ZipDrive 1000 SCSI - Konec disket

Insider 03 - ZipDrive 1000 SCSI - Konec disket (tady je tabulka)

Také se už přestáváte orientovat ve svých disketách? Když po čase zjistíte, že na nich stěží něco najdete, začnete uvažovat o jiném řešení. Naštěstí technologie paměťových zařízení pokročila natolik, že je z čeho vybírat. Já jsem se po určitém rozvažování rozhodl pro mechaniku ZipDrive.

Mimochodem, v nejmenovaném českém amigovském časopisu již recenze na toto zařízení vyšla, bohužel obsahuje řadu mylných tvrzení. Tento článek se je pokusí uvést na pravou míru.

Ale teď již k věci. Mechaniku ZipDrive vyvinula firma Iomega, z dřívějška známá svými disky Bernoulli. Ty jsou sice dosti rychlé a neskutečně odolné (používá je i americké válečné námořnictvo), ovšem jsou rozměrné a mechaniky také těžké.

Iomega se však rozhodla rozšířit sortiment a výsledkem je právě ZipDrive. Prvně byl předveden na CeBITu '95 a údaje byly nanejvýš zajímavé: zařízení připomínající disketovou mechaniku 3,5", avšak s kapacitou 100 MB a s rychlostmi blížícími se pevným diskům. A též cena měla být přijatelná.

Po seznámení s těmito parametry jsem o tomto hardwaru začal uvažovat, ale bylo dost těžké jej sehnat (o penězích to platí pochopitelně také). Až teprve letos jsem měl úspěch a nakonec dorazila očekávaná zásilka.

ZipDrive se vyrábí ve dvou variantách - SCSI a paralelní (tvrzení o existenci verze IDE se nazakládá na pravdě). Ještě se k tomu vrátím. Protože mám A3000, nebyl z hardwarového hlediska s připojením ZipDrivu v SCSI verzi žádný problém (A3000 má SCSI řadič standardně).

Po rozbalení velké krabice jsem našel vlastní mechaniku, která se dost podobá disketovému sourozenci (i rozměry), avšak má modrou barvu a nahoře průhledné okénko. Design mechaniky je docela elegantní. Dále dostanete běžné trafo a SCSI kabel a samozřejmě nějaké diskety a také jeden 100 MB disk obsahující softare ZipTools, ovšem pouze pro PC a pro Maca. Další disky si můžete dokoupit, prodávají se již předformátované pro PC nebo pro Maca.

Mechanika může stát jak vodorovně, tak svisle, avšak svislou polohu nelze doporučit - SCSI kabel je tak tuhý, že se mechanika převrací. Je to dáno také její nízkou hmotností - váží totiž 450 gramů (paradoxně je trafo těžší než vlastní mechanika, to totiž váží přes 700 gramů).

Před připojením SCSI verze musíte na mechanice nastavit pouze dvě věci - SCSI adresu (ID) a terminaci. ZipDrive může používat pouze dvě SCSI adresy - 5 nebo 6. Protože adresu 6 obvykle využívá vnitřní SCSI disk, spíše nastavíte adresu 5. Nabídka pouze dvou SCSI adres je dost chudá, ale ZipDrive byl navrhován hlavně s ohledem na snadost používání (američtí uživatelé by zřejmě s více přepínači měli problémy). Adresu zvolíte malým přepínačem na zadním panelu mechaniky. Druhý přepínač vedle zapíná a vypíná SCSI terminaci. SCSI zařízení je totiž možné zapojovat řetězově za sebe. Poslední zařízení SCSI řetězce musí mít speciální ukončovací odpor (terminátor), který zamezuje nežádoucímu odrazu signálů. Pokud máte ZipDrive jako jediné nebo poslední vnější SCSI zařízení, terminaci zapněte, pokud za Zipem ještě něco je, musíte terminátor vypnout.

Další instalaci poté opravdu zvládne i méně inteligentní uživatel: na konektor označený symbolem "Zip" na zadní straně mechaniky připojíte dodávaný SCSI kabel a jeho druhý konec připojíte k SCSI portu počítače. Vedle je ještě druhý SCSI konektor, na ten můžete připojit další SCSI zařízení. Na SCSI kabelu a konektorech jsou vylisovány symboly usnadňující správné připojení. ZipDrive používá klasický "velký" SCSI konektor podobný paralelnímu konektoru Centronics. Některé SCSI řadiče používají novější minikonektor, pak potřebujete příslušný adaptér. Dále musíte zapojit do mechaniky přívod z trafa a trafo zastrčíte do zásuvky.

