Toni Wilen - autor emulátoru WinUAE

Toni Wilen je známý vývojář z Amiga komunity, proslulý jako hlavní autor emulátoru WinUAE pro Windows. Díky WinUAE mohou fanoušci legendárních počítačů Commodore Amiga spouštět jejich software na moderních PC. Wilen svými aktivitami udržuje Amiga platformu stále při životě i dlouho po ukončení výroby originálního hardware. Tento článek nabízí pohled na jeho život a práci - od počátků s počítači a prvními zkušenostmi s Amigou, přes vznik a význam emulátoru WinUAE, až po další projekty a přínos pro komunitu. Nechybí ani přiblížení současné činnosti Toniho Wilena a případných plánů do budoucna.

Poznámka.: Některé osobní údaje, například přesný rok narození či místo původu, nejsou veřejně dostupné - uvádím proto pouze odhady nebo obecně známé informace.

Začátky s počítači a Amigou

Toni Wilen pochází z Finska a k počítačům se dostal už v dětství v 80. letech. Přesný rok jeho narození není veřejně znám, ale z vlastních vzpomínek vyplývá, že kolem roku 1985 (ve věku zhruba deseti let) dostal svůj první domácí počítač - Spectravideo SVI-328 MK2. Na něm se poprvé seznámil s programováním v jazyce BASIC. O pár let později přešel na populární Commodore 64, kde se naučil i strojový kód (assembler) pro procesor 6510. Svou první Amigu - konkrétně model Amiga 1000 - si pořídil již jako použitou kolem roku 1988. Tato Amiga 1000 s 256kB RAM byla pro mladého Toniho vstupenkou do světa výkonnějšího 16-bitového počítače s pokročilou grafikou a zvukem.

Jednou z prvních Amig Toniho Wilena byl model Amiga 1000 (na fotografii) – historicky první Amiga uvedená roku 1985. Tuto použitou A1000 získal koncem 80. let a začal na ní programovat první aplikace.

Nadšení z Amiga platformy Wilena brzy přimělo k dalším krokům. Po Amize 1000 si v průběhu první poloviny 90. let pořídil i Amigu 500 a Amigu 1200, čímž rozšířil své zkušenosti s různými modely této platformy. Zároveň se zdokonaloval v programování - naučil se assembler pro procesor Motorola 68000 (68k) a také jazyk C, který na Amize používal např. v kompileru DICE-C. A právě v této době již začal tvořit vlastní software pro Amigu.

K jeho raným výtvorům patřil například FileMaster - pokročilý správce souborů pro Workbench, a také se podílel na vývoji nástroje SysInfo pro zobrazování systémových informací Amigy. Tyto programy se staly oblíbenými "kultovními" utilitami mezi uživateli Amigy a pro mladého vývojáře byly první ochutnávkou úspěchu na této platformě. Toni Wilen později poznamenal, že software vždy vytvářel hlavně podle vlastních potřeb a představ - chtěl nástroje, které jemu samotnému usnadní práci a nebudou ho při používání ničím rozčilovat. Již v této éře si získal respekt komunity jako talentovaný programátor.

 

Vývoj emulátoru WinUAE

Koncem 90. let nastal zásadní zlom v kariéře Toniho Wilena - zapojil se do vývoje emulátoru Amigy, který proslul pod názvem WinUAE. Původní projekt UAE (Universal/Unix Amiga Emulator) vytvořil v roce 1995 Bernd Schmidt s komunitou, avšak brzy se objevily snahy portovat emulátor také na Windows. WinUAE již před Wilenovým příchodem rozvíjeli programátoři jako Mathias Ortmann a Brian King, ale právě Toni Wilen se stal tím, kdo se postupně vyprofiloval v hlavního vývojáře a udržovatele tohoto emulátoru.

Toni Wilen je proslulý jako hlavní autor emulátoru WinUAE pro Windows.

