Olaf Barthel - softwarový vývojář AmigaOS

Olaf Barthel je jeden z nejvýznamnějších vývojářů v historii Amiga platformy. Proslul jako autor řady kvalitních aplikací pro Amigu (například terminálového emulátoru Term a TCP/IP balíku Roadshow) a od konce 90. let patří ke klíčovým osobnostem vývoje operačního systému AmigaOS. Ve světě Amigy si vysloužil pověst „poloboha AmigaOS“ díky svému podílu na verzích 3.5 a 3.9 a mnoha dalším přínosům. V současnosti působí mimo Amiga scénu jako IT koordinátor v pojišťovnickém koncernu Generali v Německu, avšak nadále udržuje kontakt s komunitou a přispívá k vývoji softwaru pro Amigu ve svém volném čase.

Olaf Barthel - softwarový vývojář AmigaOS

Začátky s Amigou a první projekty

Olaf Barthel pochází z Německa a k počítačům Amiga se dostal jako nadšenec koncem 80. let. Programování pro něj zpočátku představovalo jen hobby a Amiga se ukázala jako ideální platforma pro experimentování. Své první programy šířil jako public domain a postupně jich vytvořil nepřeberné množství. Mezi ranými projekty zaznamenal úspěch například disketový archivátor Zoom (1990), který jako jeden z prvních nabídl přehledné grafické uživatelské rozhraní a pokročilé funkce pro zálohování disket. K nejznámějším Barthelovým výtvorům patří již zmíněný terminálový program Term, který si získal oblibu mezi uživateli Amigy pro přístup k BBS a vzdáleným systémům. Vedle toho se Barthel podílel i na vývoji komerčních aplikací - byl hlavním programátorem počítačové RPG hry Legend of Faerghail (1990) a vytvořil také sadu aplikací pro práci s obrazovými CD nosiči (PhotoworX, PhotoworX Pro a další varianty).

Během první poloviny 90. let Barthel úzce spolupracoval s několika firmami okolo Amigy. Pro výrobce grafických karet Village Tronic zajišťoval technickou dokumentaci a tvorbu ovladačů pro populární karty řady Picasso. Tyto zkušenosti jej nakonec přivedly až k samotnému operačnímu systému Amigy - okolo roku 1996 navázal spolupráci s firmou Amiga Technologies GmbH (nástupce zkrachovalé Commodore), pro niž vykonával konzultační činnost. V květnu 1996 také sestavil oficiální Amiga Developer CD v1.1, kompilaci technických materiálů a programátorských referencí pro vývojáře, čímž přispěl ke vzdělávání Amiga komunity.

Vývoj AmigaOS 3.x: od Commodore k Amiga Technologies

Po krachu Commodore v roce 1994 zůstala poslední oficiální verzí systému AmigaOS 3.1. Olaf Barthel se koncem 90. let zapojil do snah o modernizaci tohoto systému. V rámci příprav aktualizace AmigaOS 3.5 (realizované pod záštitou německé firmy Haage & Partner) sehrál významnou roli - prováděl úvodní analýzy, navrhl plán, které komponenty operačního systému je nutné upravit, a definoval postup upgradu. Sám k projektu přispěl obrovským objemem práce - odhaduje se, že prakticky každý uživatel AmigaOS 3.5 či 3.9 používá části systému, které Barthel nově napsal nebo výrazně vylepšil. Konkrétně zcela přepsal knihovnu icon.library starající se o práci s ikonami a zásadně aktualizoval knihovnu workbench.library zajišťující funkce samotného grafického rozhraní Workbenche. K Barthelovým dalším příspěvkům v OS 3.5 / 3.9 patřily vylepšené systémové datatypy pro podporu nových formátů souborů, rozšíření lokalizačního systému (Locale) a řada utility knihoven a nástrojů. Jeho přínos byl komunitou oceněn - v dobových rozhovorech býval označován za „dvorního opraváře“ AmigaOS, který se neváhal ujmout ani nevděčných úkolů hluboko v systému.

