Ján Zahurančík - autor emulačního balíku AmiKit

Ján Zahurančík je slovenský softwarový vývojář a nadšenec do Amigy, vystupující pod přezdívkou AmiKit - podle svého nejznámějšího projektu. Pochází ze Slovenska (z města Piešťany) a vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2007 získal titul Mgr. v oboru psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Předtím maturoval na slovenské škole v Nitře, kde složil státní závěrečnou zkoušku z angličtiny.

Po studiích se věnoval oblasti HR poradenství. Pracoval jako senior konzultant a facilitátor pro personální projekty, navrhoval a vedl strategické workshopy pro management, školil HR týmy a vedl assessment centra. V praxi se zaměřuje na komplexní HR projekty a rozvoj organizační kultury. V roce 2019 založil společnost Everest HR s.r.o. a stal se jejím jednatelem (Managing Director). Everest HR poskytuje poradenství, školení a koučink v oblasti rozvoje lidských zdrojů a vedení lidí. Rovněž spolupracuje na odborných publikacích - je spolu autorem knih o zaměstnanosti (např. Jak pracovat s nezaměstnanými 2007 a Jak najít zaměstnání 2009).

V jednom rozhovoru sám sebe představil slovy:

„Jmenuji se Ján Zahurančík ze Slovenska. Pracuji jako seniorní HR konzultant a facilitátor - a zjevně jsem také Amiga blázen“.

Technologie a počítače tak byly dlouho jen jeho koníčkem mimo hlavní povolání.

Seznámení s platformou Amiga

K počítačům Amiga se dostal v první polovině 90. let a okamžitě ho okouzlily. Jako dítě začínal na domácím osmibitovém počítači Didaktik Gama (československý klon ZX Spectra).

Začínal na domácím osmibitovém počítači Didaktik Gama.

Takže když poprvé uviděl v akci Amigu, byl ohromen grafikou a zvukem této 16 / 32bitové platformy.

„Pamatuji si, že to byla Amiga 500, v jejíž výloze běžela animace od Erica Schwartze. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím.“

Tak popisuje svůj první zážitek s Amigou. Spolu s bratrem pak přesvědčili rodiče ke koupi Amigy 500. Zpočátku počítač využívali čistě na hraní her a malý Ján tehdy ještě nechápal smysl operačního systému Workbench - ten docenil až později, když si pořídil Amigu 1200 s pevným diskem a začal objevovat pokročilejší možnosti práce v systému.

Během 90. let se pak zapojil i do Amiga demoscény. Kolem roku 1995 byl členem slovenské demoskupiny Reform, kde působil jako hudebník - některé jeho moduly (skladby) dodnes kolují na Aminetu. Díky těmto aktivitám získal hlubší vhled do technických možností Amigy a komunita kolem něj mu byla inspirací do budoucna.

Zrod projektu AmiKit

Po roce 2000, v době kdy popularita Amigy upadala, se přesunul k emulaci. Svou skutečnou Amigu nahradil emulátorem WinUAE a začal si postupně budovat dokonalé “virtuální Amiga PC” - pečlivě vyladěné softwarové prostředí s výběrem oblíbených programů, her a systémových vylepšení. Původně šlo jen o jeho osobní projekt, se kterým si hrál ve volném čase, ladil konfigurace a zkoušel různé utility.

Aby předešel ztrátě výsledků své práce, začal si celý emulovaný pevný disk pravidelně zálohovat do jednoho souboru (tzv. hardfile). Tímto způsobem mohl kdykoli obnovit funkční stav systému a zároveň dál přidávat nové aplikace a tweaky. „Takhle se zrodil AmiKit,“ vzpomíná Zahurančík. Z osobního projektu se postupně rozhodl udělat veřejnou distribuci - aby se o výsledek mohl podělit s ostatními uživateli Amigy.

První verzi balíku AmiKit vydal v roce 2005. Jedná se o komplexní balík, který přemění běžný počítač na „moderní retro“ Amigu - obsahuje totiž předinstalovaný a předkonfigurovaný systém AmigaOS (vycházející z verze 3.x) doplněný obrovskou sbírkou aplikací a her.

