Amiga Incorporated

1983: Od koncepčního návrhu až po rýsovací prkno

Pro mnoho firem v ranním herním průmyslu byl rok 1983 velice temným obdobím. Bylo stále jasnější, že celý trh je na pokraji kolapsu. Krachu tak vážného, ​​že i média začala pochybovat, zda-li samotný herní průmysl není jen krátkodobým fenoménem.

Dokonce i firma Amiga Corp. vlastněná Warnerem si začala utahovat opasky a tak začala nahodilým způsobem zastavovat vývoj softwaru a hardwaru. A účinky také pocítila Amiga Inc. A ačkoli výroba příslušenství pro Atari přinášela v předchozím roce stálý přísun příjmů, firma začala rychle přicházet o peníze.

Projekt Lorraine se tak změnil v jejich jedinou šanci na záchranu. A proto se rozhodli najmout na práci na tomto prototypu nové zaměstnance. Tak se ve firmě objevil Bob Burns, Glenn Keller, Dale Luck, RJ Mical (softwarový inženýr), Dave Needle, Ron Nicolson, Bob Pariseau a Carl Sassenrath.

Amiga tým ve svém začátku

Příliv čerstvé krve umožnil rozdělit projektový tým na dvě skupiny - hardware a software. Jay Miner vedl tým vývoje hardwaru, zatímco Dale Luck a jeho skupina se soustředili na zprovoznění operačního systému prostřednictvím softwarové simulace.

V září 1983 byly všechny prototypy zákaznických čipů většinou hotové. Byly celkem tři přesněji - Agnus (generátor adres), Daphne později přejmenována na Denise (grafický adaptér) a Portia, nakonec nazvaná Paula (porty a zvuk). Jediným problémem byla jejich miniaturizace, protože vypadaly spíše jako něco ze sálového počítače než jako další generace mikropočítače.

Amiga Inc. začala také trpět vážnými finančními problémy. Několik zaměstnanců si tak bylo nuceno vzít si na podporu společnosti druhou hypotéku nebo najít finance jinde. Sen byl velice blízko dokončení, ale mohl být také velice snadno zničen.

1984: První pohled

Po dvou letech pracného vývoje, svět poprvé uviděl hardware firmy Amiga Inc. Ve snaze zafinancovat celý projekt, byl Lorraine předveden 4. ledna 1984 v průběhu počítačové výstavy Consumer Electronics Show v Chicagu několika zainteresovaným investorům. Zákaznické čipy však ještě nebyly plně dokončeny a celý projekt stále držel pohromadě pomocí čtyř samostatných desek.

Během této výstavy však RJ Mical a Dale Luck napsali ikonickou animaci skákajícího míče. Demo, které ukazovalo červenobílou kouli poskakující na obrazovce. "Boing Ball" se velice brzy stal symbolem technických dovedností Amigy a o něco později byl přijat i jako symbol vzpoury proti vedení firmy Commodore. A přestože byl o hardware značný zájem, výstava nepřinesla žádné přesvědčivé výsledky.

Tou dobou se už firmě začaly hromadit dluhy a Amiga tým byl nucen dát na stůl vše, co vlastnil. Dave Morse si dokonce vzal druhou hypotéku na svůj dům. Ve snaze získat nějaké financování se firma Amiga Inc. obrátila na firmy Sony, Apple, Silicon Graphics, Atari a mnoho dalších. A ačkoli tyto firmy projevily o Amigu zájem, nenabídly žádnou ideální nabídku. Steve Jobs z Apple se omlouval s tím, že v počítači je příliš mnoho hardware, i když nově přepracovaná deska se skládala pouze ze tří čipů.