Tím se mechanika ihned zapne, protože nemá vypínač. V USA je odstraňování vypínačů zřejmě velká móda, která u nás ovšem velkou radost nevyvolává. Nedá se však nic dělat a nakonec vždy můžete ZipDrive vytáhnout ze zásuvky. Navíc mechanika umí "usínat". Když v ní není disk, nebo se k disku nepřistupuje po delší dobu (implicitně 15 minut), silně sníží spotřebu energie. Při dalším přístupu se ZipDrive rychle probudí.

Na předním panelu mechaniky je pouze jediné tlačítko, které slouží k vysouvání disků. Disk se vkládá ručně, avšak o vysunutí se postará elektromotor, který disk povysune ven. Čelní panel již dále obsahuje pouze dvě kontrolky. Zelená signalizuje, že je mechanika zapnutá a oranžová kontrolka oznamuje přístup k disku. Průhledné okénko na hořejšku mechaniky umožňuje snadno překontrolovat, jaký disk tam právě je - užitečná drobnost.

A teď se dostáváme k vlastním diskům - ZipDiskům. Iomega je je nazývá disketami a má celkem pravdu. Proti normální disketě 3,5" jsou jen asi o půl centimetru širší a delší a jejich tlouštka je zhruba dvojnásobná. Hmotnost se pohybuje kolem 20 gramů (v kapse ji ani nepocítíte). A na tuto drobnou placičku se vejde celých 100 MB! Záznam je podobně jako u disket magnetický, avšak médium používá patentovanou technologii kombinující tenké magnetické a nemagnetické vrstvy, což umožňuje dosáhnout vysokých hustot záznamu. Zní to lákavě, takže teď vás jistě zajímá, jak to funguje s Amigou. Mohu vás uklidnit - funguje to dobře, i když zpočátku jsem zažil těžké chvíle.

Zde musím poděkovat Wolframu Gottfriedovi, jehož článek v aminetovském časopisu AmigaReport (číslo 3.21) poskytl základní informace o softwarové instalaci ZipDrivu na Amize.

Narozdíl od PC a Maca totiž pro ZipDrive vůbec nepotřebujete žádný speciální ovladač. Stačí vložit ZipDisk do mechaniky a spustit software pro přípravu disků (na A3000 je to HDToolbox, pro jiné SCSI řadiče musíte použít software dodaný výrobcem řadiče). Se ZipDiskem pak naložíte jako s normálním SCSI diskem : nejprve provedete nízkoúrovňové formátování (Low-Level Format) a pak disk normálně zformátujete systémovým příkazem Format. Pokud na disku něco bylo (disk standardně dodávaný s mechanikou obsahuje software pro PC a Maca), bude to nevratně zničeno.

Takto naformátovaný ZipDisk již můžete normálně používat. Ale není to zcela ideální. Zaprvé, aby systém ZipDisk vůbec rozpoznal, musí být v mechanice v okamžiku startu systému vložen disk. To není právě pohodlné. Na své A3000 jsem ovšem měl ještě podstatně horší problém: ZipDrive byl velice pomalý, srovnatelný s disketou.

Po oplakání nepříliš dobře utracených peněz jsem se nakonec rozhodl vyřešit alespoň první problém a pokusil se vytvořit instalační soubor pro adresář DEVS:DOSDrivers. Nebylo to zcela jednoduché. Některé údaje jsem získal pomocí HDToolboxu, příkaz "Read Configuration" údaje z disku načetl (ovšem s varováním, že některé hodnoty pouze odhaduje), ale to nestačilo (první verze souboru vyvolala sérii "Software failures"). Pomohl mi až sharewarový monitor Scout, který načetl vše, co je potřebné k vytvoření příslušného souboru (šlo hlavně o hodnoty bitových masek).

Když byl hotový instalační soubor a jeho ikona, znovu jsem restartoval Amigu. Objevilo se nové zařízení ZIP:, i když v mechanice disk nebyl. A jako zvláštní prémie navíc rychlost ZipDrivu neuvěřitelně stoupla!