Toniho motivace pustit se do vývoje emulátoru pramenila z výzvy, která tehdy v Amiga komunitě kolovala: tvrdilo se, že novější čipset Amigy AGA nelze emulovat na běžném PC. Wilen to odmítl přijmout jako fakt - detailně prostudoval stávající kód UAE a začal jej rozšiřovat o základní podporu AGA grafiky. Kolem roku 1997 tak úspěšně implementoval emulaci AGA, čímž vyvrátil pochybnosti skeptiků. Postupně se zapojil naplno do vývoje WinUAE a navázal na práci svých předchůdců. Sám k tomu později řekl, že ho lákalo dokázat něco obtížného, co mnozí považovali za nemožné - bral to jako velkou programátorskou výzvu a možnost „pohrát si v definovaném sandboxu bez omezení“.

Pod Wilenovým vedením se WinUAE během let stal nejkomplexnějším a nejdokonalejším emulátorem Amigy. Dokáže věrně napodobit prakticky veškerý originální hardware - od původních čipových sad OCS/ECS až po pokročilou AGA grafiku, emuluje různé modely Amig (A500, A1200, A4000 apod.), celé spektrum procesorů Motorola 68000/68020/68040 včetně volitelné přítomnosti matematického koprocesoru, a poradí si i s emulací mnoha přídavných zařízení. WinUAE tak umožňuje na PC spustit jak klasické amigácké hry a dema, tak kompletní operační systém AmigaOS s grafickým rozhraním.

Emulátor WinUAE dokáže na moderním PC plně reprodukovat prostředí klasické Amigy. Na obrázku je ukázka Workbenche (Scalos) emulované Amigy 1200 s čipsetem AGA, procesorem 68EC020 a nainstalovanými hrami – to vše běží ve WinUAE.

Klíčovou vlastností WinUAE je vysoká věrnost a kompatibilita. Toho Toni Wilen dosáhl léty trpělivé práce a experimentování. Často musel sáhnout k metodám tzv. reverzního inženýrství - spouštěl na emulátoru problémové programy (například náročné demoscénové ukázky) a krokově je ladil, aby zjistil, proč se nechovají stejně jako na skutečném stroji. V případě odhalení nesrovnalostí pak upravil emulátor tak, aby se co nejpřesněji shodoval s reálným hardwarem. Nejednou bylo nutné psát i vlastní testovací rutiny a mini-programy pro obnažení určitých detailů hardwarového chování. Wilen dokonce využil specializovaný logický analyzátor, aby mohl odchytit přesné časování signálů a odhalit i „podivné rohy“ Amiga čipsetu - tj. nedokumentované jevy, ke kterým v některých situacích dochází. Dokumentace k hardwaru Amigy totiž zdaleka nepokrývá vše, a tak nezbylo než mnohé objevit metodou pokus - omyl a důkladným měřením. Tato mravenčí práce se vyplatila: WinUAE dnes patří mezi nejlépe hodnocené emulátory vůbec a mnozí fanoušci žertují, že WinUAE je „nejlepší Amiga všech dob“ - neboť zvládne více konfigurací a možností než jakýkoli skutečný stroj.

Wilen se postupně stal téměř osamoceným strážcem kódu WinUAE. Sám uvádí, že od doby, co původní autor Bernd Schmidt projekt opustil, veškerá vylepšení nízko-úrovňové emulace čipsetu prováděl prakticky sám. Spolupracovníky má především v řadách testerů a nadšenců, kteří hlásí chyby a nefunkční programy - i to považuje za velmi cennou pomoc. Některé větší funkce však vznikly ve spolupráci s dalšími vývojáři emulátorů. Například Frode Solheim, autor odnože FS-UAE (multiplatformní emulátor vycházející z WinUAE), pomohl implementovat 64-bitovou dynamickou rekompilaci a emulaci PowerPC procesoru prostřednictvím integrace QEMU jádra. Toni Wilen se netají tím, že jeho baví hlavně samotné „hackerství“ emulačního jádra - tedy co nejvěrnější implementace Amiga hardware - zatímco vytváření uživatelských rozhraní či portování na jiné platformy ho příliš neláká. I proto uvítal, že existují projekty jako FS-UAE, které zajišťují přívětivé GUI a multiplatformní přesahy, zatímco on se může soustředit na srdce emulátoru.

