Minimig
Minimig (zkratka z „Mini Amiga“) je open-source hardwarová reimplementace počítače Commodore Amiga 500 pomocí programovatelného hradlového pole (FPGA)
Jedná se o první projekt svého druhu, který umožnil fanouškům Amigy postavit si funkční klon klasické Amigy na moderním hardwaru. Za projektem stojí nizozemský vývojář Dennis van Weeren, který Minimig vytvořil z části z osobní nostalgie a z části jako odpověď na časté debaty v komunitě, zda je možné čipovou sadu Amigy implementovat ve FPGA. Výsledkem je zařízení o velikosti zhruba diskety, které dokáže spouštět originální software pro Amigu 500 téměř nerozeznatelně od původního stroje.
Historie projektu a motivace autora
Projekt Minimig zahájil Dennis van Weeren v lednu 2005 jako důkaz konceptu - chtěl prostě ukázat, že legendární Amigu lze skutečně „oživit“ pomocí FPGA. V té době na Amiga fórech probíhaly diskuse o možnosti reimplementace Amigy v FPGA, avšak chyběla praktická realizace. Dennis, velký nadšenec do Amigy, se rozhodl tuto výzvu přijmout. Po tajném vývoji prototypu v letech 2005 - 2006 projekt poprvé veřejně představil na diskuzním fóru Amiga.org koncem roku 2005, kde vzbudil značný ohlas (někteří dokonce zpočátku nevěřili, že nejde o žert). V průběhu roku 2006 pak dokončil funkční prototyp a začal odstraňovat chyby, aby dosáhl co nejvyšší kompatibility. Zdrojové kódy (v jazyce Verilog) a schémata Minimigu uvolnil Dennis jako open source pod licencí GNU GPL dne 25. července 2007, čímž umožnil dalším vývojářům se do projektu zapojit. V době otevření zdrojů již byl Minimig už poměrně vyspělý a většinu běžného software zvládal spolehlivě. Krátce poté, v únoru únor 2008, oznámila italská firma ACube Systems zahájení komerční výroby desek Minimig verze 1.1 pro zájemce z řad veřejnosti.
Technické parametry prvního prototypu a verzí Minimigu
První prototyp Minimigu byl postaven na vývojové desce Xilinx Spartan-3 (Starter Kit) doplněné o několik vlastních modulů. Na FPGA Spartan-3 byl syntetizován kompletní čipset původní Amigy 500 (OCS / ECS čipy Agnus, Denise, Paula a obvodů CIA) a k vývojové desce byly připojeny dvě samostatné desky: na jedné se nacházel 32-bitový 3,3V procesor Motorola 68000 (MC68SEC000 v pouzdře PQFP) a na druhé jednoduchý řadič s mikroprocesorem PIC18LF252 a slotem pro SD/MMC kartu. PIC mikrokontrolér obstarával komunikaci s paměťovou kartou (v souborovém systému FAT16) a dekódování obrazů disket (ADF) za běhu do podoby datového toku, který Amiga vyžaduje. Tento prototyp využíval FPGA s kapacitou 400000 hradel z ~60% a disponoval 1MB SRAM paměti pro CHIP RAM. Již na jaře 2006 dokázal Minimig prototyp na setkání amigistů úspěšně spustit většinu testovaných programů pro Amigu (byť s občasnými grafickými chybami), což potvrdilo životaschopnost konceptu.
Po odladění prototypu vznikla samostatná deska Minimig revize 1.0 o rozměrech 120×120 mm (formát Nano-ITX). Tato deska integrovala všechny komponenty do jednoho celku a stala se základem pro pozdější výrobu. Minimig rev 1.0 byl osazen FPGA Xilinx Spartan-3 XC3S400 (400000 hradel) běžícím téměř na hranici své kapacity (FPGA využito z ~82%).