Pokud máte soubor pro DOSDrivers, funguje na Amize ZipDrive úplně stejně jako disketa. Jenže jako disketa velká a rychlá. Pokud jde o velikost, systém vám oznámí kapacitu 95 MB. Ale vždyť se mluvilo o 100 MB, namítnete. Je to zvláštní, ale pravdivé jsou oba údaje. On totiž není megabyte jako megabyte. Pro paměti RAM se používá binární aritmetika, takže kilobyte je 1024 bytů a megabyte 1024 KB (což je 1048576 bytů). Výrobci disků ovšem z  pochopitelných důvodů počítají kilobyte jako 1000 bytů a megabyte jako tisíc kilobytů. Takže ZipDisk má kapacitu 100 "diskových" megabytů nebo 95 "binárních" megabytů (pro detailisty, přesná kapacita pod DCFFS je 100556288 bytů).

Rychlosti jsou také zajímavé. Provedl jsem několik testů. K prvnímu orientačnímu testu jsem použil program SysInfo, který umožňuje přibližně změřit rychlost čtení. Soustavně jsem dostával hodnotu okolo 980 KB/s, což je jistě slušný výsledek.

Pro přesnější testy jsem poté použil program DiskSpeed 4.2. Ten již měří rychlosti s použitím souborového sytému Amigy. Pro zajímavost uvádím také výsledky doprovodného programu SCSISpeed, který měří přímo rychlost na rozhraní SCSI (tedy bez režie souborového systému).

Pro porovnání jsem otestoval také své dva pevné SCSI disky - Quantum Lightning 730S (730 MB) a Seagate ST1201N (170 MB). Výsledky programu DiskSpeed jsou v tabulce č.1, tabulka č. 2 obsahuje výsledky programu SCSISpeed.

Kromě toho jsem se rozhodl provést ještě další testy. Do RAM-disku SD0: jsem umístil PD program GadToolsBox, usnadňující tvorbu uživatelských rozhraní. Tento program obsahuje spoustu souborů a má složitou strukturu adresářů. Adresář zabírá 1,1 MB. Příkazem COPY AmigaDOsu jsem pak tento adresář z RAM-disku SD0: zkopíroval na ZipDrive a také na své pevné disky. Poté jsem z těchto médií adresář kopíroval zpět do RAM-disku RAM:. Délku trvání jsem měřil PD programem TimeCom. Výsledky těchto testů jsou v tabulce č. 3.

Jak vidíte, ZipDrive si příliš nezadá s pevným diskem. Samozřejmě, Lightning 730S je znatelně rychlejší, ten ovšem patří k nejrychlejším diskům ve své kategorii. Seagate však již velký náskok nemá.

Je však třeba říci, že ZipDrive má přece jen delší přístupovou dobu. Neměřil jsem ji, ale Iomega sama udává přístupovou dobu 29 ms (Lightning 730S má přístupovou dobu 11 ms). Při práci se složitými strukturami adresářů a s velkým počtem souborů se již může určité zpomalení projevit. Vzhledem k nižší přístupové době doporučuji použít souborový systém DCFFS (Directory Cache Fast File System), na to ale samozřejmě musíte mít OS 3.x.

To se projevuje i v testu kopírování. ZipDisk používal DCFFS, zatímco pevné disky používaly normální Fast File System (FFS), což zřejmě přispělo k velmi solidním výsledkům ZipDrivu. Nostalgická vzpomínka - můj první pevný disk pro A500 byl několikanásobně pomalejší než ZipDrive.

Musíte také počítat s určitou prodlevou při přístupu ke "spícímu" ZipDrivu. Aktivace dřímajícího disku není zcela okamžitá, ale je rychlejší než u "spících" pevných disků notebooků.

Svůj ZipDrive jsem vyzkoušel i na další A3000 a na A1200 s turbokartou GVP 1230 (50 MHz) a SCSI řadičem GVP a u všech třech strojů byly se souborem pro DOSDrivers dosaženy obdobné rychlosti. Mimochodem, druhá A3000 používala také IDE disky na řadiči Tandem a subjektivně se ZipDrive jevil rychlejší.

Svůj soubor samozřejmě dám k dispozici i ostatním uživatelům, měl by se brzy objevit na BBS naší živitelské firmy.

