Amiga, Samba a Tango - Samba

Samba

U nastavení Samby se zdržíme trochu déle, protože budeme muset nastavit spoustu věcí. Ale pokud se budete držet tohoto návodu, mělo by se vám to povést na poprvé.

Instalace se skládá ze dvou částí. První z nich je přidání záznamů do MiamiDX a druhou, mnohem důležitější částí je nastavení samotného balíku. Línější z nás se mohou podívat na stránku AmigaSamba, kde naleznou instalační soubor, který udělá vše automaticky, ale jisté věci se nebudou shodovat s tímto návodem. Takže zde máte na výběr - buď použijete instalátor a nezáleží vám na přizpůsobení nastavení dle vlastních potřeb, nebo si jej nainstalujete sami a tím se zároveň naučíte Sambu používat.

Po rozbalení doporučuji celou složku přesunout tam, kde máme uloženy další věci k internetu nebo síti. Pokud jste již instalovali Tango, tak již máte vytvořenou složku Samba a vytvořen assign. V tom případě stačí překopírovat obsah archivu do této složky. Máme tak již cestu Work:Internet/Samba a v ní jiné složky, mezi nimi i bin. Jelikož je assign potřebný vždy, přidáme jej do souboru Startup-Sequence (pokud jej tam již nemáte):

assign Samba: Work:Internet/Samba

To ale není vše - zmíněná složka bin musí být na seznamu složek prohledávaných systémem, takže tam navíc přidáme i cestu:

path Samba:bin

Samozřejmostí je, že tento příkaz musíme napsat až assignu. Od této chvíle systém vždy nalezne soubory ze složky Samba. Předpokládám, že s tím nejsou problémy, protože se jedná o základní věc.

Nyní se dostáváme k nastavení MiamiDX. Přejdeme do oblíbené záložky Database a tam vybereme Services. Pokud tam ještě nejsou, tak zde přidáme následující položky:

U každého zápisu zůstane pole Aliases prázdné. Omyl v tak brzké etapě nastavení nevěští nic dobrého do budoucna, takže doporučuji tyto údaje provádět pečlivě a bezchybně. Pokud to šlo bez problémů, tak to není špatné a další konfigurace vám nebude činit problémy. Další je na seznamu InetD:

Jak sami vidíte, jedná se pouze o tři velice důležité údaje. Hodnota každého pole byla zadána, takže nechci slyšet, že to někdo nezvládl. Co znamená --prázdné-- snad není třeba vysvětlovat. Řada je na Groups. Zde toho zadávat moc nebudeme:

Nyní si trochu vysvětlíme, co jsme právě udělali. Pro potřeby naší sítě jsme vytvořili novou skupinu uživatelů. Tato skupina se nazývá net a patří do ní pcguest. Toto Samba vyžaduje, protože někdo, kdo přistupuje na náš počítač, musí mít nějaká přístupová práva na čtení a zápis souborů, takže musíme takového uživatele nejdříve definovat. Doposud jsme to neudělali, ale víme, že do skupiny patří uživatel pcguest. Pokud někdo předpokládá hlouběji využít možností Samby a nastavit různá práva různým lidem, tak za pcguest po středníku (nebo mezeře, nepamatuju si) by měl dopsat další. Název je libovolný. Groups ale nic neudělá, každý uživatel se musí definovat samostatně v Users:

Jak vidíte, právě jsme přidali uživatele pcguest. Tento uživatel nemá heslo a jsou mu přiděleny jakási divná čísla. První z nich je identifikátor, každý další by měl mít jiný, nejlépe následující. Je zde také identifikátor skupiny, v našem případě jsme nastavili skupině net číslo 1000, takže zde nastavíme, že tento uživatel patří právě do této skupiny. Je si třeba dát pozor, aby každé číslo v této řadě měl svůj vlastní zápis v Groups, protože v opačném případě nebude nic fungovat. Skupiny nelze měnit pro každého následujícího uživatele - pokud je skupina stejná, tak vždy zadáme její identifikátor.

Něco jiného je s dalšími přidávanými osobami - zde musí mít každý jiné číslo User ID. Lze si toho všimnou v přiložených screenshotech. Definovány máme tři skupiny, každá má jiný identifikátor a jiné uživatele. Všichni jsou definováni a v závislosti na skupině má každý jiné číslo. V poslední skupině jsou dvě osoby a druhá z nich má nastaveno heslo, takže jej před připojením bude muset zadat.

Zbytek už není tak důležitý, protože Real name je komentář, Home dir je startovní složka (v našem případě úplně k ničemu) a Shell je skript spouštěný po příhlášení se telnetem (pro bezpečí nechť zůstane endcli). Pokud jsme udělali vše správně, tak nás čeká ještě jedna věc.

V SysCtl najdeme řádek inetd.toomany a změníme její hodnotu na vyšší. 50 by mělo stačit, ačkoliv když MiamiDX otevře informační okno se zprávou, že bylo něco zablokováno z důvodů příliž častých dotazů (a víme, že to není činnost nikoho v síti), tak to lze změnit na vyšší hodnotu. A tímto konfigurace MiamiDX prozatím končí, dobrým nápadem je uložení nastavení.

Nyní je čas přejít k samotné konfiguraci. Aby Samba fungovala, potřebuje konfiguračřní soubor. Za tímto účelem vytvoříme ve složce Samba:lib soubor smb.conf, který bude obsahovat následující údaje:

Připravený konfigurační soubor by měl fungovat vždy, ale budeme muset udělat ještě pár malých změn. První z nich je:

Samozřejmě, kromě tohoto všeho existuje ještě řada jiných parametrů a doporučuji si přečíst dokumentaci pro soubor smb.conf. Když jsme již nastavili Sambu, je čas nasdílet některé své složky složky. To se provádí ve stejném souboru, pomocí globálních proměnných. Obecný vzor je následující:  

K obyčejnému nasdílení složky stačí v podstatě pouze tyto tři řádky. První z nich je název, pod kterým bude složka viditelná na seznamu zpřístupněných složek a druhý je libovolný komentář. U cesty je však třeba se na chvíli pozastavit. Samba byla přenesena z Unixu a proto taky používá jeho způsob zápisu souborů. Od Amiga způsobu se moc neliší, ale přesto zde existují malé rozdíly. Nejdůležitější je to, že cesta začíná znakem /. Potom následuje název oddílu (nebo identifikátor, např. dh1:), opět / a  potom již normálně. Pokud tedy chceme zpřístupnit složku Work:Hudba/MP3 tak napíšeme:

A to je prakticky konec konfigurace Samby. Po restartu by se vše mělo načíst a počítače v síti by měly mít přístup k našim souborům. Pokud však něco nefunguje, tak doporučuji ještě jednou projít celou instalaci - možná jste přehlídli nějaké písmenko, nebo jste něco přeskočili. Ale i když vše funguje jak má, tak to není důvodem usnout na vavřínech, protože musíme udělat ještě jednu věc.