Jako hlavní procesor sloužil vestavěný Freescale MC68SEC000 (ekvivalent Motorola 68000) na frekvenci 7,09 MHz (shodné takty jako původní Amiga 500). Systémová paměť představuje 2MB asynchronní SRAM (70 ns) organizovaná jako 2×16 bit, která slouží jako Chip RAM i Slow RAM pro Amigu. Z této kapacity je 512 KB využito pro nahrání Kickstart ROM a dalších 512 KB lze rezervovat pro debugovací nástroje (např. Action Replay), takže pro běh programů zbývá standardní 1MB RAM (odpovídající plně rozšířené A500). Pro potřeby bootování a obsluhy diskových obrazů je na desce integrován řadič s mikrokontrolérem Microchip PIC18LF252 (původně v patici DIP-28) - ten zajišťuje natažení konfigurace do FPGA, nahrání Kickstartu do paměti a emulaci disketové jednotky (převod dat ze souborů .ADF na diskové impulsy). Nechybí ani flash paměťová karta (SD/MMC), ze které se načítá konfigurace FPGA, Kickstart i obrazy disket.
Minimig nabízí i slušnou výbavu vstupů a výstupů pro připojení periferií, srovnatelnou s původní Amigou. Na desce najdeme dva PS/2 porty pro klávesnici a myš (standardní PC periferie jsou podporovány, případně lze připojit i původní myš z Amigy pomocí adaptéru), dva 9-pinové joystickové porty (kompatibilní se standardem Atari/Amiga), analogový výstup zvuku (3,5 mm stereo jack) a VGA konektor pro video výstup. VGA výstup poskytuje RGB signál s 12-bitovou barevnou hloubkou (4 bity na kanál) a podporuje jak 15kHz režim (PAL/NTSC obraz kompatibilní s TV přes převod na SCART), tak vyšší VGA frekvence pro monitor. Dále je k dispozici sériový port RS-232 (sub-D konektor) pro ladění či připojení externích zařízení a header rozhraní JTAG pro nahrávání konfigurace do FPGA. Napájení zajišťuje externí zdroj 5V DC (typicky 200 - 300 mA odběr). Na desce jsou také stavové LED diody indikující zapnutí, činnost disketové mechaniky a stav audio filtru (simulace analogového filtru Amigy).
https://www.probers.cz/clanky/133-amipedie/modely/237-minimig#sigProId96c362a742
Minimig rev 1.1 přinesl oproti verzi 1.0 jen drobné úpravy a opravy (vychytání chyb) a stal se standardem pro komunitní výrobu i komerční prodej. Firma ACube Systems nabízela Minimig 1.1 ve variantě se 2MB nebo 4MB RAM. Rozšíření paměti na 4MB se dosahuje přidáním dvou SRAM čipů na již osazené (tzv. piggyback metodou) a propojením chip-select signálů přes volný I/O header - to však vyžaduje velmi precizní pájení. Výhodou 4MB RAM je možnost pohodlněji využívat pevný disk a WHDLoad (spouštění her z pevného disku) - s 1MB by se mnoho her v RAM nespustilo, zatímco s 4MB lze WHDLoad na Minimigu efektivně již používat. Minimig 1.1 tak v maximální konfiguraci překonává původní Amigu 500+ (tu šlo rozšířit typicky na 2MB) a blíží se Amize 1200 z hlediska kapacity RAM.
Hardwarová a softwarová architektura Minimigu
Architektura Minimigu vychází z původního návrhu Amigy 500 - v FPGA je implementována kompletní logika čipsetu OCS / ECS, zatímco výpočetním srdcem je skutečný procesor 68000. Díky použití originálního procesoru (stejného typu jako v Amize) je emulace velmi přesná na cyklus a zaručuje vysokou kompatibilitu. FPGA tak zastupuje všechny specializované čipy Amigy: řadič Agnus (s paměťovým DMA a Copper koprocesorem), grafický výstup Denise, zvukový čip Paula i vstupně-výstupní obvody CIA. Tyto komponenty uvnitř FPGA spolu komunikují po sběrnicích podobně jako v originálním hardware a jsou napojeny na externí RAM (která slouží jako Chip RAM i rozšířená „Slow“ RAM). Videovýstup je generován digitálně v FPGA a převáděn D/A převodníkem z diskrétních rezistorů do VGA konektoru, zvuk je produkován 8-bitovým sigma-delta D/A převodníkem s analogovým filtrem druhého řádu, čímž věrně imituje zvukový výstup původní Amigy. On-screen display (OSD) menu, které Minimig poskytuje pro výběr disků a nastavení, je také realizováno v FPGA jako překryvná grafika ovládaná přes klávesnici nebo joystick.
