ARCHandler 2.0c - Sharewarový archivář

Každý z vás se jistě již setkal s archivačními programy a s jejich produkty - komprimovanými archivy. Na Amize se nepsaným standardem stal program LHA, ovšem nyní mu začíná na paty šlapat nový program LZX. Nicméně i dnes je většina archivů pro Amigu stále ve formátu LHA. Pokud pracujete s PD programy, budete se s takovými archivy setkávat neustále.

Klasický postup je, že pokud potřebujete s archivem pracovat, rozbalíte jej. Ovšem často potřebujete archiv jen zběžně prohlédnout, přečíst si soubor dokumentace, atp. Není divu, že již delší dobu se objevovala různá řešení, umožňující s archivy pracovat jako s normálními adresáři. Nerad to říkám, ale na PC tato možnost již nějakou dobu existuje - nabízí ji Norton Commander IV a řada jeho klonů. Samozřejmě i na Amize najdete podobné programy. MaxonTools firmy Maxon umí pracovat s LHA archivy a od verze 2 i s LZX archivy jako s adresáři a podobné možnosti nabízejí také některé sharewarové programy (například MTool 2.0). Pro DirectoryOpus existuje skript ARexxu, nazvaný LHADir, který také umožňuje práci s LHA archivy tímto způsobem. Ovšem tato řešení jsou vždy vázána na určitý program, navíc obvykle mají nějaká omezení (LHADir je dosti pomalý a ve verzi pro Opus 4.x neumožňuje vyvolat operaci poklepáním na soubor).

Přitom se přímo nabízí jiný způsob - zabudovat práci s archivy přímo do systému Amigy. Modulární multitasková architektura operačního systému Amigy k tomu přímo vybízí. Pak by "adresářový" přístup k archivům měly všechny programy. Bohužel praktických realizací této myšlenky zatím mnoho není. Nějaké však přece jen existují.

Velmi zajímavým pokusem v této oblasti je program ARCHandler. Vlastně je to nový souborový systém, který se zapojí do systému. Hned na úvod je však třeba říci, že kýženého cíle - transparentní integrace práce s archivy do systému - dosahuje jen částečně. Především ARCHandler podporuje pouze archivy formátu LHA. Ty jsou sice nejrozšířenější, avšak podpora dalších formátů by také přišla vhod (zvláště nového formátu LZX, který si začíná získávat stále vyšší oblibu). Vzhledem k rozšířenosti LHA by se toto ještě sneslo. Horší je druhé omezení - ARCHandler nepodporuje pro archivy všechny operace prováděné se soubory.

To vše můžete pro ARCHandler nastavit.

První verze ARCHandleru dokázaly z LHA archivů pouze číst, jejich obsah nebylo možné nijak měnit. Nová verze 2.0 však již určité změny archivů umožňuje.

Pokud chcete zjistit jaké, musíte program nejprve nainstalovat. To vám nedá velkou práci, protože instalaci obstarává Installer. Instalační skript je opravdu pěkně provedený, dokonce ke každému kroku nabízí podrobnou nápovědu (řada programů nabídne pouze nápovědu Installeru). Při instalaci určíte, kam zkopírovat programové soubory, nastavíte adresář pro dočasné pracovní soubory, určíte, zda nainstalovat podpůrné utility a zda se má ARCHandler automaticky spouštět při spuštění systému. Při instalaci také můžete vybrat katalogy a nápovědu pro různé jazyky (čeština mezi nimi samozřejmě není), což znamená, že ARCHandler podporuje standardní lokalizaci (takže by tam čeština jednou přece jen mohla být). Pokud máte na své Amize již nainstalovanou starší verzi ARCHandleru (1.x), můžete ji při instalaci přepsat.

Velmi nezvyklá je přítomnost deinstalačního skriptu - pomocí Installeru můžete ARCHandler ze své Amigy opět odstranit.

Struktura vlastního programu je velmi jednoduchá, většinu práce zastává soubor ARCHandler. Ten je 97 KB velký a je to komodita. Vše ostatní vlastně není pro práci nutné - jedná se hlavně o katalogy, soubory nápovědy (samozřejmě ve formátu AmigaGuide) a o pomocné utility. Zajímavě je vyřešeno automatické spouštění ARCHandleru: pokud se pro ně rozhodnete, instalační skript zkopíruje do adresáře WBStartup drobný program StartARC, který poté zavolá vlastní program ARCHandler.

