EFIKA 5200
EFIKA 5200B (označovaná též EfikaPPC) byla malá, energeticky úsporná micro-ATX základní deska postavená na procesoru Freescale/NXP MPC5200B (PowerPC e300 jádro) o taktovací frekvenci až 400 MHz. Deska integruje veškeré základní komponenty počítače na rozměrech pouhých 118 × 153 × 38 mm.
EFIKA je opravdu kompaktní a úsporná - sama deska má nestandardní malý formát (118×153 mm, tedy menší než mini-ITX) a při provozu s pevným diskem a grafickou kartou spotřebovává méně než 20W (v typickém zatížení dokonce pod 10W). Díky tomu a splnění RoHS byla prezentována jako ekologicky šetrný (tzv. „green computing“) počítač.
Deska nemá integrovaný grafický výstup, k zobrazení slouží zmíněný 66MHz PCI slot. Pomocí dodávané 90° redukce do něj lze vložit běžnou grafickou kartu určenou pro PCI/AGP sběrnici (zejména karty Radeon nebo nVidia s 3,3V signalizací). Firmware Efiky (Open Firmware) dokáže díky vestavěné x86 emulaci spustit BIOS těchto karet, takže je umí na platformě PowerPC správně inicializovat a využít. V praxi byly nejčastěji používány karty Radeon 9200 a Radeon 9200, pro které existovaly ovladače s 3D akcelerací v MorphOS i Linuxu.
Historický kontext vzniku a uvedení na trh
EFIKA 5200B byla představena v roce 2006 jako další produkt firmy Genesi (za hardwarem stála německá společnost bPlan). Navázala na předchozí úspěšné, ale podstatně robustnější modely Pegasos I. a II. Cílem EFIKY bylo vytvořit levnou, malou a úspornou alternativu - Genesi ji označovala za „performance evaluation board“ (vývojářskou evaluační desku) postavenou kolem procesoru MPC5200B. Byla vyvíjena ve spolupráci s Freescale jako ukázka možností jejich SoC (MPC5200B patřil do řady MobileGT určené původně pro automotivní a průmyslové použití). Na trh mířila EFIKA ve dvou směrech: jednak na nadšence z komunity Amiga a MorphOS, kterým měla nabídnout cenově dostupný moderní PowerPC hardware, a současně na embedded a průmyslové využití (řídicí systémy, terminály atp.).
Deska byla uvedena koncem roku 2006 a prodávána přibližně za 199 USD (což byla na poměry PowerPC platforem velmi nízká cena). K dispozici byla buď samostatně jako OEM základ (pro kutily či integrátory), nebo jako tzv. Efika Open Client - hotová sestava v malé skříni, doplněná o grafickou kartu, disk a potřebné příslušenství (v několika variantních konfiguracích podle zamýšleného použití). Primární cílovou skupinou byly tenké klienty, set-top boxy a jiné embedded aplikace - oficiální prezentace uváděla jako příklady možné nasazení tenký klient pro vzdálené plochy, domácí multimediální přehrávač, úsporný clusterový uzel, zařízení pro průmyslovou automatizaci či robotiku, IP telefony a bezpečnostní kamerové systémy. Svou koncepcí tedy Efika předznamenala trend malých úsporných počítačů (jako později Raspberry Pi), byť v době vzniku šlo spíše o okrajovou záležitost pro specifické komunity.
Životní cyklus EFIKY byl poměrně krátký. V roce 2007 bylo oznámeno ukončení produkce modelu 5200B - poslední kusy se doprodávaly u distributorů. Genesi současně avizovala vývoj nástupnické platformy založené na novějším čipu Freescale MPC5121e, který měl již integrované grafické jádro PowerVR MBX. Tento plán se však nakonec přetavil v přechod Genesi na architekturu ARM - v roce 2009 přišla Efika MX s procesorem i.MX515 (ARM Cortex-A8). Efika 5200B se tak stala jednorázovým, dnes už historickým produktem. Ve své době (2007 - 2008) si ale získala pozornost jako nejdostupnější „nový Amiga“ hardware - díky ní si mohli fanoušci alternativních operačních systémů pořídit funkční mini počítač za zlomek ceny high-end strojů. Genesi navíc podporovala komunitu formou slev a darování desek vývojářům, aby motivovala vznik softwaru a projektů pro tuto platformu.
