Thomas Richter - klíčová postava AmigaOS 3.x

Thomas Richter (známý také pod přezdívkou “Thor”) je německý softwarový vývojář a jedna z nejvlivnějších osobností Amiga komunity. Je známý zejména jako hlavní vývojář moderních aktualizací klasického systému AmigaOS 3.x v posledních letech.

Thomas Richter - klíčová postava AmigaOS 3.x

Vystudoval Technickou univerzitu v Berlíně (TU Berlin) a profesně působí ve výzkumu digitálního zpracování obrazu (Fraunhofer Institut). Amiga je však jeho dlouholetou vášní - na této platformě se pohybuje od 90. let a díky svým hlubokým znalostem systémového programování (C i assembler Motorola 68k) se postupně vypracoval v předního odborníka na interní architekturu AmigaOS.

Cesta k Amize a první projekty

K Amize se dostal jako nadšenec už v éře Commodore. Fascinován unikátní architekturou těchto počítačů začal vyvíjet vlastní utility a knihovny pro vylepšení systému. Mezi jeho rané projekty patří například nástroj DiskSafe pro bezpečnější práci s disky a zejména knihovna MMULib pro lepší využití Memory Management Unit procesorů Motorola. Tyto a další programy (často distribuované jako freeware) výrazně rozšiřovaly možnosti klasického AmigaOS - od virtuální paměti až po pokročilou správu paměti a procesorů. Jeho projekty si získaly oblibu pro svoji technickou kvalitu, byť často vznikaly jen v jeho volném čase. Svůj kód psal s důrazem na efektivitu a stabilitu systému, což mu vyneslo respekt v rámci komunity vývojářů.

Na počátku roku 2003 však došlo ke zlomu - jeho hlavní Amiga vypověděla službu a on oznámil, že dočasně končí s vývojem pro Amigu. Ve veřejném prohlášení uvedl, že hledá nástupce, který by převzal správu jeho projektů (od DiskSafe po MuLib) za podmínky, že zůstanou pro komunitu volně dostupné. Sám se tehdy přesunul k jiným platformám (zmínil např. Atari) a Amiga scéna tak na několik let přišla o jednoho ze svých nejlepších talentů.

Picasso96 a grafický subsystém Amigy

Jedním z nejvýznamnějších příspěvků Thomase Richtera pro Amigu je jeho práce na grafickém subsystému známém jako Picasso96 (P96). Picasso96 je systém RTG (ReTargetable Graphics) umožňující využití grafických karet na Amize, vyvinutý původně už v 90. letech autory Alexanderem Kneerem a Tobiasem Abtem. Po letech stagnace převzala okolo roku 2016 práva k P96 německá firma Individual Computers (iComp), která chtěla P96 dále rozvíjet. Jens Schönfeld z iComp přizval Richtera ke spolupráci a výsledkem bylo zásadní vylepšení Picasso96 - Thomas Richter provedl rozsáhlou modernizaci kódu a přidal podporu nových grafických karet. Podle oficiálního vyjádření firmy iComp odvedl Richter na P96 „lví podíl práce” a bez jeho pomoci by orientace v tak komplexním balíku nebyla ani možná.

Richter postupně vydal několik nových verzí systému P96 (verze 3.x) a doplnil ovladače například pro grafické karty 3dfx Voodoo na PCI sběrnicích. Jeho ovladač pro Voodoo 3 / 4 / 5 karty přinesl funkce jako stahování obrazovek, overlay okna (Picture-in-Picture) i akcelerované vykreslování grafiky. Tyto aktualizace umožnily využít modernější zobrazovací hardware i na klasických Amigách s PCI kartami. V komunitě je velmi ceněno, že Richter na P96 neúnavně pracuje dál v kooperaci s iComp - uživatelé oceňují, že právě on investuje do Amiga projektů obrovské množství práce a posouvá platformu kupředu.

