stejné úrovně komprese. Nicméně i přesto si zachovává vynikající poměr mezi úrovní a časem komprese. Zvolit si lze jednu z osmi úrovní komprese, přičemž jako základní je nastavena úroveň 5, kterou i sám autor doporučuje jako optimální.

Samozřejmostí je už také možnost tvorby samorozbalovacích archivů (koncovka .DEX), přidání textu zobrazovaného při obnovování archivu a zadaní rozsahu stop ke zpracování. Potěší také možnost práce se všemi AmigaDOS zařízeními jako např. RAD: a FMS:.

Původní DImp neobsahoval žádné uživatelské rozhraní a bylo jej možné ovládat pouze z příkazového řádku. To naštěstí ještě stejný rok vyřešil Colin Bell, který vytvořil jednoduché grafické rozhraní DImp-Win 1.0.

Název:	DImp a DImp-Win
Autor:	Albert Jan-Brouwer (DImp) a Colin Bell (DImp-Win)
Přípona:	DMP, DEX
Status:	Freeware
Min. požadavky:	Workbench 2.04+
Archiv:	http://aminet.net/package/util/arc/DImpWin

---

1994 - PackDev

V roce 1994 se objevil velice zajímavý formát PackDev, který vytvořil Christian Wasner. Jako jediný ze všech formátů nevyužívá vlastní kompresní algoritmus, ale používá XPK knihovny nainstalované v systému.

Dokáže pracovat se všemi standardními typy systémových zařízení (DHx:, RAD:, DFx: atd...). U těchto zařízení jsou v základním nastavení ukládány pouze obsazené bloky (lze změnit patřičným příkazem). Pokud program narazí na nesystémové zařízení (PC, Mac nebo hry a dema s vlastními trackloadery), pak ukládá automaticky všechny bloky.

Za dvě nevýhody tohoto formátu lze považovat to, že lze ovládat pouze z příkazové řádky a vyžaduje nainstalované XPK knihovny. Není však problém se jej naučit používat a pro účely komprese a následného rozbalení bude stačit několik základních příkazů.

V našem testu se výrazně projevila výhoda XPK knihoven. Ze všech testovaných formátů dosáhl právě PackDev největší úrovně komprese výsledného archivu. XPK knihovny umožňují při vytváření image souboru zvolit nejlepší kompresní algoritmus pro daný typ dat a tím dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Název:	PackDev 1.9
Autor:	Christian Wasner
Přípona:	PKD
Status:	Freeware
Min. požadavky:	Workbench 2.0+, XPK knihovny
Archiv:	http://aminet.net/package/util/arc/PackDev1_9

---

1995 - ADF (Amiga Disk File)

Nejmladším a přitom nejrozšířenějším formátem je Amiga Disk File (ADF), který v roce 1995 vytvořil Berndt Schmitt pro potřeby svého emulátoru UAE (UNIX Amiga Emulator). Autor potřeboval vyřešit problém, kdy klasické disketové mechaniky na PC nedokáží přečíst diskety vytvořené na skutečné Amize. A jelikož byl jediný použitelný formát Disk Masher stále chráněn autorskými právy firmy SDS Software (bez ohledu na neoficiální verze), bylo nutné vytvořit si vlastní formát. Tak se zrodil otevřený formát ADF, který se v následujících letech stal standardním formátem i pro ostatní Amiga emulátory (UAE, E-UAE, WinFellow, WinUAE atd...) na mnoha dalších platformách.

Vlastní formát Amiga Disk File byl v první řadě využíván k tvorbě image souborů standardních Amiga disket právě pro potřeby emulátorů. Původní verze neobsahovala žádný typ komprese a velikost výsledného image souboru proto vždy byla 901120 bytů (80 cylindrů × 2 hlavy × 11 sektorů × 512 bytů na sektor) bez ohledu na obsah archivované diskety. Tento nedostatek však brzy odstranila nová verze formátu ADZ, u kterého byla ke kompresi dat použita klasická GZIP komprese.

O něco později došlo k rozšíření o další formát HDF (Hard Disk File), který přinesl podporu dalších zařízení jako např. pevných disků atd…Ten podobně jako ADF dokázal vytvářet image soubory celých pevných disků, které bylo také možné použít v emulátorech jako virtuální disky. Avšak stejně jako v předchozím případě ani tento formát nepoužívá žádnou kompresi a výsledná velikost image souboru je přímo úměrná součtu velikosti všech archivovaných souborů. Proto byl vytvořen další formát HDZ, který stejně jako ADZ používá GZIP kompresi.

Pokud však budete chtít využívat formáty ADZ a HDZ, budete však muset mít ve složce C: umístěn archivátor GZIP. Bez něj nebudou tyto formáty k dispozici.

Pro práci s tímto formátem je k dispozici široká řada programů, z nichž zcela nejlepší je bezesporu TrackSaver 2. Pomocí něj je možné vytvářet nebo obnovovat všechny typy tohoto formátu a to včetně podpory HD mechanik a všech ostatních zařízení v systému, jakou jsou např. pevné disky.

Název:	Amiga Disk File
Autor:	Berndt Schmitt (ADF), Thomas Rapp (TrackSaver 2)
Přípona:	ADF, ADZ, HDF, HDZ
Status:	Freeware
Min. požadavky:	Workbench 1.2
Archiv:	http://aminet.net/package/disk/misc/tsgui