AmiKit 1.0 - úplně první vydaná verze baliku AmiKit.

V AmiKitu je integrováno přes 400 programů (utility, demoverze her, dema atd.), pocházejících z veřejných zdrojů jako Aminet nebo z legálně uvolněných titulů. Samotný balík neobsahuje proprietární systémové soubory AmigaOS - pro zprovoznění je vyžadováno, aby uživatel vlastnil originální Kickstart ROM a systém AmigaOS 3.x (například z balíčku Amiga Forever či z instalace AmigaOS 3.9). AmiKit tedy stojí na kombinaci originálního AmigaOS a open-source emulace (WinUAE na Windows, E-UAE/FS-UAE či později Amiberry na dalších platformách).

Od konkurenčních řešení se AmiKit vždy odlišoval důrazem na uživatelský komfort a moderní vzhled. Distribuce obsahuje vylepšené pracovní prostředí - například alternativní desktopové nadstavby Directory Opus Magellan či Scalos, které nahrazují standardní Workbench a přinášejí funkcionalitu známou z pokročilých operačních systémů.

Samozřejmostí jsou kvalitní vektorová písma TrueType, bohaté grafické témata s 24-bitovými ikonami (které pro AmiKit navrhl výtvarník Ken Lester), a možnost provozu ve vysokých rozlišeních - AmiKit si poradí s HD, Full HD i 4K obrazovkami a v nejnovějších verzích dokonce podporuje až 8K výstup.

Unikátní funkcí je tzv. Rabbit Hole, která umožňuje z emulovaného Workbenche spouštět aplikace hostitelského systému (Windows, Mac nebo Linux) tak, jako by byly součástí AmigaOS. Aktualizace AmiKitu navíc probíhají pohodlně přes internet díky komponentě Live Update, kterou do balíku integroval programátor Daniel Westerberg (tu Zahurančík s pýchou označil za jeden z nejlepších doplňků AmiKitu).

Vývoj AmiKitu a současné verze

Po svém uvedení v roce 2005 si AmiKit získal oblibu v komunitě uživatelů „klasické“ Amigy a emulátorů. Ján Zahurančík projekt dlouhodobě rozvíjí ve svém volném čase. Již v roce 2006 představil AmiKit veřejně na akci Pianeta Amiga v Itálii, kde byla nová verze dostupná i na sběratelském CD nosiči. Následovaly pravidelné aktualizace - např. verze AmiKit 1.5 (2007), 1.6 (2010) a další - které přinášely vždy nové programy a vylepšení. V průběhu let se AmiKit rozšířil i mimo Windows: původně vznikl pro WinUAE na Windows PC, ale posléze byl portován také na macOS a Linux, takže jej šlo provozovat téměř na libovolném moderním počítači.

Velký milník nastal v roce 2017, kdy vyšla výroční desátá verze pojmenovaná AmiKit X (10). Ta byla významná mimo jiné integrací do speciálního „Amiga“ notebooku projektu A.L.I.C.E. od firmy A-EON. O dva roky později (10. května 2019) Zahurančík uvolnil novou generaci AmiKit XE (verze 11). AmiKit XE je částečně komerční produkt - nabízí tolik obsahu a unikátních funkcí, že jej autor začal nabízet i ve fyzické podobě (například na stylovém flash disku ve tvaru kreditní karty nebo na předinstalované CF kartě pro skutečné Amigy) za poplatek, čímž financuje další vývoj. Stále však existuje i bezplatná verze ke stažení pro nekomerční užití.

AmiKit X (10) byla významná mimo jiné integrací do speciálního „Amiga“ notebooku projektu A.L.I.C.E. od firmy A-EON.

AmiKit XE dále rozšířil platformy, na nichž lze balík provozovat - kromě PC, Macu a Linuxu vznikla speciální verze AmiKit XE pro Raspberry Pi (optimalizovaná pro emulátor Amiberry na minipočítačích Raspberry Pi 4/400). Díky tomu si lze užít „vysokou Amigu“ i na levném hobby počítači, přičemž autoři využili maximalistického přetaktování Raspberry Pi pro dosažení co nejvyšší rychlosti emulace.