Po zapnutí Minimigu má FPGA prázdnou konfiguraci - její nahrání zajišťuje integrovaný mikrořadič (PIC či později ARM). Tento řadič obsahuje firmware, který z SD karty načte binární konfiguraci (.bit soubor) a naprogramuje FPGA tak, aby začalo fungovat jako Amiga. Následně řadič nahraje z karty také obraz Kickstart ROM (512 KB) do vyhrazené části RAM, odkud jej Amiga spustí (emuluje se tak vložení Kickstart čipu). Po inicializaci Kickstartu přebírá řízení už Amiga systém běžící uvnitř FPGA a zobrazí úvodní obrazovku (např. legendární obrazovku s rukou a diskem u Kickstartu 1.3). Mikrořadič v tomto okamžiku funguje jako diskový subsystém - na základě uživatelského vstupu (OSD menu) může vkládat Amize data ze souborů ADF na SD kartě jako obsah vložených disket. Původní firmware PIC umožňoval emulovat dvě disketové mechaniky (DF0: a DF1:) pouze pro čtení, pozdější vylepšení firmware a zejména náhrada PIC výkonnějším ARM mikrokontrolérem rozšířila možnosti na čtyři mechaniky současně a podporu zápisu na diskety či připojení virtuálního pevného disku. Pro Amigu samotnou přitom zůstává vše transparentní - vidí standardní řadič disket a rozhraní pevného disku (emuluje se např. řadič Gayle z Amigy 600/1200 pro podporu IDE disků). Tímto způsobem Minimig spouští původní AmigaOS (Kickstart + Workbench) nebo jiné kompatibilní systémy přímo z obrazu ROM stejně, jako by běžely na originálním stroji.
Jelikož Minimig sám o sobě neobsahuje žádný proprietární software od Commodore, musí si uživatel zajistit Kickstart ROM sám. Nejčastěji se používá originální Kickstart 1.3 (pro maximální kompatibilitu s hrami pro A500), případně Kickstart 2.04 / 2.05 (Amiga 500+ / 600) či 3.1 - Minimig podporuje všechny verze Kickstartu pro 68k Amigy do verze 3.1. Existuje i open-source náhrada Kickstartu v rámci projektu AROS, avšak ta zatím není zcela kompatibilní, takže pro plnohodnotné využití Minimigu je doporučeno použít originální Kickstart (legálně lze získat např. zakoupením balíku Amiga Forever od firmy Cloanto, který obsahuje licencované obrazy ROM). Nad Kickstartem lze provozovat standardní AmigaOS (Workbench) - pro Minimig platí stejná omezení jako pro reálnou A500, tedy paměť 1MB až 2MB a procesor 68000. Uživatelé reportovali úspěšný běh řady aplikací i alternativních operačních systémů (např. unixový MINIX). Minimig tedy nemá vlastní operační systém, ale poskytuje věrnou platformu pro běh originálního AmigaOS a programů.
Licencování a open-source aspekt projektu
Od počátku byl Minimig zamýšlen hlavně jako open-source projekt a Dennis van Weeren jej tak po dokončení vývoje prototypu uvolnil veřejnosti. Zdrojové kódy logiky (Verilog HDL) i návrhy plošného spoje byly zveřejněny pod licencí GNU General Public License (GPL), což znamená, že kdokoli může Minimig volně studovat, upravovat a vyrábět, ovšem za podmínky zachování stejné licence pro odvozená díla. Toto otevřené licencování bylo na poli hardwaru poměrně průkopnické a zajistilo projektu širokou podporu komunity. Zveřejněné zdroje obsahují kompletní popis Amiga čipsetu, schémata, firmware pro PIC i další nástroje - díky tomu mohli nadšenci začít Minimig portovat na různé platformy a vylepšovat jeho funkce. Jako open-source hardware spadá Minimig také do kategorie tzv. Open Hardware reimplementací; například existuje varianta navržená pod licencí Open Source Hardware ve formátu Mini-ITX (od vývojáře přezdívaného Illuwatar). Otevřenost projektu se však týká pouze nové implementace - originální Amiga ROM a software zůstávají pod původní licencí (Minimig je nedistribuuje). Pro komunitu fanoušků Amigy ale bylo klíčové, že veškerý nový kód a návrhy Minimigu jsou volně k dispozici, což umožnilo vznik mnoha klonů a pokračovatelů.