Jak jsem již uvedl, pro PC a Maca dostanete se ZipDrivem speciální software. Amiga ho sice pro základní funkce mehaniky nepotřebuje, ale některé funkce ZipDrivu lze ovládat pouze softwarově.

Když se podíváte na ZipDisk, nenajdete na něm žádné zajišťovací okénko. Hadrwarově se prostě ZipDisk nedá zajistit proti zápisu. Místo toho ZipDrive používá softwarové zajištění - na disk se napíše kód, který další zápisy zakazuje. Software umožňuje zajistit disk i proti čtení, případně můžete povolit přístup (zvlášť pro čtení a zvlášť pro zápis) jen po zadání hesla. Software také umí vysouvat disky.

Bez speciálního softwaru pro Amigu tedy ZipDisk nezajistíte. Samozřejmě, lze použít příkaz Lock, ale ten zajistí celé zařízení ZIP:, nikoli pouze konkrétní ZipDisk. Ovšem software pod označením ZipTools se začal dodávat již i pro Amigu, stojí však 50 DEM (asi 1000 Kč). Také se objevily první obdobné PD programy. Až se k tomuto softwaru dostanu, sdělím vám své zkušenosti.

Se ZipDrivem se standardně dodává disk nazvaný ZipTools. Ten obsahuje software pro PC a pro Maca. Disk je to poněkud schizofrenní, skládá se totiž ze dvou částí. Jedna má formát MS-DOSu a druhá formát Maca. Když připojujete ZipDrive k PC nebo Macovi, musíte použít také dodávanou instalační disketu a do ZipDrivu musíte vložit disk ZipTools. Z diskety spustíte instalační program, který nainstaluje ovladače a upraví disk ZipTools. Úprava spočívá v podstatě v tom, že se část disku pro druhou platformu vymaže a změní se ve volné místo. Když instalalujete na Macintoshi, vznikne disk pro Maca, na PC bude mít disk formát MS-DOSu. Pokud potřebujete ZipTools i pro druhou platformu, musíte koupit další disk. Za tento krok však nelze firmu Iomega hned odsuzovat, ostatně ovladače umožňující používání ZipDrivu s již naformátovanými ZipDisky i na druhé platformě dostanete na přiložených disketách.

Vzhledem ke kapacitě ZipDisků tak máte zajímavou možnost přenosu větších objemů dat mezi různými platformami. Na disketách naleznete ovladače pro MS-DOS, pro Windows 3.1, pro Windows 95 a pro Maca. Ovladače pro OS/2 existují také, ale musíte je přikoupit samostatně.

Pro Amigu má však největší význam software pro Maca. Jistě již mnozí z vás slyšeli nebo četli o emulátoru ShapeShifter, který na lépe vybavených Amigách (minimálně A1200 s diskem a Fast RAM) dokáže čistě softwarově emulovat Macintoshe. ShapeShifter je shareware, ZipDrive můžete použít pouze s registrovanou verzí (50 DEM), která podporuje SCSI zařízení. Samozřejmě mám ShapeShifter nainstalovaný a byl jsem zvědavý, jak bude ZipDrive fungovat pod emulací. Jenže hned na začátku jsem narazil na problém. Disketa ovladačů pro Maca byla macovkská DD disketa 800 KB a tu na Amize nepřečtete. Formát 800 KB totiž vyžaduje speciální macovský (drahý) hardware. Na Amize můžete číst macovské diskety 1,44 MB, pokud máte HD mechaniku, na DD mechanice vám zbývá pouze speciální formát 720 KB. Chcete-li tedy zprovoznit ZipDrive pod ShapeShifterem, máte jedinou možnost: musíte najít opravdového Macintoshe a na něm originální disketu Iomegy překopírujete na disketu ve formátu, který Amiga dokáže přečíst. (Na HD disketu se vejde snadno, diskety 720 KB musíte mít dvě).

Pak již můžete instalaci provést jako na normálním Macintoshi. Kromě programu Iomega Tools, který obstarává softwarové zajišťování disků, jejich formátování a vysouvání, se nainstaluje také několik dalších programů. Z nich je zajímavý hlavně zálohovací program a katalogizační program. Jedná se zjednodušené verze komerčních aplikací. Na disku ZipTools je také multimediální prezentace vychvalující (mimo jiné hlasem) ZipDrive a další výrobky Iomegy (v německé verzi je to zajímavý zážitek) a dvě demoverze her - Marathon (něco jako Doom) a Pathways to Darkness (přípomíná Wolfensteina).