Barthelův rukopis nese také následná verze AmigaOS 3.9 (2000), jež navázala na vývojové práce z OS 3.5. V této verzi pokračoval v modernizaci Workbenche a ikon, přispěl ke zlepšení integrace ARexxu, datatypů, systému fontů a dalších částí systému. Díky těmto aktivitám získal Barthel pověst jednoho z nejpovolanějších odborníků na zdrojový kód AmigaOS - byl jedním z mála lidí, kteří dokonale znali vnitřnosti systému od dob Commodore a zároveň měli jasnou vizi, co je potřeba technicky zlepšit. To vedlo k tomu, že na počátku nového tisíciletí byl přizván i k prací na zcela nové větvi systému pod hlavičkou Hyperion Entertainment.

AmigaOS pod Hyperion Entertainment

Na přelomu tisíciletí získala belgická společnost Hyperion Entertainment licenci k vývoji nové generace AmigaOS pro platformu PowerPC. Olaf Barthel se zapojil i do tohoto ambiciózního projektu AmigaOS 4.0 jako zkušený vývojář klasické větve. Sám s nadsázkou poznamenal, že jeho role byla obdobná jako u verzí 3.5 a 3.9 - upozorňovat na nefunkční části a nakonec sám „dobrovolně“ opravil, co bylo potřeba. V rámci týmu AmigaOS 4 tak opět připadly Barthelovi klíčové úkoly: opětovně se musel ujmout problematické knihovny Workbench (které se jiní vývojáři raději vyhýbali) a icon.library, dále se pustil do oprav nespočtu dalších částí systému. Vedle toho Barthel vyvíjel pro OS4 zcela nový TCP/IP stack (síťový protokol) - začal na něm pracovat z vlastní iniciativy už kolem roku 2001, frustrován zastaralostí předchozích řešení. Tento moderní stack se stal základem síťové konektivity AmigaOS 4 a později jej Barthel uvolnil i pro klasické Amigy pod názvem Roadshow jako komerční produkt.

TCP/IP stack Roadshow (síťový protokol)

K Barthelovým dalším příspěvkům v OS4 patřila práce na souborových systémech a celková konsolidace kódu - postaral se například o převedení částí původního assemblerového kódu do jazyka C a o sjednocení komplikovaného build procesu historického zdrojového stromu AmigaOS. Sám uvedl, že mu trvalo řadu let, než se mu podařilo starý zdrojový kód AmigaOS 3.1 z dob Commodore vůbec přeložit pod moderními vývojovými nástroji - původní zdroje vyžadovaly specifické zastaralé překladače a obsahovaly směs různých assemblerů. Tato titánská práce na „oživení“ kódu byla nezbytným předpokladem pro další rozvoj systému pod Hyperionem.

Ukázka pracovní plochy Workbench v AmigaOS 3.1. Barthel v 90. letech zásadně přepracoval kód Workbenche a icon.library, čímž položil základ modernějšímu uživatelskému rozhraní v AmigaOS 3.5 a 3.9.

Barthel zůstal aktivní i v pokračujícím vývoji klasické větve systému na procesorech 68k. V letech 2018 až 2021 se stal jedním z hlavních vývojářů nových aktualizací AmigaOS 3.1.4 a 3.2 vydaných Hyperionem pro původní Amigy. Tyto aktualizace opět čerpaly z Barthelových dřívějších vylepšení - například v AmigaOS 3.1.4 byla použita jeho modernizovaná verze Workbenche z dob AmigaOS 3.5 / 3.9. Spolu s dalším vývojářem Thomasem Richterem (známým jako “Thor”) opravili nesčetné množství chyb a doplnili systém o nové funkce, přičemž průběžně o pokrocích informovali komunitu na diskusních fórech. Barthelova ochota komunikovat s fanoušky a transparentně oznamovat změny byla komunitou ceněna. Svůj přístup shrnul slovy, že největší prioritou je odstraňování chyb a konsolidace - nejprve stabilizovat základy systému a teprve na nich stavět nové funkce. Tento filozofický postoj uplatňoval už při vývoji OS 3.5 / 3.9 a zachoval jej i nadále pro OS4 a další verze.