Podpora operačních systémů
EFIKA 5200B disponuje open-firmware firmwarem a standardizovaným hardwarem (PowerPC/CHRP platforma), což umožnilo poměrně širokou podporu různých operačních systémů. Výrobce deklaroval kompatibilitu s více operačními systémy a sám nabízel ke stažení ovladače a instalační obrazy např. pro Linux. Níže jsou rozebrány hlavní systémy používané na EFICE:
MorphOS
Proprietární operační systém inspirovaný AmigaOS - byl jedním z klíčových operačních systémů pro EFIKU. MorphOS Team oznámil podporu EFIKY již koncem roku 2006 a první veřejné vydání MorphOS s podporou této desky přišlo ve verzi MorphOS 2.0 v roce 2008. Od té doby každá novější verze MorphOS (řada 2.x i aktuální řada 3.x) EFIKU 5200B podporuje. Uživatelé vlastnící Efiku si mohou MorphOS stáhnout ze stránek vývojářů po registraci hardware; licence MorphOS se váže na konkrétní desku.
Pro běh MorphOS je EFIKA kompletně vybavena - systém rozpozná veškerá zařízení na desce (síťovou kartu, zvuk apod.). Dokonce je k dispozici 3D akcelerace pro grafické karty Radeon ve slotu (MorphOS obsahuje ovladače pro Radeony R200 a další). Z hlediska stability a kompatibility funguje MorphOS na Efice velmi dobře - jde o odlehčený a optimalizovaný systém, který i na 400 MHz CPU zvládá překvapivě svižný chod základních aplikací. Největší omezení představuje samozřejmě výkon a kapacita paměti - moderní webový prohlížeč nebo náročné aplikace mohou narážet na limit 128MB RAM a pomalejší diskové úložiště. Recenze MorphOS 2.3 na EFICE nicméně potvrzuje, že systém je rychlý a efektivní, brzdí ho jen fyzické limity hardware (CPU, RAM, absence Altivec). Pro účely lehké práce (texty, e-mail, přehrávání hudby, starší hry, demoscéna) však MorphOS na EFICE dostačuje a v době uvedení šlo o nejlevnější způsob, jak získat “NG Amigu” - ve srovnání s dražšími stroji (Pegasos, AmigaOne) si Efiku s MorphOS mohlo dovolit mnohem více nadšenců.
Linux
Díky standardní architektuře (PowerPC/CHRP) a snaze Genesi i Freescale o otevřenost měla EFIKA dobrou podporu v Linuxu již od počátku. Freescale uvolnila pro čip MPC5200B patche a ovladače, které se brzy dostaly do oficiálního jádra - již kernel řady 2.6.19 / 2.6.20 obsahoval podporu EFIKY. Genesi na svém webu poskytovala upravené jádro, moduly a dokonce i odlehčený Debian instalátor pro Efiku, aby uživatelé mohli snadno systém zprovoznit. Komunita postupně zprovoznila na Efice několik populárních linuxových distribucí pro PowerPC: Debian, Gentoo, openSUSE, CRUX PPC aj. jsou zdokumentovány jako funkční. V praxi bylo třeba volit úspornější konfigurace - například Gentoo (s možností kompilace optimalizované na míru) nebo Debian s lehkým desktopovým prostředím, jelikož 128 MB RAM představovalo značné omezení pro běh moderních prostředí (plnohodnotné GNOME / KDE se do paměti nevejdou). Mnozí proto využívali Efiku s Linuxem spíše jako server či pro specifické účely (např. přehrávání hudby, router, jednoduchý souborový server), kde její parametry dostačovaly.
Podpora hardware v Linuxu je u Efiky kompletní: Ethernet rozhraní funguje standardně (ovladač „gianfar“ pro MAC v MPC5200B a „Realtek PHY“ pro fyzickou vrstvu), USB porty pracují (byť jen 1.1 rychlost), IDE řadič je podporován (pro připojení PATA disku nebo CD/DVD mechaniky), zvuková karta (AC97 kodek) funguje pro přehrávání i nahrávání zvuku. Pro konzoli lze použít vestavěný sériový port. Grafikou je zpravidla PCI karta Radeon - open-source ovladač radeon v Linuxu ji dokáže využít (včetně 2D akcelerace; 3D akcelerace na PowerPC je limitovaná, ovladače Mesa byly historicky méně optimalizované pro big-endian platformu). Nechybí podpora dalších rozšiřujících karet: do PCI slotu lze namísto grafiky dát třeba řadič SATA, Wi-Fi kartu apod., pokud jsou k dispozici ovladače pro PowerPC Linux (v podstatě všechny běžné otevřené ovladače fungují).
Za zmínku stojí, že openSUSE udržovalo oficiální port až do verze 11.x s detailní dokumentací k instalaci na Efiku. Také Gentoo PPC komunitě byla Efika blízká a vznikly buildy přímo pro ni. Celkově se dá říci, že Linux proměnil Efiku v plnohodnotný mini počítač - byť se skromnými zdroji, ale zcela otevřený a konfigurovatelný.