Modernizace AmigaOS 3.1 - verze 3.1.4 a 3.2

Nejvíce se však zapsal do historie Amigy svým podílem na oživení klasického AmigaOS 3.1 v podobě nových verzí AmigaOS 3.1.4 a 3.2. Společnost Hyperion Entertainment (držitel práv k AmigaOS) překvapivě v roce 2018 oznámila aktualizaci pro původní Amigy - AmigaOS 3.1.4. Hlavními vývojáři tohoto projektu byli právě Thomas “Thor” Richter a další Amiga veterán Olaf “Olsen” Barthel. Tito dva odborníci, kteří dříve pracovali na AmigaOS (Olaf už v 90. letech u Commodore), spojili síly, aby po více než dvou dekádách vydali nové systémové ROMky a disky pro klasické Amigy.

Verze AmigaOS 3.1.4 přinesla desítky oprav a vylepšení původního systému. Richter se podílel na jádru systému - integroval například svou knihovnu MMULib pro správu paměti (zajišťující správné nastavení MMU při startu systému) a pomohl překonat limity starého AmigaOS.

AmigaOS 3.1.4

Mezi hlavní novinky 3.1.4 patřila modernizovaná utilita DiskDoctor (schopná kontrolovat a zachraňovat obsah velkých disků), podpora dlouhých názvů souborů a větších diskových oddílů v CrossDOS (včetně FAT32) či zcela nový ovladač CD/DVD mechanik převzatý z AmigaOS 4. Mnohé části systému byly převedeny na více-vláknové zpracování, takže např. přístup k CD nebo FAT diskům již nezamrzal celé GUI. Díky Olafovi Barthelovi byla využita pokročilejší verze Workbenche (pracovní plochy) z AmigaOS 3.5 / 3.9, ovšem bez závislosti na systému Reaction (ten byl kvůli licenčním sporům odstraněn, takže některé preference byly nahrazeny staršími verzemi). Výsledkem byl stabilní a kompatibilní systém, který však umí pracovat s většími disky, moderními souborovými systémy a dalšími vymoženostmi.

Na úspěch verze 3.1.4 navázal tým vedený Richterm a Barthelem vývojem AmigaOS 3.2, který vyšel v roce 2021. Cílem bylo dál rozšířit možnosti klasické větve AmigaOS. Do verze 3.2 přibyly např. nové funkce v GUI (konfigurovatelné nabídky, vylepšení textového editoru, podpora lokalizace v systémových hlášeních), aktualizované ReAction knihovny pro GUI prvky, či stovky drobných vylepšení a oprav napříč systémem.

AmigaOS 3.2

Richter se výrazně angažoval v dos.library a AmigaDOS části - ostatně sám k tomu vydal kompletní referenční příručku (viz níže). Společně s Barthelem a malým týmem dobrovolníků tak vdechli AmigaOS 3.x nový život. Je pozoruhodné, že tito lidé pracovali na projektu zcela zdarma, ve svém volném čase, pouze z nadšení pro věc. Hyperion sice výsledný produkt komerčně prodával, ale vývojáři jako Richter z toho finanční profit neměli - jejich motivací byla čistě komunita a láska k Amiga platformě.

Vliv na komunitu a vývojová filozofie

Thomas Richter si svým přístupem získal v Amiga komunitě mimořádný respekt. Jeho filozofie vývoje vychází z hodnot technické elegance, zpětné kompatibility a otevřeného sdílení poznatků. Přestože preferuje ponechat své projekty pod vlastními licencemi (odmítal např. plně otevřít kód pod GPL), vždy trval na tom, že výsledky jeho práce mají být dostupné “pro dobro komunity”. Řadu svých děl poskytl zdarma - ať už se jedná o software nebo dokumentaci.

Richter je znám detailním porozuměním vnitřností AmigaOS a ochotou o nich diskutovat. Na vývojářských fórech vystupuje pod přezdívkou Thor a často poskytuje cenné rady i ostré, upřímné komentáře k technickým řešením. Jeho perfekcionismus se odráží v tom, jak pečlivě ladí svůj kód a spolupracuje s beta-testery. Například při vývoji P96 osobně koordinoval tým testerů a pečlivé bug reporty označil za „tvrdou práci, která je však pro milovanou platformu nezbytná”. Tím inspiroval ostatní k vyšší kvalitě vývoje.