Zapojení vývojářské komunity a příspěvky dalších vývojářů
Po uvolnění Minimigu jako open-source se do projektu zapojila řada nadšenců a vývojářů, kteří pomohli dále zlepšovat jeho funkčnost a kompatibilitu. Dennis van Weeren odhadoval kompatibilitu původní verze Minimigu na cca 90% a spoléhal na to, že komunita pomůže najít a opravit zbývající chyby. Tato očekávání se naplnila - už v září 2008 vzniklo vylepšené jádro Minimigu, které přidalo podporu zápisu na virtuální diskety a vylepšilo některé časovací detaily čipsetu. K zásadním komunitním příspěvkům patří vývoj tzv. ARM controlleru. Polský vývojář Jakub ‘Yaqube’ Bednarski navrhl koncem roku 2008 náhradní desku s ARM mikrokontrolérem (AT91SAM7) místo původního PIC. Tato upgrade deska, která pasuje do PIC patice, výrazně zvýšila výkon podpůrného řadiče - Minimig díky ní získal možnost emulace až čtyř disketových mechanik, podporu pevného disku (HDD) přes emulaci IDE rozhraní a také znatelné zrychlení přenosů dat. S ARM kontrolérem lze navíc využít „turbo mód“ procesoru - procesor 68000 běžící standardně na 7MHz může být s využitím cache paměti zrychlen až ekvivalentu ~50 MHz. Bednarski celý návrh ARM desky zveřejnil také jako open-source, takže si ji komunita mohla sama vyrábět. Mnoho majitelů Minimigu tak svůj přístroj vylepšilo svépomocí.
ARM mikrokontrolér od polského vývojáře Jakuba ‘Yaqube’ Bednarskiho
Komunita také přispěla různými porty Minimigu na jiné hardware. Kromě originálního Spartan-3 byly zdrojové kódy portovány např. na FPGA platformy Altera/Terasic (DE1, DE2) a později na multiplatformní FPGA systémy. Byly vyvinuty varianty Minimigu s integrovaným softwarovým 68k CPU uvnitř FPGA (např. jádro TG68), což odstranilo potřebu fyzického procesoru a umožnilo běh Minimigu i na systémech, kde není možné osadit skutečný 68000. Někteří vývojáři vytvořili vlastní rozšiřující desky či modifikace - kromě zmíněného ARM modulu například vznikl rozšiřující modul Scanline Generator pro imitaci vzhledu CRT obrazu, či pokusy přidat k Minimigu Ethernet rozhraní. Aktivní diskuse probíhaly také na diskuzních fórech (např. minimig.net), kde si uživatelé vyměňovali poznatky a sdíleli vylepšení firmware. Minimig se tak stal komunitním projektem v pravém slova smyslu - původní autor dal základ, ale další generace amatérských vývojářů ho posunula o kus dál, od ladění kompatibility až po přidávání zcela nových funkcí.
Kompatibilita se softwarem původní Amigy (A500)
Cílem Minimigu bylo co nejvěrněji napodobit Amigu 500 a tomu odpovídá i jeho softwarová kompatibilita. Většina programů a her určených pro Amigu 500 funguje na Minimigu bez problémů, často zcela identicky jako na originálním stroji. To zahrnuje stovky klasických her pro OCS / ECS čipset, demoscene produkci, aplikace pro Workbench 1.x - 3.x atd. Už raná verze Minimigu zvládala na 90% běžného softwaru. Zbývající drobné nekompatibility se týkaly zpravidla extrémně náročných dem a přesného časování grafiky (např. okrajové efekty s copperem či určitá nastavení sprite). Postupem času byly i tyto detaily vylepšeny, takže dnešní jádro Minimigu dosahuje velmi vysoké věrnosti - běh drtivé většiny originálních programů pro Amigu 500 je nerozlišitelný od skutečného hardware. Například graficky komplikované scény či scrollující efekty v demech se už zobrazují správně a audio má správnou frekvenci i filtraci jako na originále.
