Velký test archivátorů pro Amigu

ARC

Autorem tohoto kompresního formátu je Thom Henderson, který jej vytvořil v roce 1985 pod hlavičkou firmy System Enhancement Associates (SEA). Samotný formát vycházel z dřívějších formátů jako např. AR, ale na rozdíl od nich však nebyla jeho funkce založena pouze na spojení několika souborů do jednoho archivu, ale také je dokázal komprimovat a šetřit tak drahocenné místo na disku. 

Vlastní program tak i samotný komprimační formát se nazývá ARC. Jak jsem zmínil již na začátku, ARC dokáže komprimovat více souborů do jednoho archivu, ale na rozdíl od ostatních formátů, nedokáže archivovat kompletní stromovou strukturu adresáře. Přípona .arc byla často používána také pro několik dalších typů souborů, u kterých se tímto naznačovalo, že obsahují nějaká komprimovaná data. Například internetové stránky The Internet Archive používaly svůj vlastní ARC formát pro ukládání internetových stránek. Stejně tak archivátor FreeArc používal stejnou příponu souboru, ale přitom využíval kompletně odlišný algoritmus.

Zdrojové soubory tohoto archivátoru uvolnila firma SEA až v roce 1986. O rok později jej Howard Chu přeportoval pro platformy Unix a Atari ST. Zanedlouho následovala portace na další platformy jako např. VAX/VMS a IBM System/370. Práce Howarda také jako první vyvrátila převládající názor, že soubory komprimované pomocí Lempel-Ziv algoritmu již nelze dále komprimovat. Další komprese bylo dosáženo pomocí algoritmu Huffman Squeeze. Howardova verze ARC byla prvním programem, který toto dokázal. Tato hybridní technika byla později použita v několika dalších kompresních formátech. Výsledkem bylo to, že sami uživatelé rychle upustili od používání formátu ARC jako hlavního kompresního formátu, který byl používán na BBS stanicích a po krátkém období soupeřících formátů byl jako nový standard zvolen formát ZIP.

Přípony souborů:

• .arc (všechny systémy).
• .ark (přípona používána některými BBS sloužící k označení, že archiv obsahuje software pro počítače CP/M nikoli DOS).
• .sue (označení archivů jako nesouhlas se soudním sporem).

   Při přidávání souborů do archivu provádí ARC analýzu daného souboru a automaticky zvolí jednu ze čtyř komprimačních metod pro zvýšení maximální komprese celého archivu. K dispozici jsou následující čtyři metody:

1. No compression
2. Repeated-character compression
3. Huffman squeezing
   
4. Lempel-Zev compression

Jedná se o zcela nejstarší kompresní formát (dokonce starší než ZOO), který se na Amize těšil oblibě hlavně v letech 1985 až 1986. To se také odrazilo ve výsledku našeho testu, v kterém se ukázalo, že tento formát dosahuje zcela nejnižší úrovně komprese a kompresi provádí nejdéle ze všech testovaných archivátorů. Dnes už není žádný důvod jej používat, ale hodí se v případě, kdy budete potřebovat rozbalit nějaký starší archiv v tomto formátu. Poslední verze pro Amigu se objevila v dubnu roku 1994.