Zároveň je ceněn jeho historický přínos - mnoho současných uživatelů klasických Amig používá denně software, který Richter napsal nebo vylepšil. Jeho knihovna MMULib se stala de-facto standardem pro majitele Amig s procesory 68040 / 060 a projekty jako 3.1.4 / 3.2 přivedly zpět zájem o klasický AmigaOS. Svým nasazením dokázal, že i desetiletí starý systém může dostávat moderní aktualizace, pokud se najdou talentovaní a zapálení vývojáři.

Současné aktivity a odkaz

Thomas Richter zůstává aktivní součástí Amiga scény i v současnosti (2025). Po vydání AmigaOS 3.2 sice ohlásil odchod z dalšího vývoje systému (měl výhrady k firemním sporům a financování), ale nadále pracuje na vlastních projektech.

Stále úzce spolupracuje s Individual Computers na vylepšování Picasso96 - v letech 2020 - 2023 vydal několik updatů a přidal ovladače pro další grafické karty. Také průběžně udržuje své starší balíčky: např. knihovna MMULib dostala v roce 2025 novou verzi 47.9.1, což opět vylepšuje podporu 68k procesorů. Tato neustálá péče pomáhá udržet klasické Amigy použitelnými i v 21. století.

Mimo samotný vývoj software se Richter věnuje také dokumentaci a předávání znalostí. Vydal obsáhlou referenční příručku “Amiga ROM Kernel Reference Manual: AmigaDOS”, která pokrývá dos.library, souborové systémy a další interní části AmigaDOS. Kniha vyšla tiskem v omezeném nákladu (s předmluvou Olafa Barthela) a po vyprodání ji Richter uvolnil zdarma ke stažení na Aminetu. Tato iniciativa byla komunitou přijata s nadšením - jde o jeden z nejdůležitějších moderních zdrojů informací pro Amiga vývojáře.

Amiga ROM Kernel Reference Manual: AmigaDOS

Thomas Richter svým životním dílem dokázal, že nadšení a odbornost jednotlivce mohou významně ovlivnit celou platformu. Z mladého nadšence se stal hlavním architektem “nového” AmigaOS 3.x a jeho projekty udržují klasickou Amigu při životě dodnes. Amiga komunita ho právem považuje za legendu, která spojuje minulost slavné éry s přítomností - díky lidem jako on může mít Amiga i po 30 letech aktivní uživatelskou základnu a moderní software. Richterův příběh je inspirací pro všechny, kteří věří v hodnotu retro computingu a sílu komunitní spolupráce.

Působení mimo Amiga komunitu

Mimo Amiga komunitu však vybudoval kariéru jako vědec a vývojář v oblasti digitálního zpracování obrazu. V současnosti působí jako výzkumný pracovník ve Fraunhoferově institutu pro integrované obvody (Fraunhofer IIS) v Erlangenu v Německu. Fraunhofer IIS je světově proslulé pracoviště (známé např. vývojem formátu MP3) zaměřené na multimediální technologie. Sám Richter s nadsázkou poznamenal, že „pracuje pro ty Fraunhoferovy lidi od MP3“, ačkoli se věnuje jinému projektu než tomuto zvukovému formátu. Ve Fraunhoferu vede vývoj v oblasti obrazové komprese - specializuje se na algoritmy pro kompresi statických obrázků a videa a podílí se na tvorbě nových mezinárodních standardů obrazového kódování.