Minimig podporuje jak PAL tak NTSC video režim (přepíná se v OSD menu), takže je kompatibilní s evropským i americkým softwarem pro Amigu. Uživatel může zvolit potřebný režim podle požadavků hry nebo dema - např. mnoho starších her běží správně jen v PAL (50 Hz). Díky implementaci ECS čipsetu umí Minimig i režimy Amigy 500+ a Amigy 600, tedy např. práci s 2MB CHIP RAM, více grafických módů (duální playfield, super-high res) a vyšší Kickstart. To znamená, že na Minimigu lze provozovat i software, který vyžaduje Amigu 500 s rozšířením nebo Amigu 600. Uživatelé úspěšně vyzkoušeli například WHDLoad - populární nástroj, který umožňuje instalovat hry na pevný disk a spouštět je z Workbenche. S rozšířenou pamětí (4MB) a ARM řadičem Minimig zvládá WHDLoad včetně emulace harddisku, takže lze hrát hry bez nutnosti neustálého „výměny“ disket v OSD menu.
Jelikož Minimig používá skutečný Kickstart a originální AmigaOS, je softwarově prakticky totožný s reálnou Amigou. To znamená, že i případné chyby či zvláštnosti AmigaOS jsou přítomné. Například programy vyžadující určitý Kickstart (1.2 vs 1.3 apod.) se chovají stejně - je třeba nahrát odpovídající verzi Kickstartu, jinak se mohou některé hry nespustit (stejně jako na skutečné Amize). Kompatibilita Minimigu je tedy dána kombinací přesnosti FPGA emulace a kvality použitého Kickstartu. S originálními Kickstart ROM (1.3 - 3.1) je kompatibilita nejvyšší. S open-source Kickstartem (AROS) nebyly některé hry funkční. V praxi Minimig zvládá i velmi problémové tituly a dema - v komunitě se traduje, že pokud něco neběží na Minimigu, pravděpodobně to nepojede ani na reálné konfiguraci Amigy. Z hlediska výkonu odpovídá Minimig standardní Amize 500, nicméně s turbo funkcí (ARM controller) může být až ~7x rychlejší. Takže například 3D hry jako Frontier: Elite II nebo některé aplikace mohou běžet plynuleji než na originále.
Vývoj komerčních klonů a adaptací Minimigu
O úspěch Minimigu záhy projevily zájem i komerční subjekty. ACube Systems v roce 2008 uvedla na trh již sestavené desky Minimig 1.1, čímž se Minimig stal jednoduše dostupným i pro méně zručné uživatele. ACube nabízela základní variantu s 2MB i s rozšířenou 4MB verzí a volitelně také s elegantní průhlednou akrylátovou krabičkou. Díky ACube se Minimig rozšířil mezi širší okruh nadšenců a získal si reputaci spolehlivého „hardwarového emulátoru“ Amigy 500.
Vedle toho vznikaly i komunitní klony. Například známý je Mini-ITX Minimig od švédského vývojáře vystupujícího pod přezdívkou Illuwatar, který upravil návrh desky do formátu 17×17 cm tak, aby se vešla do běžné PC skříně ITX. Ta měla navíc upraveny konektory vzadu jako klasická základní deska. Tuto variantu si opět mohli zájemci sami vyrábět dle zveřejněných podkladů. Později, kolem roku 2010, se objevily i další projekty inspirované Minimigem. Například Clone-A od firmy Individual Computers, který měl komerčně reimplementovat Amigu v FPGA s pomocí specializovaných měřicích přístrojů a týmového vývoje. Clone-A však přes slibné prototypy (včetně podpory AGA čipsetu) nikdy nedospěl k finálnímu produktu a zůstal neukončený.
Asi nejvýznamnějším pokračovatelem myšlenky Minimigu je projekt MiST. Ten v roce 2013 představil vývojář Till Harbaum jako univerzální FPGA platformu schopnou emulovat jak Amigu, tak Atari ST a další počítače. MiST hardware vychází přímo z Minimigu - převzal otevřené VHDL jádro Amigy, ale integroval také open-source CPU jádro TG68 (68000 v FPGA), takže odpadla nutnost fyzického procesoru. MiST byl navržen s důrazem na nízkou cenu a jednoduchost, aby si jej lidé mohli postavit sami doma. Na projekt MiST pak navázal modernější MiSTer (od roku 2017), který využívá výkonný FPGA kit Terasic DE10-Nano a dokáže emulovat desítky retro platforem včetně několika modelů Amig (OCS/ECS i AGA). Jádro Minimig bylo pro MiSTer dále rozšířeno o implementaci pokročilého AGA čipsetu (A1200) a rychlejšího procesoru 68020, čímž se naplnily původní úvahy o možném budoucím rozšíření Minimigu o AGA.