ARCHandler samozřejmě můžete spustit i normálně jeho ikonou. Výsledek po spuštění je vždy stejný: na Workbenchi se objeví nová ikona Archives a v seznamu zařízení přibyde nové zařízení ARC: (a také svazek Archives:). Když se do ikony Archives nebo do zařízení ARC: podíváte, naleznete v něm všechny nainstalované svazky AmigaDOSu - pevné disky, RAM- disky, atd. Na první pohled se chovají úplně stejně jako normální svazky. Avšak pokud obsahují nějaké LHA archivy, obraz se změní. Místo souborů s příponou LHA uvidíte adresáře s touto příponou, v nichž se můžete pohybovat úplně stejně jako v normálních adresářích. A je úplně jedno, jestli pracujete ve Workbenchi, v CLI nebo třeba v Directory Opusu. Stačí, když se budete pohybovat v zařízení ARC:. Nesmíte zapomenout pouze na jednu věc - svazky AmigaDOSu vystupují jakjo podadresáře zařízení ARC:, takže například na disk QDH0: musíte přistupovat jako na ARC:QDH0 - dvojtečka se přestěhovala o jednu úroveň výš.

Již jsem řekl, že ARCHandler nepodporuje v archivech všechny operace. Podporuje veškeré operace čtení, takže si soubory z archivů můžete zcela normálně prohlížet a také z nich můžete pouštět programy. Zcela bezproblémový je pohyb po adresářích a adresářům archivů můžete také přiřazovat logická jména příkazem ASSIGN.

Možnosti změny archivů však již tak rozsáhlé nejsou. ARCHandler ani ve verzi 2.0 neumí do archivů připisovat nová data. Dovoluje však v archivech mazat položky a také je můžete v archivu přejmenovávat. Do jisté míry funguje i příkaz MAKEDIR. Pokud k názvu adresáře v tomto příkazu připojíte příponu .LHA, vytvoří se nový archiv. Prostředky ARCHandleru je však nenaplníte. Když z archivu zobrazeného ARCHandlerem jako adresář zkopírujete něco do "normálního" svazku, příslušná data se z archivu vyextrahují. (Jestliže zkopírujete celý adresář archivu, rozbalí se do cílového média celý). Můžete také použít příkaz Move (například v Opusu), pak se data vyextrahují a z archivu vymažou. Ovšem opačný postup, tedy zkopírování či přemístění dat do adresáře archivu, zatím nefunguje, obdržíte pouze chybové hlášení.

Různý pohled na LHA archivy: vpravo pohled AmigaDOSu, vlevo pohled ARCHandleru.

Jinými slovy, pomocí ARCHandleru nelze do archivu nic přidat. Mazat a přejmenovávat ovšem můžete bez omezení. Samozřejmě, když smažete všechny položky archivu, zruší se poté celý archiv.

ARCHandler si umí poradit také s archivy v archivech. Zařízení ARC: totiž obsahuje další svazek Archives:. Když do něj vstoupíte, budou se i archivy v archivech jevit jako adresáře - pokud pracujete na úrovni zařízení ARC:, archivy v archivech se jeví jako soubory.

Jak již víte, program ARCHandler je komodita. Jako komodita samozřejmě umí zobrazit grafické uživatelské rozhraní. To je velmi dobře zpracované. Můžete jím nastavit řadu různých parametrů. Pro zařízení a pro svazek archivů můžete nastavit jiné názvy než "ARC" a "Archives". Dále se zde dá nastavit cesta k podpůrným programům a priorita souborového systému ARCHandleru.

Také pro archivy samotné můžete nastavit několik parametrů. Jde o adresář pro dočasné pracovní soubory a o počet bufferů pro archivy. ARCHandler udržuje v paměti seznamy s obsahem zpracovaných archivů. Když se k archivu vrátíte, nemusí již archiv znovu pročítat, jen znovu načte seznam. Máte-li dost paměti, můžete nastavit více těchto bufferů, čímž podstatně zrychlíte opakovaný přístup k archivům. Gadgetem "Flush" můžete tuto paměť opět uvolnit.

Komodita dále nastavuje způsob rozpoznání archivu. Ty jsou tři - pouze podle jména (soubor musí mít příponu ".lzh" nebo ".lha"), podle jména a obsahu (vedle přípon se kontroluje i skutečný obsah souboru) nebo jen podle obsahu (na příponách pak nezáleží).

A samozřejmě můžete nastavit i parametry pro samotnou komoditu, což jsou hlavně dvě kombinace kláves - jedna pro vyvolání grafického rozhraní a druhá pro vyčištění pracovních bufferů ARCHandleru (klávesový ekvivalent gadgetu Flush). Mimochodem, gadgety pro zadání kombinací kláves jsou velmi propracované, pokud chcete, můžete je zadat pouhým stiskem požadované kombinace.