Pod Macintoshem přestane fungovat vysouvací tlačítko - Mac všechna výměnná média vysouvá softwarově (MacOS totiž nahrává část dat z média do RAM a násilné vyjmutí média může mít pro data fatální následky). Disk můžete vysunout programem Zip Tools nebo tím, že jeho ikonu vhodíte do koše - ZipDrive poté disk hbitě vyplivne.

Pod ShapeShifterem ZipDrive funguje, je ovšem vhodné mít nejnovější verzi emulátoru. Já nyní používám verzi 3.4. ZipDrive fungoval i s verzí 3.0, avšak velmi zvláštně - ikona ZipDisku a všechny jeho okna se zobrazovaly na pracovní ploše Maca dvakrát. S vyššími verzemi emulátoru již toto rozdvojení diskové osobnosti nenastává. Neprováděl jsem speciální testy rychlosti pod ShapeShifterem, avšak systémový doplněk CopyDoubler, urychlující kopírování, může také hlásit rychlost čtení a zápisu. Při kopírování dat z emulovaného macovského oddílu na disku Seagate na ZipDrive se udávané rychlosti pohybovaly od 150 po 400 KB/s. Přenosové rychlosti se přiliš nelišily pro ZipDrive a pro pevný disk, ale byla znatelná delší přístupová doba ZipDrivu. Výkon ovšem silně ovlivňují také parametry emulace, které se liší pro jednotlivé SCSI řadiče, proto je obtížné vynášet nějaká paušální tvrzení. Lze pouze konstatovat, že pod ShapaShifterem verze 3.2 a vyšším ZipDrive funguje a při vhodném nastavení emulace lze dosáhnout výkonu srovnatelného s výkonem pevného disku. Musím však přiznat, že za určitých okolností mohou ovladače ZipDrivu způsobit zhroucení emulátoru, takže je potřeba trochu experimentovat. Ovšem pokud jste dokázali ShapeShifter nainstalovat, tak si jistě poradíte.

Samozřejmě i bez emulátorů by mělo být možné číst ZipDisky jiných formátů. Podle zpráv z Aminetu lze ZipDisky ve formátu MS-DOS číst pomocí CrossDOSu, stačí vytvořit příslušný soubor pro DOSDrivers. Bohužel jsem to zatím nemohl vyzkoušet, protože nemám ZipDisky v tomto formátu. Problém asi bude s přeformátováním disku jiného formátu na MS-DOS, možná že by pomohl CrossDOS 6. Vyzkouším to, jakmile budu mít potřebný hardware a software. Disky ve formátu Mac by mělo být možné používat pomocí softwaru CroosMac nebo MaxDOS, avšak tyto programy jsou dražší než ShapeShifter, takže je na vás, co použijete.

Zatím ovšem ještě nepadlo mnoho slov o tom nejdůležitějším -. o cenách. Není to tak hrozné, ovšem jsou tu značné rozdíly. Nebudu je raději blíže komentovat, protože podávání žalob na každého a za cokoli začíná být národním sportem. V USA stojí mechanika 200 USD a médium 100 MB 20 USD. (Mimochodem, v USA se prodávají i ZipDisky s kapacitou 25 MB, ale když si spočtete, kolik u nich stojí megabyte, nemá vůbec smysl je kupovat. Ostatně do Evropy se ani nedováží). V SRN ceny mechanik kolísají od 360 do 390 DEM, cena média je okolo 30 DEM. V ČR je oficiálním distributorem firma Axiom, která stanovila tyto ceny: mechanika 7500 Kč bez DPH (9150 Kč s DPH), médium 100 MB 660 Kč bez DPH (800 Kč s DPH). Když disky koupíte v balení po 5 nebo 10 kusech, dost ušetříte, cena za jeden disk klesne k 600 Kč bez DPH.

Já sám jsem ZipDrive koupil od firmy KomTech. Tato malá česká firma, sídlící v Chebu, se zabývá převážně Amigou a většinu zboží dováží ze SRN. Ceny má velmi zajímavé - ZipDrive 8200 Kč, ZipDisk 620 Kč - to vše s DPH. Zboží vám navíc může poslat po celé republice poštou, účtované poštovné je zcela standardní.