Apollo Standalone V4+
Kromě těchto otevřených projektů se objevily i high-end FPGA klony Amigy - například samostatný počítač Vampire V4 Standalone (Apollo Team, 2019), který implementuje čipset ECS / AGA a vlastní 64-bitový procesor 68080 v FPGA. Vampire však využívá proprietární jádro a patří do jiné kategorie (snaha o novou generaci Amigy). Přesto ukazuje směr, kterým se ekosystém FPGA Amig ubírá.
Minimig tak nezůstal osamoceným projektem - stal se základem celé rodiny FPGA řešení. Některé vycházejí přímo z jeho zdrojového kódu (MiST, MiSTer), jiné jím byly alespoň inspirovány (Clone-A, Vampire). Minimig také prokázal, že komunitní open-source projekt může kvalitou konkurovat i komerčním snahám.
Jak získat nebo postavit Minimig dnes
Díky otevřenosti projektu existuje několik cest, jak si Minimig pořídit nebo postavit i v současnosti. Pro zkušené bastlíře je k dispozici kompletní balík zdrojových souborů - VHDL/Verilog kód čipsetu, schémata zapojení a PCB layout - takže si teoreticky lze Minimig sestavit svépomocí. Vzhledem k použití FPGA a mnoha SMD součástek to však není úplně triviální a vyžaduje to znalosti elektroniky, pájení a přístup k programátoru FPGA. V komunitě se čas od času organizují společné výroby plošných desek či osazování; zájemci tak mohli získat polotovary a sami si je dokončit.
Jednodušší cestou je zakoupení hotového Minimigu. Ačkoli původní ACube již Minimig 1.1 nevyrábí, na trhu se objevily novější revize. V roce 2023 byla uvedena modernizovaná verze Minimig v1.98 ITX, která má 6MB RAM, šesti-vrstvou desku a podporu rychlejších CPU (až 60 MHz). Tyto desky nabízí k prodeji například komunita okolo webu minimig.ca, včetně volitelné hliníkové case. Cena kompletní nové desky se pohybuje v řádu stovek dolarů.
https://www.probers.cz/clanky/133-amipedie/modely/237-minimig#sigProIdde74082271
Dále lze narazit na druhotný trh - občas se objeví použité Minimigy 1.1 z dřívější produkce nebo neosazené PCB na prodej v retro komunitě (na Amiga fórech či eBay). Při pořízení takového kitu je pak třeba dokoupit a osadit potřebné čipy (FPGA, CPU, RAM, atd.) a nahrát firmware do PIC/ARM.
Alternativním řešením, jak získat funkční Minimig, je využít FPGA multi-systémů. Jak již bylo zmíněno, projekty jako MiSTer umožňují nahrát si jádro Minimigu do univerzální FPGA platformy. Pokud tedy vlastníte např. MiSTer (DE10-Nano) nebo MiST, můžete si stáhnout Minimig core a během pár minut proměnit svůj FPGA kit v plnohodnotnou Amigu. Výhodou této cesty je, že odpadá nutnost shánět speciální hardware - Minimig běží jako jedna z mnoha „konfigurací“ na daném FPGA systému. V praxi toto řešení využívá mnoho fanoušků, protože MiSTer FPGA je dostupný a nabízí kromě Amigy i emulaci dalších retro počítačů a konzolí. Pro puristy, kteří chtějí samostatný stroj, je však vlastní dedikovaný Minimig stále lákavý - představuje totiž unikátní spojení původního a nového světa (realistický hardware Amigy na moderní desce).