Přelomovou novinkou bylo také vydání varianty AmiKit pro Vampire. Vampire je FPGA akcelerátor pro klasické Amigy (řada turbokaret a standalone jednotka V4) s procesorem 68080. Zahurančík připravil upravenou verzi AmiKitu, která běží přímo na reálném hardware Amiga s Vampire V2/V4 - už nejde o emulaci, ale o balík softwaru a systémových rozšíření sladěných pro tuto neoficiální “Amiga NG” platformu. AmiKit pro Vampire byl vydán v roce 2020 a setkal se s nadšeným ohlasem, neboť přinesl uživatelům akcelerovaných Amig moderní prostředí bez nutnosti vše konfigurovat ručně. Stejně jako u AmiKit XE pro jiné platformy, i zde se jedná o komerční distribuci - k dispozici je buď jako digitální download, nebo na předinstalované paměťové kartě.

AmiKit pro Vampire.

Kromě AmiKitu se Ján Zahurančík věnuje i dalším projektům souvisejícím s Amiga platformou. V roce 2018 představil nástroj FlowerPot, což je uživatelsky přívětivý instalační balíček umožňující provozovat operační systém AmigaOS 4.1 Final Edition (určený pro PowerPC) v emulaci na PC. FlowerPot zjednodušuje nastavení emulátoru tak, aby si i běžný uživatel mohl snadno vyzkoušet prostředí novodobého AmigaOS4 na svém počítači, pokud vlastní příslušné licence (AmigaOS4.1 FE a ROM obrazy). I tímto projektem si Zahurančík získal uznání, neboť rozšířil “Amiga zážitek” i směrem k novějšímu operačnímu systému.

Působení v Amiga komunitě

Ján Zahurančík je v mezinárodní Amiga komunitě poměrně známou osobností. Svůj projekt AmiKit aktivně propagoval na různých Amiga fórech, sociálních sítích i skrze rozhovory v magazínech (např. Amiga Future) a na komunitních webech. Jeho komunikace bývá vždy vstřícná a nadšená - na dotazy uživatelů reaguje ochotně, poskytuje technickou podporu a průběžně naslouchá zpětné vazbě. Díky spolupráci s mnoha dalšími vývojáři (od kterých si vyžádal povolení k zařazení jejich softwaru do AmiKitu) si vybudoval síť kontaktů a přátel v Amiga světě. Sám zdůrazňuje důležitost vzájemné podpory:

„Podporujte své oblíbené Amiga vývojáře, už jich mnoho nezbývá,“ vzkázal komunitě v jednom ze svých rozhovorů.

Styl prezentace AmiKitu je často vizuálně atraktivní - Ján Zahurančík klade důraz na grafický design (jak dokládá spolupráce s Kenem Lesterem na ikonách a grafických motivech) a nebojí se do prezentací zakomponovat trochu nostalgie nebo osobitého humoru. Například propagační materiály AmiKitu občas obsahovaly stylizované fotografie a odkazy na retro atmosféru, hudbu či pop-kulturní narážky, aby zdůraznily spojení moderního PC světa s amigáckými „hippie“ kořeny.

Ne všichni však takový přístup kvitují - někteří kritici mu vyčítají přílišnou stylizaci a mentorské vystupování. Na jednom diskusním fóru zaznělo, že Ján Zahurančík

„vyniká v tom, jak ostatním říkat, co mají dělat, a pak to obalit do kočičích obrázků, fotek z hippie festivalů a všemožné propagace“.

Tyto komentáře však představují spíše okrajové názory. Většina uživatelů hodnotí AmiKit a práci autora hodně pozitivně, oceňuje profesionální úroveň zpracování balíku a fakt, že udržuje klasický AmigaOS při životě v současném světě počítačů.

Kontroverze a spory

Přestože je AmiKit obecně uznáván jako přínos, sám Ján Zahurančík se nevyhnul ani kontroverzím. Přibližně v roce 2005 se v části komunity rozšířila nepotvrzená fáma, že Zahurančík měl jistý podíl na ukončení činnosti legendárního archivu Back To The Roots (BTTR). BTTR byl populární server nabízející legálně volně šiřitelné Amiga hry a software. Kolem roku 2005 však nečekaně musel ukončit provoz.