Velkým milníkem ve vývoji WinUAE bylo zahrnutí podpory procesorů PowerPC. Dlouhá léta WinUAE emuloval pouze původní 68k procesory, což stačilo pro klasické verze AmigaOS 1.x - 3.x. Novější systém AmigaOS 4 však vyžaduje PowerPC procesor, a tak komunita volala po možnosti spouštět i tento systém v emulaci. Toni Wilen se přiznal, že zpočátku neměl o PPC emulaci zájem - považoval to za příliš komplikované a „mimo“ zaměření projektu. Postupně se ale okolnosti změnily. Wilen začal do WinUAE přidávat emulaci různých rozšiřujících karet (řadiče disků, akcelerátory) a narazil na fakt, že některé slavné turbokarty (jako BlizzardPPC) obsahují vlastní PPC koprocesor a bez jeho emulace ani nenaběhnou. PPC jádro tak do WinUAE přibylo nejprve „oklikou“ - aby bylo možné plně emulovat turbokarty s PPC, musel být emulován i samotný procesor PowerPC. Tento základ pak šlo dále rozšířit. Kolem roku 2014 tak WinUAE poprvé představil funkční PowerPC emulaci a otevřel dveře ke spuštění AmigaOS 4.1 na PC. To, co bylo dříve nemyslitelné, se rázem stalo skutečností. Dokonce i firma Cloanto (tvůrce distribuce Amiga Forever) na vývoji této funkce spolupracovala a poskytla Wilenovi podporu - i díky tomu se kompatibilita WinUAE s AmigaOS 4 zlepšila velmi rychle. Dnes tak WinUAE umí nejen dokonale simulovat klasickou Amigu, ale i nasadit nejmodernější amigovské systémy, čímž v jistém smyslu spojuje „starý“ a „nový“ svět Amigy.

Další projekty a přínos komunitě

Ačkoli je WinUAE bezesporu životním dílem Toniho Wilena, zdaleka nejde o jeho jediný přínos. Již před érou emulátoru se zapsal do povědomí amigistů svými užitečnými programy. Nejznámější z nich je FileMaster - souborový manažer pro Amigu, který Wilen vyvíjel od 90. let. FileMaster nabízel uživatelům Amigy podobný komfort pro práci se soubory, jaký znají uživatelé Norton Commanderu či Directory Opusu, a byl oblíben zejména na méně výkonných strojích (fungoval už na Amize 500 s Workbench 1.2). Toni Wilen na FileMasteru průběžně pracoval a vydal jej ve verzi 2.x, později dokonce připravoval výrazně přepracovanou větev 3.x s multitaskingovým prostředím. FileMaster se stal shareware programem oblíbeným v celé komunitě a dodnes je považován za jeden z nejlepších správců souborů pro klasickou Amigu. V roce 2020 uvolnil Wilen FileMaster 2.2 jako freeware a poskytl i zdrojové kódy starší verze k volnému užití - což komunita uvítala jako skvělý dárek k uchování tohoto historického software.

K jeho raným výtvorům patřil například i FileMaster - pokročilý správce souborů pro Workbench. Kdo by jej neznal.

Dalším počinem je utilita SysInfo. Původní SysInfo vznikla už začátkem 90. let (autorem byl Nic Wilson) a šlo o program zobrazující detailní informace o konfiguraci Amigy a rychlostní testy systému. Toni Wilen se v pozdějších letech podílel na její modernizaci - zejména pro podporu novějších procesorů a emulátorů. Jeho jméno je spojováno s novějšími verzemi SysInfo, které opět vrátily tomuto „benchmarku“ relevanci na současných konfiguracích. Kromě toho napsal Wilen i specializované testovací nástroje, například CPU Tester, který dokáže vygenerovat sérii testů pro 68k CPU a spustit je na reálné Amize i v emulaci, aby odhalil případné nesrovnalosti v chování instrukcí. Takové nástroje pomáhají nejen jemu při ladění WinUAE, ale posloužily i dalším vývojářům (např. při vývoji Emu68 pro projekt PiStorm) k ověřování správnosti emulace procesoru.