Navíc má grafické rozhraní komodity opravdu kontextovou nápovědu - když nad kterýmkoli gadgetem stisknete klávesu Help, zobrazí se nápověda pro příslušný gadget. Používáte-li OS 3.x a Multiview, může dokonce nápověda zobrazovat obrázky - jde to pomocí určitého triku, ovšem obrázky nejsou "živé" - nelze volat další informace poklepáním na obrázek. To se snad jednou změní, zatím ARCHandler dělá, co může.

Uživatelské rozhraní používá několik oken, která jsou asynchronní - lze je používat současně vedle sebe (tolik opěvovaný multithreading Windows 95 má Amiga od začátku).

To zní pěkně, říkáte si, ale funguje to? Ano, funguje. A kupodivu i dost rychle. První načtení archivu, pokud je velký, chvíli trvá, ale poté je rychlost subjektivně téměř srovnatelná s rychlostí práce s normálními adresáři. Na tom má zásluhu hlavně systém bufferů. Samozřejmě, určité operace jako mazání či přejmenovávání ve velkých archivech budou pomalejší. Na mé A3000 je však práce s ARCHandlerem velmi pohodlná. Pochopitelně, čím rychlejší procesor a čím více RAM máte, tím lépe bude ARCHandler pracovat.

S archivy se dá opravdu pracovat jako s normálními adresáři (až na výše zmíněná omezení). Můžete z nich spouštět programy, prohlížet si obrázky, zobrazovat soubory AmigaGuide, atd. Příkazem ASSIGN ADD můžete do systému připojit knihovnu nebo jiné potřebné soubory z archivu, takže mnohé PD programy lze testovat přímo v komprimované formě. A protože lze v archivech mazat a přejmenovávat, máte možnost velmi snadné správy archivů. Pokud například přebíráte data z BBS, často archivy obsahují loga BBS a různé jiné "smetí". To všechno můžete z archivů odstranit, aniž by bylo potřeba je rozbalovat a znovu komprimovat.

Jistě vás nyní zajímá, co ARCHandler ke svému povozu potřebuje. Nepřekvapí, že OS 2.04, nebo vyšší, OS 2.1 nebo 3.x samozřejmě nabízí rozšíření možností programu. Pro extrakci souborů z archivů navíc potřebujete program LHA, ale ten již určitě na své Amize máte (plně stačí i neregistrovaná
verze LHA).

Již jsme se zmiňoval o pomocných utilitách. Pro CLI máte příkazy ToARC a FromARC, které mohou přepínat aktuální adresář mezi normálním souborovým systémem a souborovým systémem ARCHandleru. Jinými slovy, archivy se budou v CLI jevit buď jako soubory, nebo jako adresáře. Pro programy DismMaster a Directory Opus se nabízí skripty ARexxu, které fungují obdobně. To se hodí zvláště v Directory Opusu, kde můžéte výhodně zkombinovat vlastní funkce programu pracující s archivy s možnostmi ARCHandleru. Rychlé přepínání mezi "normálními" a "adresářovými" archivy opravdu velmi usnadňuje práci.

Teď ovšem přijde jedno zklamání - ARCHandler je shareware a od podverze 2.0a je volně šiřitelná verze pouze omezeně použitelná. Neregistrovaný ARCHandler občas zobrazí konfigurační okno a co horšího, náhodně nastavuje některé parametry na nulovou hodnotu, což může působit vážné potíže (někdy vedoucí až ke zhroucení systému). Pohnutky autora lze chápat, ale záměrné snižování stability programu mně nepřipadá jako nejrozumnější tah.

Za 20 USD vám ovšem autor programu, belgičan Rafael D. Halleweyn, pošle softwarový klíč (keyfile), který zajistí stabilní chod programu. Rafael samozřejmě chce na svém díle pokračovat, v dokumentaci slibuje, že se jednou dočkáme plné podpory zápisu (takže bude možné archivy tvořit a doplňovat) a také hodlá rozšířit podporu na další kompresní formáty (snad nezapomene na LZX). Podle mého názoru se jedná o natolik významný software, že by si zasloužil pozornost Amiga Technologies - bylo by skvělé, kdyby možnosti ARCHandleru byly součástí některé z budoucích verzí AmigaOS.

Zatím se musíme spokojit s tím, co je. Neregistrovanou verzi ARCHandleru naleznete na Aminetu a také na CD kompletu Aminet Set 2 (tam je podverze 2.0b).

Program:	ARCHandler
Popis:	Souborový systém umožňující pracovat s LHA archivy jako s normálními adresaři (v současné verzi s jistými omezeními)
Verze:	2.0c
Autor:	Rafael D. Halleweyn
Typ:	Shareware (20 USD)
Zdroj:	Aminet, Aminet Set 2
Poznámka:	Vyžaduje OS 2.04 nebo vyšší