AmigaOS 4.1 a komunitní iniciativy
Oficiální AmigaOS 4.x (od firmy Hyperion) nepodporuje Efiku 5200B - tento systém byl licenčně vázán na jiný hardware (AmigaOne, SAM440 apod.) a nikdy nebyl uvolněn pro platformu Genesi. Přesto kolem roku 2007 proběhly zajímavé pokusy tuto situaci změnit. Přímo vedení Genesi (v osobě Billa Bucka) tehdy veřejně prohlásilo, že uvolní AmigaOS 4 pro Efiku, jakmile vyjde další verze MorphOS. Tvrdili dokonce, že k portaci AmigaOS4 nepotřebují souhlas Hyperionu „právně ani technicky“, což vyvolalo bouřlivou debatu (stovky příspěvků) v Amiga komunitě. Tato iniciativa však zůstala spíše v rovině provokace - Hyperion žádnou spolupráci nenavázal a Genesi samozřejmě neměla kód OS4 k dispozici. Ve výsledku se tedy AmigaOS 4 na Efice nikdy oficiálně neobjevil.
Část komunity, která si přála “next-gen” AmigaOS na Efice, se proto zaměřila na alternativní open-source projekt AROS (Amiga Research OS). Ten je binárně nekompatibilní s OS4, ale snaží se reimplementovat API AmigaOS a je otevřený pro různé platformy. V roce 2009 se podařilo AROS úspěšně portovat právě na Efiku 5200B - vývojář Michal Schulz vytvořil nativní verzi AROS pro tuto desku. Bylo tak možné spustit na Efice Amiga-like systém alespoň touto cestou. Výkonem i možnosti byl AROS podobný jako MorphOS (ovšem bez pokročilých vlastností MorphOS), šlo spíše o demonstraci otevřenosti platformy.
Shrneme-li situaci kolem AmigaOS: Efika zůstala nepodporovaná oficiálním AmigaOS 4.x. Až po letech (2010) uvolnil Hyperion podporu pro starší Pegasos II., ale EFIKA zůstala stranou zřejmě kvůli její omezené paměti a výkonu. Komunita si tedy pomohla sama právě portací AROS. Nadšenci také provozovali na Efice původní AmigaOS 3.x (68k) pod emulací - MorphOS i AROS obsahují emulátor 68k procesoru, takže lze na Efice spouštět většinu aplikací z klasického AmigaOS, případně běžel UAE emulátor pro kompletní Amigu. To však již přesahuje rámec oficiální podpory.
Další operační systémy
Kromě výše zmíněných se na Efice podařilo rozběhat i několik dalších systémů, což dokresluje její flexibilitu. Patří mezi ně například:
- OpenSolaris - komunita s podporou Genesi pracovala na portaci OpenSolarisu (projekt známý jako Polaris). Genesi darovala vývojářům několik Efik a Open Desktop Workstationů, aby mohli vyvíjet podporu v jádře. Byl vyvíjen bootovatelný kernel a základ operačního systému, projekt však zřejmě zůstal jen ve fázi experimentů.
- QNX Neutrino - komerční unixový RTOS od firmy QNX Software. Freescale uváděla podporu svých procesorů řady MPC5xxx v QNX a vzhledem k otevřenosti Efiky nebyl problém tento systém použít. QNX je vysoce spolehlivý a byl lákavý pro embedded nasazení Efiky (např. v průmyslu). V praxi ale šlo spíše o uzavřené experimenty; veřejně dostupné balíčky pro Efiku nebyly šířeny.
- Symobi - mikrokernelový operační systém původně známý jako µnOS. Vývojáři Symobi portovali svůj systém na platformu Genesi a poprvé jej představili na Efice na veletrhu Systems 2006 v Mnichově (následně vylepšenou verzi i na Systems 2007). Symobi na Efice demonstroval možnosti reálného času a klient-server architektury na malém zařízení. Šlo však opět spíše o demo než něco, co by běžní uživatelé Efiky využívali.
Celkově vzato, EFIKA 5200B zvládla bootovat řadu různých systémů - vedle Linuxu a MorphOS jsou zdokumentovány i AROS, OpenSolaris, QNX, Symobi aj.. To vyplynulo z otevřeného přístupu Genesi (Open Firmware, veřejná dokumentace) a také z faktu, že stejné CPU Freescale se vyskytovalo na dalších deskách, pro něž existovaly porty OS. Většina těchto alternativ však zůstala kuriozitami v rukou několika vývojářů. Hlavními prakticky využívanými systémy komunity zůstaly MorphOS a Linux.
