Open Amiga Foundation
Vznik kampaně COSA (1999) – otevření zdrojů AmigaOS
Koncem roku 1999 se v komunitě fanoušků Amigy zrodila iniciativa Campaign to Open Source AmigaOS (COSA). Jejím cílem bylo přesvědčit tehdejšího vlastníka platformy (společnost Gateway 2000) k uvolnění zdrojových kódů klasického operačního systému AmigaOS jako open source. Za kampaní stál zejména Steve Crietzman, který se stal jejím prezidentem. COSA argumentovala tím, že AmigaOS může přežít jen tehdy, pokud si výrazně rozšíří uživatelskou a vývojářskou základnu po vzoru Linuxu - otevření kódu by umožnilo komunitě pokračovat ve vývoji opuštěného systému a přenést jej i na jiné hardware platformy. Kampaň získala podporu mnoha členů Amiga komunity, a dokonce i známého propagátora open source Erica S. Raymonda.
Prvotním impulsem pro vznik COSA bylo oznámení Gateway, že opouští další vývoj „klasického“ AmigaOS a místo toho se zaměří na nový softwarový koncept (tzv. Amiga Operating Environment). Pro mnoho uživatelů to bylo jasným signálem, že Gateway nemá zájem Amigu skutečně oživit. COSA proto začala vyjednávat s vedením Gateway (zejména s tehdejším prezidentem Amiga, Inc. Tomem Schmidtem) o možnosti uvolnit AmigaOS komunitě. Schmidt údajně nebyl proti - byl „v zásadě nakloněn“ této myšlence. Podle dobových zpráv byla Gateway dokonce ochotna jako gesto dobré vůle poskytnout velkou část zdrojových kódů AmigaOS, s výjimkou komponent zatížených licencemi třetích stran (např. jazyk ARexx). Tato jednání však byla před koncem roku 1999 náhle přerušena v důsledku změny vlastníka platformy.
Zlom - prodej Amigy a vznik Open Amiga Foundation (2000)
Dne 31. prosince 1999 oznámila Gateway prodej všech práv k Amize firmě Amino Development (později přejmenované na Amiga, Inc. vedenou bývalým manažerem firmy Commodore / Amiga Billem McEwenem). Gateway si ponechala pouze některé patenty spojené s Amiga technologií. Tato změna vlastníka znamenala konec nadějí, že by zdrojový kód AmigaOS mohl být komunitě uvolněn přímo Gateway. Nově vzniklá Amiga, Inc. totiž měla s AmigaOS jiné plány - klasický systém chtěla využít spíše jako lákadlo k propagaci svého připravovaného nového softwarového produktu (tzv. AmigaDE založeného na technologii Tao/Elate) a o otevření zdrojů neměla zájem. Rozhodnutí Amino / Amiga, Inc. nepokračovat v jednáních o open source AmigaOS bylo pro členy COSA velkým zklamáním a de facto znamenalo zmaření původního cíle kampaně.
Během několika týdnů se však iniciativa COSA transformovala do nové podoby a pokračovala pod názvem Open Amiga Foundation (OAF). Z neformální kampaně se tak stala organizace s širším záběrem. OAF oficiálně vznikla počátkem roku 2000 (zmiňována je již v březnu/dubnu 2000) a převzala agendu COSA v nových podmínkách. Název „Open Amiga“ odrážel zaměření na otevřený vývoj platformy, byť nešťastnou shodou okolností tvořil zkratku OAF (anglicky „prosťáček“), což neuniklo pozornosti dobového tisku.
Cíle a strategie Open Amiga Foundation
Hlavním posláním OAF zůstalo prosazovat otevření AmigaOS, avšak po neúspěchu u Amiga, Inc. se organizace rozhodla soustředit na alternativní cestu. Tou bylo spolupracovat s existujícím open-source projektem AROS (Amiga Research Operating System) - nezávislou implementací AmigaOS 3.x. V dubnu 2000 oznámila Open Amiga Foundation strategické partnerství s týmem AROS. Podle dohody převzala OAF odpovědnost za public relations, marketing, organizační a právní záležitosti spojené s projektem AROS. Cílem bylo ulevit vývojářům, aby se mohli plně soustředit na programování, zatímco OAF zajistí propagaci a potřebné zázemí. OAF také deklarovala záměr obecně prosazovat otevřené standardy a platformy v Amiga komunitě a částečně suplovat roli někdejší podpory vývojářů (CATS) z dob Commodore.