Výzkumné zaměření a projekty

Profesionální zájem Richtera se soustřeďuje na efektivní kódování obrazových dat, což zahrnuje vývoj nových obrazových formátů a optimalizaci kompresních algoritmů. Od roku 2005 je aktivně zapojen do mezinárodní standardizace formátu JPEG - od roku 2005 je členem expertní skupiny ISO/IEC pro obrazovou kompresi (JPEG komise). V této komunitě zastává vedoucí role: například v rámci pracovních skupin JPEG působí jako předseda podskupiny pro obrazové kódování a kvalitu a koordinuje údržbu referenčního softwaru pro formáty JPEG-1 a JPEG XL. Byl také spoluautorem technických standardů; v říjnu 2021 spolu vytvořil dokument IETF RFC 9134, jenž definuje přenos formátu JPEG XS (nového nízko latenčního kodeku videa) přes protokol RTP. Kromě standardů vyvíjí i open source implementace - je hlavním vývojářem knihovny libjpeg (JPEG ISO/IEC 10918-1) s rozšířeními pro HDR a bezeztrátové kódování (JPEG XT), kterou publikoval pod hlavičkou Fraunhofer IIS.

Odborné výstupy mimo Amigu

Thomas Richter má také bohatou publikační činnost v oboru digitálního zpracování obrazu. Na vědeckém portálu ResearchGate je u jeho jména evidováno kolem 167 odborných publikací - od článků v konferenčních sbornících a časopisech až po příspěvky v mezinárodních standardech. Jeho práce jsou často zaměřeny na kompresní algoritmy, kvalitu obrazu a nové obrazové formáty (např. JPEG 2000, JPEG XT, JPEG XS či JPEG XL). Některé studie se zabývají například vizuálně bezeztrátovou kompresí pro medicínské snímky nebo kompresí surových obrazových dat z kamerových čipů (CFA/Bayer vzor) pomocí JPEG XS. Kromě publikací je spoluautorem několika patentů v oblasti kódování obrazu - figuruje jako vynálezce u patentovaných technik na efektivní kompresi a zpracování obrazových dat, registrovaných Fraunhoferovou společností. Toto široké portfolio výsledků dokládá jeho přínos mimo komunitu Amigy v ryze moderních technologických oblastech.

Vývoj kariéry (90. léta - současnost)

• 90. léta: Thomas Richter vystudoval fyziku / informatiku na Technické univerzitě v Berlíně. Již v této době se věnoval programování pro platformu Amiga jako koníčku, zatímco akademicky směřoval do oblasti matematické fyziky.
• 2000: Získal titul Ph.D. v oboru matematické fyziky na TU Berlín.
• 2000 - 2002: Pracoval v soukromé firmě Algovision GmbH v Berlíně jako projektový vedoucí se zaměřením na kompresi obrazu. Zde získal první průmyslové zkušenosti s vývojem obrazových kodeků.
• 2002 - 2007: Působil na Technické univerzitě v Berlíně v multimediálním oddělení. Zapojil se do akademických projektů, například vyvíjel virtuální laboratoře v rámci výzkumného centra Matheon (DFG) zaměřeného na matematiku. Od roku 2003 současně spolupracoval s americkou firmou Pegasus Imaging (později Accusoft) na výzkumu a standardizaci obrazové komprese. Během tohoto období (2005) se stal aktivním členem JPEG komise, což výrazně ovlivnilo jeho další směřování.
• 2007: Přesunul se na Univerzitu Stuttgart, kde nastoupil do výpočetního centra RUS (Rechenzentrum der Universität Stuttgart). Zde zastával pozici vedoucího pro virtuální a vzdálené experimenty - rozvíjel platformy pro vzdálené laboratoře a pokračoval ve výzkumu multimédií.
• 2010 - současnost: V průběhu 2. dekády 21. století přešel do Fraunhoferova institutu IIS v Erlangenu. Zde navazuje na své předchozí zkušenosti - pokračuje ve vývoji obrazových kompresních algoritmů a zastupuje institut v mezinárodních standardizačních aktivitách JPEG. Jeho současné působení ve Fraunhofer IIS mu umožňuje spojit akademickou odbornost s praktickým výzkumem pro průmyslové aplikace. Thomas Richter tak úspěšně skloubil svůj dlouholetý koníček a komunitní práci pro platformu Amiga s vrcholnou profesní dráhou v oblasti špičkových technologií digitálního obrazu.