Amiga, Samba a Tango - Tango

Tango

Ze všeho nejdříve se budeme věnovat nastavení programu Tango, i když lze prakticky ihned po jeho rozbalení začít prohlížet disky ostatních počítačů v síti. Ale dříve než klikneme na ikonu instalátoru, budeme muset někde na disku vytvořit složku "Samba" a vytvořit k ní stejnojmenný Assign (nejlépe do Startup-Sequence). Například:  

makedir DH0:Internet/Samba
assign Samba: DH0:Internet/Samba

Pokud se po spuštění Tanga nic nestane, budeme muset vyřešit ještě jeden problém. Tím je chybějící lokalizace programu Tango, která pro českou verzi systému bohužel neexistuje a program se proto vůbec nespustí. Abychom toto napravili, musíme v nastavení Locale vybrat kromě češtiny také angličtinu.

Po prvním spuštění Tanga se měl zobrazit seznam. Program nejdříve zkontroluje TCP/IP stack, pokusí se vyhledat master server a pár dalších věci. Často se stává, že se master server nepodaří najít a v tomto případě se nezobrazí vůbec nic. V některých případech pomůže opětovné spuštění programu, ale pokud se bude tato situace opakovat, tak lze jako master server nastavit svůj počítač, nebo v textovém gadgetu pod seznam napsat název Biosu nás zajímajícího počítače. Pokud patříte mezi ty, kteří mají štěstí a vidí seznam ostatních počítačů v síti, můžete si je hned začít prohlížet.

Vstup do zpřístupněné složky v systému způsobí její připojení jako nového zařízení. Jedná se snad o nejlepší řešení, protože tak lze ke kopírování použít libovolný program, např. FileMaster nebo Directory Opus. A co víc - takové mountlisty si lze uložit a mountovat samostatně i bez potřeby opětovného spouštění Tanga. V tomto případě však nemáte jistotu, jestli je daný počítač momentálně připojen do sítě. V tomto případě bude mít jeho připojení za následek opravdu dlouhou dobu čekání. Jedinou nevýhodou tohoto řešení je narůstající počet ikonek na ploše, kterých se nelze nijak zbavit.

Problémy s Tangem však nekončí jen při instalaci a špatném načítání seznamu připojených počítačů v síti. Může se také stát, že při pokusu o otevření síťového disku uvidíme requester, že systém nemůže najít zařízení USER_C: (pouze příklad). To znamená, že uživatel USER zpřístupňující disk C: je považován za zařízení a USER systému nic neříká. Abychom to změnili, musíme připsat tomuto uživateli jeho IP adresu v síti. Za tímto účelem přejdeme do nastavení MiamiDX, Database / Hosts a zde jí přidáme. Seznam všech IP adres včetně názvů Biosů lze získat pomocí programu nbtscan.

Když zde přidáte všechny IP adresy (pokud je to možné - nikdo asi nebude psát 100 lidí), tak Tango bude fungovat zcela bez problémů. V podstatě by tento krok měli udělat všichni, protože i když Tango hledá IP adresu načítaného uživatele, tak to provádí podstatně déle, než trvá jeho načtení z nastavení MiamiDX. Přinutit Tango k automatickému vyhledávání IP adres není navíc vůbec jednoduché. V nastavení, v záložce Network jsou dvě tlačítka k zaškrtnutí. Pokud někomu nevyhovuje zapisování stovek lidí do MiamiDX, měl by se na tyto dvě volby zaměřit. Pravděpodobně některým z vás vše začne fungovat až po zaškrtnutí první volby.

A to je vše, co si je třeba o Tangu říct. Psát by se sice dalo dále, ale nemá smysl popisovat hlouběji přesnou obsluhu a každou chybu, jaká se může objevit. Tento program je prostě nutné umět používat.

Někteří z vás se jistě zeptají, jestli existuje nějaká jiná alternativa... Ano, ale jedná se spíše o takovou technickou zajímavost. Na Aminetu se nachází Arexxový skript (OpusSMBHandler.lha), který po připojení pod lister Opusu umožní prohlížení souborů u jiných lidí na síti, ale tak nepraktickým a nepohodlným způsobem, že to nestojí ani za zmínku.