OAF a AROS společně formulovaly ambiciózní vizi budoucnosti AmigaOS: ve svém prohlášení uvedly, že jejich cílem je „nastínit pro AmigaOS budoucnost, která bude odvážná, radikální a dalekosáhlá, a dá AmigaOS šanci na skutečné přežití a růst při zachování jeho unikátní identity“. Tato vize fakticky počítala s tím, že open-source klon AmigaOS může v komunitě prosperovat nezávisle na oficiální Amize. Současně však OAF deklarovala, že nepřestane vyvíjet tlak na Amiga, Inc. ohledně otevření originálního AmigaOS - podle informací OAF byli někteří manažeři Amiga, Inc. myšlence neoficiálně nakloněni, bránily jí však komplikované právní překážky (např. klíčové části systému chráněné patenty stále drženými Gateway).
Podpora komunity a zapojení vývojářů
Kampaň COSA/OAF se těšila široké podpoře komunity klasických amigistů. Mnozí ji vnímali jako naději, že AmigaOS bude moci pokračovat v evoluci komunitním způsobem i po ukončení oficiální podpory. Open-source model lákal nové programátory, podobně jako to bylo u Linuxu. Bývalý šéf evropské pobočky Amigy Petro Tyschtschenko veřejně podpořil myšlenku otevření systému (v článku “AmigaOS - The Case for Open Source” na podzim 1999) a vyzdvihoval možnost propojení bohaté základny Amiga talentů s rostoucím vlivem open-source komunity. Rovněž zmíněný Eric S. Raymond poskytl kampani určitou publicitu a kredibilitu.
Strategie OAF aktivně zapojila i existující vývojářské projekty. Díky partnerství s AROS došlo v roce 2000 k urychlení vývoje systému AROS - v první polovině roku (únor až květen 2000) společné úsilí přispělo k vydání beta verze systému AROS fungující na běžných PC s procesory x86. OAF pomáhala zprostředkovat i konkrétní technické příspěvky: např. tým vývojářů projektu PowerOS daroval AROS svůj implementovaný modul Exec pro procesory PowerPC, který OAF pomáhala integrovat (hledala experty na PPC assembler pro portaci tohoto kódu). OAF také oslovila několik bývalých vývojářů Commodore s žádostí, zda by neuvolnili zdrojové kódy svých AmigaOS komponent či nástrojů, aby mohly být dále rozvíjeny komunitou. Tímto způsobem se organizace snažila získat alespoň části kódu legální cestou od původních autorů (pokud nevlastnila práva přímo Amiga, Inc.).
Na druhé straně existovala i určitá skepse či nezájem. Konzervativnější část komunity měla obavy, že otevření AmigaOS a jeho případný běh na neamigovém hardware (PC) by mohly „rozmělnit čistotu“ platformy. Tyto hlasy však byly spíše v menšině a obecně převládal názor, že přilákání nových uživatelů a vývojářů je pro přežití AmigaOS zásadní. Samotná Amiga, Inc. s OAF oficiálně nespolupracovala - přestože její představitelé (Bill McEwen a spol.) navenek otevřený kód neplánovali, nepřímo těžili z pokračujícího zájmu komunity o AmigaOS. Např. spekulace tisku při převzetí Amigy firmou Amino naznačovaly, že „přechod do open source světa se jeví jako pravděpodobný krok“, čímž se zvyšovala pozitivní odezva komunity na nový Amiga, Inc., ačkoli realita pak byla jiná.)