Aktuální stav projektu a význam v retro komunitě
Minimig si i po téměř dvou desetiletích od svého vzniku udržuje důležité místo v retro komunitě. Projekt je nadále aktivně využíván a rozvíjen - důkazem jsou například nejnovější hardwarové revize (v1.9x v roce 2023) i průběžné aktualizace FPGA jádra v rámci MiSTer platformy. Minimig se stal de facto standardem pro FPGA emulaci klasické Amigy - jeho kód posloužil jako základ pro většinu novějších implementací (od MiST až po Apollo/Vampire) a dodnes tvoří jádro, na kterém si nadšenci užívají Amigu bez původního hardware. V retro komunitě je Minimig ceněn jako průkopnický počin, který ukázal cestu dalším projektům. Otevřená filozofie navíc stmelila komunitu vývojářů - Minimig inspiroval vznik početné skupiny nadšenců zabývajících se obnovou historických počítačů pomocí FPGA.
Díky Minimigu mohou fanoušci platformy Amiga i v 21. století zažít autentický pocit z používání Amigy 500, aniž by byli odkázáni na stárnoucí a poruchový originální hardware. Mnohé retro počítačové srazy a výstavy dnes zahrnují ukázky Minimigu či jeho derivátů, protože jde o názorný příklad úspěšné záchrany počítačové historie moderní technologií. Minimig rovněž pomohl zachovat znalosti o vnitřnostech Amigy - díky zpřístupnění kódu si nová generace inženýrů může prostudovat, jak Amiga fungovala a experimentovat s ní. V neposlední řadě přinesl Minimig radost hráčům retro her, neboť poskytuje pohodlný a věrný způsob, jak si zahrát klasiky z Amigy na současných displejích, s okamžitým načítáním z SD karty a bez starostí s opotřebenými disketami.
Závěrem lze říci, že Minimig významně přispěl k renesanci platformy Amiga v komunitě a položil základy pro další open-source repliky retro počítačů. Jeho úspěch dokazuje, že „Never give up, never surrender!“ - heslo vytištěné na desce Minimigu - platí i v kontextu udržení legendárních počítačů při životě. Minimig ukázal, že sny fanoušků o návratu milovaných strojů mohou díky moderním technologiím a spolupráci komunity nabýt reálné podoby, a stal se tak trvalou součástí odkazu Amigy v 21. století.
Technická specifikace
| Výrobce: | Dennis van Weeren |
| Datum uvedení: | 2005 |
| TECHNICKÁ SPECIFIKACE | |
| Typ skříně: | ITX |
| Procesor: | Freescale MC68SEC000 / 7.09379 MHz |
| FPU: | Žádné |
| MMU: | Žádné |
| RAM: |
512 kB SRAM (pro Kickstart)
512 kB SRAM FAST RAM 1024 kB SRAM CHIP RAM |
| ROM: | Kickstart 1.02 Kickstart 1.03 Kickstart 3.1 |
| Operační systém: | Workbench 1.2 Workbench 1.3 Workbench 3.1 |
| Čipová sada: | Original Chip Set (OCS) Enhanced Chip Set (ECS) |
| Disketová mechanika: | - |
| Grafika: | 12-bitová barevná paleta (4096 barev) Grafické módy s až 32, 64 (EHB mód) nebo 4096 (HAM mode) barvami na obrazovce:
|
| Zvuk: | 2x čtyř-kanálový zvukový výstup, dvou-kanálové stereo |
| Vnitřní disk: | Není k dispozici |
| Vyjímatelné úložiště: | Není k dispozici |
| Vstupy a výstupy: | 2x PS/2 (klávesnice, myš) 1x RS232 sériový port (pro ladění či připojení externích zařízení) 1x 3,5 mm stereo jack audio výstup 1x VGA výstup 1x HDMI výstup 1x napájecí konektor 1x MMC slot pro paměťové karty 1x JTAG konektor (pro nahrávání konfigurace do FPGA) 3× LED diody pro signalizaci aktivity disku, stavu audio filtru a napájení 1x napájení +5V DC (~100 mA) |
| Rozšiřující sloty: | - |
| Rozšíření: | OSD displej nabízející volbu obrazů disket ve formátu ADF uložených na MMC kartě pomocí klávesnice nebo joysticku |
| Hmotnost: | Cca. 400 g |
| Rozměry: | Šířka: 170 mm, hloubka: 170 mm |