Cena v USA také vysvětluje, proč vloni bylo téměř nemožné ZipDrive v Evropě sehnat. Firma Iomega silně podcenila poptávku (prý se dokonce tvořily pořadníky, což pro Američany musel být hrozný zážitek), avšak v současnosti je alespoň v SCSI verzi mechanik dostatek.

Je zajímavé srovnat tyto ceny s cenami disket. Jeden ZipDisk má kapacitu jako 110 DD disket nebo jako 55 HD disket (při použití formátu AmigaDOS). Jestliže se dnes ceny neznačkových disket (DD i HD) pohybují okolo 15 Kč za kus, vyjde megabyte na takové disketě dráž než megabyte na ZipDisku, a to i pro HD diskety. Je tu samozřejmě ještě cena mechaniky, ovšem vyšší rychlost a nesrovnatelný komfort práce za to stojí. Ostatně, ZipDrive je jen asi dvakrát dražší než disketové HD mechaniky pro Amigu.

Problém ovšem je v tom, že kromě vlastní mechnaiky potřebujete ještě SCSI řadič. Již jsem řekl, že se ZipDrive vyrábí ve dvou provedeních - SCSI, o němž zde píšu, a v paralelním. (Paralelní verze je vlastně také SCSI, ale přímo v sobě má zabudovaný převodník z SCSI na paralelní port. Tato rozhraní jsou totiž konstrukčně velmi podobná, takže to není tak těžké).

SCSI verze je určena především pro Macintoshe, u nichž je SCSI port standardním vybavením pro špicková PC, kde také bývá SCSI řadič. Paralelní verze je naopak určena pro plebejské "kompatibly". Tu samozřejmě na Maca nepřipojíte, protože ten paralelní port standardně nemá. Amiga by potřebný hardware měla, ale chybí software. Pokud by někdo napsal příslušný ovladač, mělo by to fungovat. Paralelní verze je samozřejmě pomalejší (to však silně závisí na použitém paralelním portu), ale její připojení by si nevyžádalo žádné náklady navíc. A samozřejmě je paralelní port proveden podobně jako SCSI port u mé mechaniky, takže by neměly být velké potíže s tiskárnou.

Zatím ovšem s Amigou funguje pouze SCSI verze. Jestliže máte A1200 s turbokartou (což asi bude nějaká karta Blizzard), máte důvod ke koupi doplňkového SCSI kitu. Pro "holou" A1200 je dalším možným řešením řadič Squirrel instalovaný do PCMCIA portu. Není příliš drahý, má však odlišný konektor (potřebujete adaptér) a také nepatří k nejrychlejším, navíc dost silně zatěžuje procesor.

Pokud vaše Amiga již SCSI řadič má, je to celkem jasné. ZipDrive může dobře nahradit diskety, které při dešních objemech dat (ačkoli se na Amize zatím nerozmáhají multimegabytová monstra jako pod Windows) přestávají stačit. ZipDrive je také výborný pro přenos dat. Celá mechanika včetně trafa váží jen asi 1,5 kg a vejde se i do větší kabelky. Cestuje se s ní opravdu snadno (vyzkoušel jsem si to osobně).

Důležitá otázka je samozřejmě výdrž médií. Vzhledem k tomu, že na trhu není ZipDrive ani rok, je těžké něco kategoricky tvrdit, mohu vám sdělit jen své osobní dojmy. Již na první pohled působí ZipDisk dost odolně, náhodné upuštění z běžné výšky by nemělo mít vážné následky. Když se zdržíte použití kladiva, měly by vydržet ZipDisky i dost drsné zacházení (nebál bych se je poslat poštou, ovšem raději bych, s ohledem na kvalitu poštovních služeb, zásilku pojistil). Firma Iomega poskytuje na média celoživotní záruku, ovšem drobné písmo vespod upozorňuje, že se záruka nevztahuje na normální optřebení. I tak však lze dovodit, že výdrž bude podstatně vyšší než u značkových disket.