Původní SysInfo vznikla už začátkem 90. let (autorem byl Nic Wilson) a šlo o program zobrazující detailní informace o konfiguraci Amigy a rychlostní testy systému.

Toni Wilen vždy usiloval o zachování odkazu platformy Amiga pro budoucnost. Jeho práce na emulaci znamená, že software původně určený pro Amigu neumírá s hardwarem, ale lze jej dále provozovat na běžných počítačích. Tím výrazně přispěl k uchování bohatého katalogu her, dem a aplikací z Amigy pro další generace. Wilen rovněž úzce spolupracuje s projekty, které se snaží Amigu přiblížit novému publiku. Jak již bylo zmíněno, spolupracoval s Cloantem na integraci WinUAE do komerční distribuce Amiga Forever, která balíkuje emulátor s legálními obrazy ROM a usnadňuje tak laickým uživatelům start s emulovanou Amigou. Jeho emulátor byl také využit v projektu A.L.I.C.E. (Amiga Laptop Incorporating Classic Experience) - což byl laptop prodávaný s předinstalovaným emulovaným prostředím Amigy. Zde všude se Toniho práce uplatnila a rozšířila možnosti, jak si užít Amigu bez fyzického stroje.

Projekt A.L.I.C.E. (Amiga Laptop Incorporating Classic Experience)

Neméně důležitý je i přínos Wilena v oblasti dokumentace a záchrany historického hardwaru. Při vývoji WinUAE shromáždil rozsáhlé poznatky o vnitřním fungování Amigy a jejích komponent. Aktivně vyzývá komunitu k pomoci při archivaci firmware různých rozšiřujících karet - například řadičů pevných disků či akcelerátorů - jejichž ROM obrazy často nejsou zdokumentované. Na oficiálním webu WinUAE udržuje seznam „wanted“ položek, tedy hardware, jehož ROM zatím nebyla dumpována. Pokud mu někdo poskytne nezdokumentovaný kousek hardwaru či jeho obsah, Wilen jej zdigitalizuje, přidá podporu do emulátoru a tím zároveň zachová pro budoucnost. Tato pečlivost zajišťuje, že WinUAE postupně podporuje i velmi exotické doplňky - a že informace o nich neupadnou v zapomnění, ani když fyzické kusy jednou doslouží.

V neposlední řadě je třeba zmínit Toniho ochotu komunikovat s komunitou. Přestože sám sebe označuje spíše za programátora „introverta“, který raději píše kód než diskutuje, je aktivním členem diskusních fór a reaguje na podněty uživatelů. Na populárním fóru English Amiga Board je osobně přítomen a často radí nebo přijímá hlášení chyb. Komunita si ho za to váží - mnozí vidí v Tonim nejen geniálního vývojáře, ale i nadšence, který Amigu dělá lepší pro všechny okolo.

Současnost a budoucnost

Dnes (stav 2025) Toni Wilen nadále aktivně rozvíjí WinUAE a drží krok s aktuálními technologiemi. Emulátor vychází ve stále nových verzích - například v říjnu 2024 byla uvolněna verze WinUAE 5.3.1. Program je průběžně vylepšován o opravné balíčky a občas i nové funkce dle potřeb komunity. Díky optimalizacím běží WinUAE spolehlivě i na moderních operačních systémech Windows 10/11 a využívá výkon současných procesorů (včetně 64-bitové architektury) k co nejplynulejší emulaci. Wilen tím zajišťuje, že emulovaná Amiga může profitovat z rychlosti dnešního hardware - např. umožňuje nastavit konfigurace, které výrazně překonávají výkon jakékoli reálné Amigy (tzv. „fastest“ módy), což využívají například vývojáři nebo nadšenci pro rychlé kompilace a testy.