Vývojářská filozofie a přístup ke komunitě

Olaf Barthel je znám svým pragmatickým a otevřeným přístupem k vývoji software. Vždy kladl důraz na technickou kvalitu, stabilitu a udržitelnost kódu, často i za cenu nepopulárních rozhodnutí. Ve svých veřejných vyjádřeních opakovaně zdůraznil potřebu radikální modernizace některých zastaralých částí AmigaOS. Například již v roce 2002 prohlásil, že stávající grafické rozhraní Workbench by si zasloužilo kompletní nový start - podle jeho názoru není možné „držet se navždy“ modelu navrženého v 80. letech a je třeba přijít s novou implementací. Podobně kriticky se vyjádřil na adresu knihovny icon.library, u níž poukazoval na zastaralé koncepční volby a navrhoval vytvořit zcela nový systém správy ikon místo postupného záplatování toho starého. Barthelovou filozofií je nespokojit se s provizoriem, ale hledat koncepční řešení - i když to znamená více práce.

Zároveň je Barthel velmi vstřícný ke zpětné vazbě a aktivní v komunitě. Dlouhodobě komunikuje s uživateli na diskusních portálech (na AmigaWorld vystupuje pod přezdívkou „Olsen“) a neváhá vysvětlovat technické detaily své práce. Když se například objevily uniklé zdrojové kódy AmigaOS 3.1, Barthel veřejně popsal, kolik úsilí stálo jejich zkonsolidování a úprava pro moderní překladače - čímž dal najevo svůj respekt k historii systému i odhodlání v ní pokračovat legální cestou. Také aktivně přispívá do open source projektů souvisejících s Amigou. Publikoval například otevřenou implementaci síťového protokolu NFS pro AmigaOS a podílel se na vývoji Samba filesystemu (SMBFS) pro připojení disků sdílených z Windows. Svou kombinací upřímnosti, technické expertízy a ochoty sdílet know-how si získal velký respekt v Amiga komunitě - běžní uživatelé i kolegové vývojáři oceňují jeho dlouholeté příspěvky.

Další kariéra a současné aktivity

Přestože je Olaf Barthel legendou v Amiga světě, profesně se po roce 2000 vydal směrem mimo tuto komunitu. Využil svého vzdělání v oboru informatika a postupně se etabloval v podnikovém IT sektoru. Získal pozici ve velké pojišťovací skupině Generali Deutschland, kde působí jako IT-Koordinator (koordinátor informačních technologií). Jeho role zahrnuje plánování a dohled nad IT systémy společnosti - jedná se o zcela odlišnou oblast, než je vývoj operačních systémů, nicméně Barthelovy hluboké technické znalosti a zkušenost s řídícím vývojem komplexního software mu i zde dávají pevné zázemí.

Barthel nadále udržuje kontakt s děními okolo Amigy spíše jako koníček. Přispívá do diskusí, příležitostně pomáhá s drobnými open source projekty a sleduje vývojové snahy komunity. Jeho jméno je však navždy spojeno s „zlatou érou“ AmigaOS - s obdobím, kdy se podařilo udržet klasickou platformu Amiga při životě díky nadšení a tvrdé práci několika klíčových jedinců. Olaf Barthel mezi nimi vyniká jako programátor, který dokázal skloubit úctu k dědictví AmigaOS s potřebou inovace. Jeho kód a koncepce dodnes formují podobu AmigaOS a inspirovaly novou generaci vývojářů, kteří na jeho odkaz navazují.