DCE Computer Service GmbH

Napsal Prober on 30. duben 2025.

Amigy zůstaly na trhu i po krachu mateřské firmy Commodore v roce 1994, i když jejich budoucnost byla nejistá. Po vstupu americké společnosti Gateway do Amigy (1997) se objevily různé plány pokračovat ve výrobě - vznikaly licence na výrobu produktů i fanouškovské projekty. Například britská firma Eyetech získala licenci od nového vlastníka Amigy a vyráběla v pozdních 90. letech modely jako Amiga 1200+ či 4000+. Vedle toho se objevily i pokusy vyrábět klony Amigy. Nejznámějším byl projekt Power A5000, oznámený německou firmou DCE Computer Service ve spolupráci s britskou společností Power Computing Ltd. Ten měl původně běžet na procesoru Motorola 68k, později se ale přešlo na PowerPC G3, avšak zpoždění komponent a nové plány vlastníků Amigy způsobily, že tento projekt byl v roce 1999 úplně zrušen.

Komunitní i oficiální vývoj Amigy v 90. letech přinesl mnoho menších hráčů. Německá scéna byla velmi aktivní - vedle DCE a Eyetech se podílely firmy jako Micronik či Vesalia (většinou jako distributoři a tvůrci periferií), a patřila sem i nová britská firma Power Computing. Všichni se snažili využít oblibu Amigy a udržet ji při životě, navzdory postupnému úpadku masového trhu. Některé z těchto firem spolupracovaly i s Amiga Inc. (pozdějším vlastníkem značky), jindy cíleně pokračovaly v hardware designu bez oficiální licence.

Phase5: Vzestup a pád

Jedním z nejvlivnějších výrobců hardwaru pro Amigu 90. let byla německá společnost Phase5 Digital Products, založená v roce 1992 (původně jako součást AS&S). Phase5 se soustředila na výrobu turbokaret (rozšiřujících procesor 68k) a rychlých SCSI řadičů či grafických karet pro Amigu. Její technologií bylo i postupné přecházení na výkonnější procesory - již koncem 90. let nabízela duální desky Blizzard PPC a CyberStorm PPC, které měly vedle tradičního procesoru 68k i výkonný čip PowerPC. Oba procesory mohly pracovat souběžně, což bylo unikátní řešení, které ovšem vyžadovalo časté přepínání (flushování) cache a pečlivé plánování kódu. Také Phase5 vyvíjela software - vytvořila PowerPC jádro PowerUP, umožňující systému AmigaOS spouštět PowerPC kód jako koprocesorový doplněk - konkurentem byl produkt WarpOS od firmy Haage & Partner.

Vývoj Phase5 skončil počátkem nového milénia. Firma založila dceřinou výrobní společnost v roce 1996 pro montáž svých desek, ale v únoru roku 2000 podala návrh na insolvenci a koncem dubna 2000 byla likvidována. Tím skončila samotná výroba doplňků Phase5 jako Blizzard či CyberStorm. Některé inženýrské kapacity firmy Phase5 však přešly do nové firmy bPlan GmbH, která společně s americkým výrobcem Genesi oživila koncept Amigy vývojem počítače Pegasos (přelom 90. a 2000. let). Díky tomu část duše Phase5 žila dál, ale pod novými značkami.

Významný okamžik pro další vývoj nastal právě při zrušení Phase5. Část licencí a technologií převzala jiná německá firma DCE Computer Service GmbH. Ta tak už v dubnu 1999 získala licenci na klíčové produkty firmy Phase5 - mezi nimi akcelerátory Blizzard 1240, 1260, 2040, 2060, SCSI řadič SCSI IV Kit, grafické karty CyberVision 64/3D a 3D, dále CyberVision PPC, a také varianty BlizzardVision a CyberStorm (včetně jejich PowerPC verzí). DCE tak převzala většinu portfolia firmy Phase5. V březnu 2000 byla výroba těchto karet zahájena pod značkou DCE. To umožnilo fanouškům Amigy nadále získat turbokarty a rozšíření, na kterých Phase5 pracovala před svou likvidací.

Společnost DCE Computer Service GmbH

Firma DCE Computer Service GmbH byla ve skutečnosti na trhu už dříve, i když se původně zabývala jen servisem počítačů. Podle dostupných pramenů ji založil v roce 1987 Thomas Dellert jako servisní dílnu pro domácí počítače jako Atari, Schneider, Commodore aj.. Výrobu vlastního hardwaru pro Amigu (například paměťových rozšíření) pak DCE spustila až od roku 1995. Po převzetí licencí Phase5 se fokus zaměřil na akcelerátory a grafické karty. DCE sídlila v Oberhausenu a vedení firmy tvořil právě Thomas Dellert.

Thomas Dellert ve své továrně

Okolo roku 2000 byla DCE největším samostatným výrobcem Amiga hardwaru v Evropě. Firma postupně uváděla na trh produkty původně vyvinuté firmou Phase5. Například turbokarty Blizzard 1230, 1240, 1260 pro Amigu 1200 a Blizzard 2040 / 2060 pro Amigu 2000 (původně Phase5) - všechny s procesory 68030/040 či 060, včetně verzí s PowerPC procesory. Pod značkou DCE se objevovaly i grafické karty jako CyberVision PPC (s čipem Permedia2) či různé modely CyberStorm pro Amigu 4000.