Pokud jde o samotného Toniho, Amiga pro něj zůstává koníčkem a srdcovou záležitostí. V jednom rozhovoru poznamenal, že reálnou Amigu už nepoužívá k produktivní práci - na běžné činnosti a moderní software má výkonné PC - ale svět Amigy je pro něj retro hobby, kterému věnuje volný čas. Toto „hobby“ však bere velmi zodpovědně. I v současnosti tráví hodiny laděním emulace, řešením reportovaných problémů a začleňováním nově nalezených detailů o hardware do WinUAE. Aktivně sleduje dění v komunitě, aby nezaspal žádný významný podnět.

Plány do budoucna Toniho Wilena plynule navazují na jeho dosavadní práci. Stále existují oblasti, které lze v emulátoru doplnit či zdokonalit. Wilen se nechal slyšet, že by rád plně emuloval všechny zbývající rozšiřující karty a exotické konfigurace - pokud budou k dispozici jejich ROM nebo dokumentace. Zvažoval také podporu pro více grafických karet (RTG) najednou v jedné emulované instanci Amigy či přesnou emulaci vestavěného mikrořadiče v modelu CDTV-CR. Tyto funkce by mohly v budoucnu rozšířit možnosti emulace do dosud neprobádaných končin. Zároveň však Toni drží jasnou filozofii ohledně zaměření projektu - nechce z WinUAE udělat všeobjímající emulátor „všech možných počítačů“. Například opakovaně uvedl, že jej neláká vytvářet plnohodnotnou emulaci novodobých „NextGen“ Amiga systémů (samostatných PowerPC počítačů jako Pegasos II, AmigaOne X5000 apod.), protože ty jsou podle něj de facto jen běžné PC s procesorem PPC a nespadá to do okruhu klasické Amigy. Takové úkoly by přenechal jiným, zatímco on se bude držet autentické emulace původních strojů a jejich doplňků.

Komunita kolem Amigy jistě doufá, že Toni Wilen u svého díla vydrží co nejdéle. Jeho odborné znalosti a dlouholetá zkušenost jsou pro projekt WinUAE i celou komunitu neocenitelné. On sám sice nevydává velká prohlášení o budoucnosti - jak s úsměvem podotkl, „nedává žádná slavnostní prohlášení“ a raději nechává za sebe mluvit práci - ale právě kontinuální vývoj a udržování kompatibility je tím tichým příslibem do budoucna. Pokud se objeví nové nápady nebo výzvy (ať už půjde o objevený historický prototyp hardware, nebo nové možnosti optimalizace), dá se očekávat, že Toni Wilen se jim bude věnovat se stejným zaujetím jako doposud.

Závěr

Toni Wilen se za několik desetiletí vyprofiloval v jednu z nejdůležitějších osobností post-Comodorské éry Amigy. Svou prací na emulátoru WinUAE umožnil tisícům lidí znovuobjevit kouzlo Amigy nebo jej vůbec poprvé poznat - a to bez nutnosti vlastnit dnes již historický hardware. Od svých počátečních krůčků s 8-bitovými počítači, přes programování oblíbených utilit na klasické Amize, až po špičkovou emulaci, která drží krok s 21. stoletím, zůstává Toni Wilen symbolem neutuchajícího entusiasmu pro platformu Amiga. Jeho příběh ukazuje, jak silná komunita a oddaní jedinci dokážou udržet retro platformu živou a relevantní. Ať už bude budoucnost Amigy jakákoli, práce Toniho Wilena zajistí, že duch tohoto počítače bude žít dál v podobě emulace - přesně v souladu s heslem, že „někteří hrdinové nenosí pláště, ale píší kód“.