U nás tuto informaci dal do oběhu Chain, na tehdy ještě mém webu amigaportal.cz. A velkou měrou jsem se o následný "hon na čarodějnice" proti Jánu Zahurančíkovi postaral plnou měrou i já. Tehdy údajným důvodem mělo být to, že na serveru BTTR měly být volně ke stažení obrazy Kickstart ROM (autorsky chráněné). Právě v té době kolovaly informace, že za tím stojí neshody s provozovateli serveru back2roots.org.Ty měl Ján Zahurančík měl upozornit na právní problémy a vyzvat k jejich odstranění. Provozovatelé serveru byli celou situací znechucení a ukončili provoz. 

Tyto domněnky se však nikdy nepodařilo podložit důkazy a samotný Ján Zahurančík se proti nim ohradil. Dnes už je to v podstatě jedno, škody už byly spáchány. Je pravděpodobné, že šlo pouze o nešťastné nedorozumění či shodu náhod v době, kdy komunita procházela turbulentními změnami.

Další spory pramenily z komplikovaného vztahu Jána Zahurančíka s částí české Amiga komunity (Chain a já). Po určitou (hodně dlouhou) dobu totiž jeho oficiální web AmiKit nebyl z českých URL adres přímo dostupný - uživatelé z ČR hlásili, že jsou blokováni a musejí stránky obcházet přes VPN. Důvody tohoto kroku nejsou zcela jasné - podle všeho se jednalo o reakci na opakované konflikty na fórech. V roce 2022 pak Zahurančík tuto blokaci tiše odstranil a zpřístupnil svůj web opět všem.

Tento vstřícný krok však někteří přijali s jistou dávkou cynismu - poukazovali na to, že k odblokování došlo až ve chvíli, kdy autor na webu začal propagovat charitativní sbírku na pomoc Ukrajině (organizace Člověk v tísni) po vypuknutí války. Například jeden český uživatel k tomu napsal:

„To, že nás Zahurančík po letech vzal na milost a zpřístupnil nám svůj web, vidím jen jako snahu přiživit se na dění na Ukrajině… Beru to jako pozérství. Jediné, čeho jsem za ty roky, kdy jsem k němu nesměl, dosáhl, je, že jsem se AmiKit naučil vůbec nepoužívat.“.

Tato ostrá slova odrážejí napětí, které mezi Zahurančíkem a částí (zejména českých a slovenských) fanoušků panovalo.

Sám Ján Zahurančík se k těmto věcem veřejně příliš nevyjadřuje. Je však zjevné, že ho mrzí osobní útoky a nepochopení ze strany některých členů komunity. Většina uživatelů AmiKitu jeho práci naopak oceňuje a uvědomuje si, že udržet tak rozsáhlý projekt po mnoho let není snadné. Navzdory občasným třenicím tak AmiKit zůstává respektovanou součástí Amiga scény a Ján Zahurančík jedním z jejích výrazných aktérů.

Závěr

Ján Zahurančík alias AmiKit dokázal propojit nostalgii klasické Amigy s moderními technologiemi. Jeho emulační balík AmiKit umožnil stovkám nadšenců z celého světa znovu zažít kouzlo amigáckého prostředí, aniž by museli vlastnit fyzický počítač z 90. let. Zároveň přinesl do obstarožního AmigaOS prvky komfortu a stylu jednadvacátého století. Svou prací - vykonávanou z čistého nadšení vedle civilního zaměstnání - si vydobyl uznání mnoha legend Amiga scény i běžných uživatelů.

Amikit 12

Přestože se nevyhnul ani sporům, zůstává jeho přínos neoddiskutovatelný. AmiKit se od prvotní verze z roku 2005 rozrostl ve vyzrálý ekosystém dostupný napříč platformami (od Windows přes Mac a Linux až po Raspberry Pi či reálné Amigy s akcelerátory). Zahurančík tak již dvě desetiletí pomáhá udržovat ducha Amigy naživu - a jak sám říká, tahle legenda díky fanouškům a vývojářům jen tak z našich srdcí nevymizí.