Využití v komunitě a hobby projektech
Kolem Efiky se vytvořila malá, ale aktivní komunita nadšenců - zejména z řad uživatelů MorphOS, Amigy i linuxových vývojářů. Genesi tuto komunitu podporovala provozem portálu PowerDeveloper.org, kde uživatelé sdíleli zkušenosti a projekty, a neziskovou organizací Power2People, zaměřenou na financování open-source vývoje (např. MorphOS aplikací). Firma také rozdávala či se slevou poskytovala EFIKA desky vývojářům s nadějnými projektovými záměry. Díky tomu vzniklo množství zajímavých hobby projektů a bastlířských řešení.
Celkově lze říci, že EFIKA 5200B sehrála roli „mostu“ mezi světem Amigy a moderní embedded technikou. Umožnila Amiga / MorphOS komunitě experimentovat s novými možnostmi na dostupném hardwaru a zároveň přivedla do PowerPC světa nové vývojáře z oblasti open-source (Linux, BSD, atd.), které lákala otevřenost platformy. Byť nikdy nešlo o masově rozšířený produkt, v určitém okruhu si Efika vydobyla kultovní status. Dodnes existují weby a fóra, kde si nadšenci sdělují zkušenosti s modifikacemi Efiky, výměnou komponent (např. přetaktování CPU z 400 na 468 MHz bylo možné u některých kusů) či zprovozňováním různých raritních operačních systémů na této desce.
Dnešní relevance a zhodnocení
Dnešní význam EFIKY 5200B je převážně historický a sběratelský. Technicky vzato jde o zastaralý hardware - jednojádrový PowerPC na 400MHz se 128MB RAM nemůže konkurovat ani nejlevnějším současným ARM deskám. Genesi již v roce 2007 / 2008 přešla na novější modely a EfikaPPC byla nahrazena platformou Efika MX (ARM Cortex). Výroba 5200B skončila a oficiální podpora utichla s ukončením komunitních portálů Genesi (PowerDeveloper).
Přesto je EFIKA nadále vnímána jako zajímavý kus historie - zejména v kontextu post-amigovské scény. Spolu s deskami Pegasos tvoří část mozaiky snah o pokračování Amiga platformy na moderním hardwaru v 21. století. Mnoho fanoušků si Efiku ponechalo ve sbírce a čas od času ji předvádí na srazech nebo ji provozuje z nostalgie (například s MorphOS, který na ni stále lze nainstalovat i ve verzi 3.x). Vzhledem k malým rozměrům a nízké spotřebě se Efika hodí i dnes jako exponát na retro srazech - snadno se převáží a demonstruje koncept „malý výkonem, ale velký nadšením“ (často je vedle ní prezentováno, co vše na takovém drobečku běželo - od MorphOS a Amiga aplikací až po Linuxové servery).
Z praktického hlediska však EFIKA už nemá využití. Moderní web si na ní neprohlédnete, nové aplikace pro ni nevznikají a např. současné PPC Linux distribuce už tuto starou platformu přestaly podporovat. Relevance Efiky dnes spočívá hlavně v její hodnotě sběratelské a historické. Pro sběratele alternativních počítačů představuje Efika zajímavý milník - byla to předzvěst fenoménu DIY mikropočítačů a zároveň jeden z posledních pokusů vzkřísit ducha Amigy na PowerPC hardwaru. Někteří skalní fanoušci MorphOS ji dodnes považují za kultovní „malou Efiku“, která držela jejich komunitu při životě v době, kdy jiné cesty nebyly. V tomto ohledu si EFIKA 5200B zaslouží své místo v historii výpočetní techniky, byť jen v malé, specializované kapitole.
Technická specifikace
| Výrobce: | Genesi |
| Datum uvedení: | 2006 |
| Ukončení prodeje: | 2008 |
| TECHNICKÁ SPECIFIKACE | |
| Formát: | - |
| Procesor: | Freescale MPC5200B / 400 MHz |
| Jader: | 1 |
| Provedení: | Přímo na desce |
| RAM: | 128MB DDR SDRAM / 266 MHz (integrovaná na desce, bez možnosti rozšíření) |
| Maximální kapacita: | 128MB |
| Northbridge: | - |
| Southbridge: | - |
| Grafický slot: | - |
| Audio: | Integrovaný zvukový kodek AC97 |
| IDE řadič: | 44-pinový 2.5" IDE konektor |
| Disketová mechanika: | - |
| Ethernet: | Ethernet 10/100 Mb/s (PHY Realtek 8201) |
| USB: | 2× USB 1.1 |
| PCI sloty: | 1x PCI 2.2 (33/66 MHz, 3,3 V) |
| I/O porty: | 1× RS-232 (konzolový port, D-Sub9 konektor) 1x stereo audio jack 1x line-in 1x mikrofonní vstup 1x S/PDIF optický výstup |
| Hmotnost: | - |
| Rozměry: | Šířka: 118 mm, výška: 153 mm, hloubka: 38 mm |