Typickým problémem firmy DCE byly však i problémy s dodávkami. Ředitel Dellert v březnu 2000 v jednom rozhovoru uvedl, že DCE právě vyexpedovala velké množství karet (např. přes 100 grafických karet BVision a prvních karet CyberVision 64/3D) pro německého distributora Vesalia, a zahájila výrobu nových modelů CyberStorm PPC a Blizzard PPC. A současně upozorňoval na značný globální nedostatek součástek (kondenzátorů, CPLD čipů aj.), což opožďovalo samotnou výrobu. Dellert zmínil, že plány na novější PowerPC (G4) karty byly v roce 2000 na čas odloženy, protože příslušné procesory nebyly vůbec k dispozici.

Výčet produktů DCE byl tedy poměrně rozsáhlý: od turbo-karet přes grafické karty až po speciální karty jako G-Rex PCI. G-Rex byl vylepšená základní deska pro Amigu 4000 („busboard“), která místo původní desky přidávala čtyři PCI sloty vedle standardních Zorro III slotů. Tato konstrukce však byla komplikovaná na tvorbu ovladačů - i když DCE pro G-Rex vyvíjela řadu ovladačů pro grafické karty (Voodoo3/4/5, Permedia2 atd.), TV karty a další zařízení, některé části (např. USB) nikdy nebyly zrealizovány. U G-Rexu bylo dále potřeba aktualizovat firmware CyberStorm turbo-karet. Přesto G-Rex zůstal pozdní novinkou DCE (uváděnou kolem roku 2001), která symbolizovala snahu přinést do Amigy moderní PCI rozšíření.

Německá Amiga scéna a role dalších firem

V 90. letech byla v Německu kolem Amigy živá komunita. Kromě Phase5 a později DCE hrály roli i jiné firmy. Micronik byl známý výrobce paměťových rozšíření a různých jiných karet pro Amigu (např. TV karty TekMagic pro A4000 apod.). Vesalia Computer byla významným distributorem a prodejcem Amiga vybavení. V době převzetí licencí DCE poskytovala svoji logistiku a skladové kapacity (jak potvrzují zásilky BlizzardVision a CyberVision od DCE právě do Vesalie). Další v Evropě známou firmou byla právě zmíněná britská Power Computing Ltd., která spolu s DCE v roce 1997 plánovala Amiga klon Power A5000.

Na pozadí těchto firem působila i řada menších výrobců (např. německý Individual Computers, polští Elbox či DCE-USA), často s vlastními projekty či vylepšeními. Některé snahy o výrobu tzv. klonů Amigy (mimo DCE / Power Computing) přinesl i projekt Amiga Walker (dvě firmy v USA) či další plány Amiga Technologies. Většina z nich však zůstala předběžná a nebyla nikdy dokončena. Celkově zůstávala strategie přechodu na 32-bitovou architekturu otevřenou - ačkoliv se uvažovalo o PowerPC (s čímž Phase5 a DCE experimentovaly), konečnou cestu určila později až platforma AmigaOne (PowerPC) od jiných společností po roce 2000.

Vztah DCE ke komunitě a útlum

Po nástupu DCE do role hlavního výrobce hardwaru pro Amigu se ale objevila i kritika. Řada uživatelů na diskuzních fórech poznamenávala, že nové DCE karty (zejména CyberStorm PPC) přinášely potíže se stabilitou. Mnozí majitelé museli zasílat své nefunkční karty na opravu a některé prostě jen tak „zmizely“ - firma DCE tak údajně měla problémy s jejich vracením zákazníkům. Lidé si také stěžovali na krátkou výdrž přestavěných baterií a špatnou kvalitu. Celkově reputace firmy DCE v pozdějších letech jen klesala, protože její zákazníci často čekali i dlouhé měsíce na opravy svých produktů.

Thomas Dellert na jednání s firmou Elbox

Na druhé straně si DCE držela styk s komunitou - Thomas Dellert se zúčastnil veletrhů a často komunikoval s distributory (zmiňme Amiga & Atari Show Neuss 2000). Firma prodávala své výrobky nejen v Německu, ale i přes zahraniční prodejce. I přesto bylo pro DCE nesmírně náročné dlouhodobě konkurovat v prostředí, kde byly omezené finanční zdroje na další vývoj. V důsledku toho se po několika letech aktivní výroby počet nových produktů omezil a firma DCE se postupně spíše zaměřila na opravy a prodej zásob dříve vyrobených karet. V oficiálních materiálech DCE se dokonce přiznává, že začátkem 21. století většinu energie firma věnovala hlavně výrobě svých klíčových karet, zatímco servis úmyslně omezila kvůli nepřátelskému chování některých uživatelů, které způsobovalo špatnou publicitu.

Konec DCE jako Amiga značky

Postupně tak DCE ztratila své postavení tvůrce nových produktů pro Amigu. Větší část schopností původní Phase5 již přešla do jiných projektů (např. Pegasos), komunity spíše čekaly na další platformy (jako AmigaOne či MorphOS kompatibilní počítače) a prodej původního Amiga hardwaru postupně klesal. Nejzásadnějším symbolem konce DCE bylo úmrtí jejího dlouholetého ředitele Thomase Dellerta, který zemřel 7. ledna 2013.

Thomas Dellert - 29.10.1959 - 7.1.2013.
Všude jsou stopy tvého života, myšlenky, pocity, obrazy a okamžiky nám tě budou vždy připomínat.

Tvůj DCE-tým a tvoji přátelé...