Výsledky a vliv na AROS / MorphOS
Navzdory velkému úsilí nedosáhla Open Amiga Foundation uvolnění oficiálního zdrojového kódu AmigaOS. Jednání s firmou Gateway sice naznačila ochotu ke kompromisu, ale prodej Amigy tyto plány zhatil. Amiga, Inc. pak jakoukoli možnost open-source licence pro AmigaOS smetla ze stolu. OAF se však podařilo zachovat kontinuitu myšlenky otevřeného AmigaOS díky podpoře projektu AROS. Ten se postupně stal de facto náhradním open-source systémem pro komunitu classic Amiga - během roku 2000 dosáhl významných pokroků (jak již zmíněno, beta verze pro x86, vylepšená modulární architektura apod.) i díky zviditelnění, které přinesla OAF. OAF tak nepřímo přispěla k růstu AROS a upevnila myšlenku, že “AmigaOS-like” systém může vznikat komunitně.
Ve stejné době se objevily i alternativní přístupy k budoucnosti AmigaOS. Projekt MorphOS, vyvíjený od konce 90. let skupinou bývalých vývojářů z firmy Phase5, sledoval cíl vytvořit moderní klon AmigaOS pro PowerPC, avšak na uzavřeném zdrojovém kódu. I MorphOS uvolnil v roce 2000 první veřejnou beta-verzi svého systému. Existence MorphOS znamenala „konkurenční“ směr - místo open source komunitního vývoje šlo o komerčně řízený systém. Open Amiga Foundation s MorphOS přímo nespolupracovala, ale obě iniciativy ilustrovaly roztříštěnost i životaschopnost Amiga komunity: jedna frakce vsadila na otevřenou spolupráci (AROS/OAF), druhá na navázání na původní OS technologii v komerční režii (MorphOS). Nepřímo mohla OAF ovlivnit MorphOS tím, že vytvářela tlak na otevřenost - MorphOS tým byl občas dotazován, zda nevyužil uniklé zdrojové kódy AmigaOS, což zdůrazňovalo význam legální čistoty kódu. Celkově však větší vliv OAF spočíval v posílení AROS. MorphOS se rozvíjel nezávisle.
Ukončení činnosti a odkaz
Intenzivní působení OAF netrvalo příliš dlouho. Zakladatel Steve Crietzman se během roku 2000 dostal pod značný tlak - snaha vyjednávat s velkými firmami a řešit právní otázky byla vyčerpávající. Již koncem léta 2000 se stáhl do ústraní a v září 2000 formálně oznámil rezignaci na funkci předsedy OAF ze zdravotních a osobních důvodů (jak později litoval, na čas zmizel bez vysvětlení). Řízení organizace převzala ustanovená rada (tzv. „přechodná rada“), která měla pokračovat v činnosti OAF. Prakticky však od podzimu 2000 aktivita Open Amiga Foundation uvadala. Do konce roku 2000 ještě proběhly pokusy o reorganizaci a zřejmě poslední prezentace OAF na setkání World of Amiga v prosinci 2000, poté však zprávy o činnosti utichají.
Během roku 2001 se těžiště komunálních snah definitivně přesunulo k projektům, jako je AROS či MorphOS, a Open Amiga Foundation postupně zanikla. Webové stránky openamiga.org po čase zmizely z internetu a organizace již nevydala žádná další prohlášení. Hlavním důvodem ukončení činnosti OAF byla neochota vlastníků AmigaOS ke spolupráci (bez oficiálního kódu se původní mise vyčerpala) a také vyčerpání klíčových osobností. Steve Crietzman odešel zklamán, že “přes veškerou snahu byly původní cíle zmařeny novým vedením Amigy”.
Odkaz Open Amiga Foundation však v komunitě přetrval. Myšlenka otevřeného AmigaOS inspirovala vývojáře dál - AROS pokračuje dodnes jako plně funkční open-source implementace AmigaOS 3.1. Také pozdější projekty (např. otevření zdrojů některých komponent AmigaOS 3.1 v rámci AmigaOS 3.1.4/3.2, nebo snahy získat zdrojáky Kickstart ROMů prostřednictvím komunitních kampaní) lze považovat za ideové dědice COSA/OAF. Open Amiga Foundation sehrála v přelomové době 1999 - 2000 důležitou roli tím, že sjednotila komunitu kolem vize otevřené Amigy, ačkoli této vize nakonec nebylo dosaženo oficiální cestou. Svou aktivitou ale pomohla uchovat Amiga platformu při životě v jiné formě a rozšířit ji na nové obzory mimo původní komerční rámec.