Ostatně pro dlouhodobou archivaci dat je zde jiné méidum - CD-ROM. Ceny za vypálení vlastního CD disku jsou již tak nízké, že se vyplatí i domácímu uživateli. Také zde vám může pomoci ZipDrive, protože obsah jednoho CD-disku uložíte na 6 ZipDisků. A většina firem zajišťujících vypalování CD ZipDrive má a všechny mají SCSI řadiče. S batohem disket by vás asi vyhodili, ale se ZipDrivem vás jistě uvítají jako váženého zákazníka.

Hlavním konkurentem Iomegy je samozřejmě firma Syquest, která již delší bodu vyrábí výměnné disky. Ty jsou rychlé, ale velmi citlivé a ne vždy spolehlivé. ZipDrive přivedl Syquest do velkých finančních potíží (zřejmě se bude propuštět polovina zaměstnanců). Jako poslední záchranu Syquest uvedl mechaniku EZ135. Vypadá podobně jako ZipDrive, ale má kapacitu 135 MB. EZ135 je podstatně rychlejší než ZipDrive, Syquest udává přenosové rychlosti až 2,4 MB/s. Cena je srovnatelná se ZipDrivem. EZ135 má ovšem také jednu velkou nevýhodu, kterou se samozřejmě Syquest nechlubí. Syquesty jsou vlastně výměnné pevné disky. Díky tomu je EZ135 tak rychlý, ovšem zároveň je médium stejně citlivé jako normální disky. A to rozhodně nejsou předměty vhodné k žonglování. Já osobně dávám přednost ZipDrivu. Třicet pět MB navíc a vyšší rychlost mně nestojí za médium, o které se musím neustále strachovat.

Ostatně Iomega také nespí. Na nátlak uživatelů uvedla interní verzi ZipDrivu. To má samozřejmě význam spíše pro PC. Kupodivu to je zařízení formátu 5,25", zdá se totiž, že v budoucnosti se bude dodávat v kombinaci s klasickou disketovou mechanikou 3,5".

Někteří výrobci PC již oznámili, že začnou dodávat počítače se standardně nainstalovanou mechanikou ZipDrive a známá firma Maxell přislíbila, že se bude podílet na výrobě ZipDisků. To by časem mohlo vést k dalšímu snížení cen médií, ovšem zatím k tomu výrobci nemají důvod (diskety vyjdou dráž).

Ještě zajímavější je však další nový výrobek Iomegy. Jmenuje se Jaz a jeho kapacita je 1 GB! Opět se jedná o médium připomínající disketu 3,5", ovšem vejde se na ní 1000 MB! Jaz bude vyráběn pouze v SCSI verzi, ovšem svými parametry se vyrovná normálním diskům - přístupová doba 12 ms a přenosová rychlost (skutečně naměřená na PC s Pentiem) až 3 MB/s. Ceny jsou zatím pouze předběžné, avšak poslední ceník KomTechu již nabízí i Jaz. Externí mechanika stojí 24400 Kč a médium 1 GB 6100 Kč (vše s DPH). Původně se očekávala nižší cena médií Jaz, avšak proč by měla Iomega konkurovat vlastnímu ZipDrivu, že? Politika firmy je jasná: ZipDrive do domácností a pro náročné uživatele Jaz.

Syquest samozřejmě ihned ohlásil konkurenční SyJet s kapacitami 650 MB a 1,3 GB, ale situace asi bude podobná jako při srovnání ZipDrive versus EZ135 (navíc rychlost mechaniky Jaz nebude snadné překonat).

Jak je vidět, na trhu výměnných médií je živo. Problém ovšem je, že se vynořila řada navzájem nekompatibilních řešení a těžko říci, které převáží. Myslím si však, že ZipDrive, i kdyby se nestal dominantním, bude stále zajímavou možností, jak se osvobodit od disket.

ZipDrive 1000 SCSI
Výrobce: Iomega Corp.
Cena: mechanika 8200 - 9200 Kč, médium 100 MB 620 - 800 Kč
Popis: Lehce přenosná mechanika pracující s 3.5" médii 100 MB, výkonem se blížící pevným diskům

Testovací konfigurace:
Hardware: A3000/25, 2 MB Chip RAM, 8 MB Fast RAM, HDD 730 + 170 MB, grafická karta Picasso-II
Software: Amiga OS 3.1, ShapeShifter 3.4, Mac OS 7.0 CZ

Vlastimil Král