Pouze firma Atari Inc. (v té době řízená Warnerem) učinila seriózní nabídku na zákaznické čipy Amigy. Nabídla tak okamžitou půjčku ve výši půjčilo 500.000 dolarů, aby se firma Amiga Inc. udržela při životě po dobu, než bude sestavena plnohodnotná licenční smlouva. V rozhovoru z roku 1992 tak Jay Miner uvedl, že dohoda byla posledním pokusem:

"Atari nám poskytlo 500.000 dolarů pod podmínkou, že máme jeden měsíc na to, abychom se s nimi dohodli o budoucnosti Amiga čipsetu nebo jim zaplatili, nebo by získali práva. Bylo hloupé s tím souhlasit, ale nebylo na výběr."

Původní smlouvy mezi firmami Amiga a Atari ale obsahovaly podmínku, že firma Atari odkoupí do 1. září stejného roku 1.000.000 akcií firmy Amiga za 3 dolary za kus. Tato dohoda tedy měla přinést firmě 3.000.000 dolarů, což mělo vyřešit všechny problémy. Firma Atari si však byla dobře vědoma toho, že Amiga, Inc. nikdy nemůže tyto peníze včas splatit. A v tu chvíli začala hrát hodně tvrdě. Jednostranně tak snížila částku, kterou nabídla za odkup firmy pouhých 98 centů za akcii (980.000 dolarů).

A aby toho nebylo málo, firma Atari chtěla získat Amiga technologii pouze ve snaze dostat se tak na trh 16-bitových počítačů ještě před firmou Commodore (která v té době pracovala na svém unixovém systému). Ale vůbec neměli zájem o nikoho z původního Amiga týmu. Firma Amiga tak musela na tuto nabídku neochotně přijmout. Nicméně dohoda s firmou Atari se však velice brzy zvrtla.

V úterý 3. července 1984 byli zaměstnanci firmy Atari informováni o tom, že všechny 8-bitové projekty byly zrušeny a projekt Amiga byl pozastaven. Tváří v tvář svému zrušení se Amiga tým musel začít rozhlížet i po jiných možnostech, jak najít kupce.

Jack TramielV průběhu těchto událostí opustil firmu Commodore i s polovinou technického personálu Jack Tramiel. A téměř okamžitě ho firma Commodore zažalovala u soudu za porušení vlastnických práv. Jen o několik dní později pak Jack Tramiel koupil firmu Atari Consumer (divizi firmy Warner Communications). Chtěl tak využít jejich stávající výrobní a distribuční kanály a přejmenoval Tramiel Technologies na Atari Corp.

Jack Tramiel však postupem času objevil tuto původní dohodu mezi firmami Atari a Amiga. A tak tak v pondělí 13. srpna podal žalobu ve výši 100 milionů dolarů u vrchního soudu okresu Santa Clara proti společnosti Commodore a přímo Jay Minerovi, ohledně porušení podmínek smlouvy.

Firma Atari naznačila, že firma Amiga podvodně jednala i s dalšími potenciálními kupci po té, co souhlasila s vyjednáváním ohledně licencování specifických mikroprocesorů pro Atari Inc., výměnou za zálohovou platbu 500.000 dolarů.

Ve snaze pomstít se své staré firmě za to, že ho zažalovala, žádal Jack Tramiel o náhradu škody a soudní příkaz, který by zabránil firmě Amiga dodávat nebo prodávat čipy jakékoli jiné společnosti.

Naštěstí byla pomoc celkem blízko a firma Commodore se rozhodla, že Amiga jí stojí za potenciální náklady. O dva dny později, 15. srpna 1984 tak firma Commodore International Ltd. oznámila, že odkoupí firmu Amiga Inc. v hotovosti. V té chvíli přesvědčil Amiga tým firmu Commodore dokonce k tomu, aby navýšila svou nabídku až na 4,25 dolarů za akcii (4.250.000 dolarů) a poskytl jim 1.000.000 dolarů k uhrazení dluhu u Atari.

Během několika týdnů se všechen Amiga hardware i jeho tvůrci přesunuli do nově vytvořené dceřiné společnosti Commodore - Amiga Inc., kde pokračovali ve vývoji nově přejmenovaného počítače Amiga i s 27.000.000 dolarů navícna vývoj. Amiga byla zachráněna!!!