Jack Tramiel (narozen v roce 1928) je podnikatel, proslulý založením firmy Commodore International, která vyráběla počítače Commodore PET, Commodore 64 a Commodore Amiga a později také jako prezident a výkonný ředitel firmy Atari Corp. Je známý svým tvrdým stylem a uzavíráním bezohledných dohod.
Začátky
Jack Tramiel se narodil v roce 1928 v Lodži v Polsku, jako Idek Trzmiel. Po okupaci nacistů v roce 1939 byla jeho rodina transportována do židovského tábora v Lodži, kde pracoval v továrně na oděvy. Když byl tábor zlikvidován, byla jeho rodina poslána do koncentračního tábora Auschwitz. Zde byl prohlédnut Dr.Mengelem a vybrán do pracovní skupiny, v které byl se svým otcem poslán do pracovního tábora Ahlem poblíž Hanoveru, zatímco jeho matka zůstala v Auschwitzi. Těsně před koncem války jeho otec zemřel při práci v táboře, stejně jako mnoho jiných vězňů. Nacisté prohlásili že umřel na tyfus i když o tom neexistuje žádný důkaz. Tramiel však věří, že jeho otec byl nacisty zavražděn injekcí petroleje. Tramiel byl z pracovního tábora zachráněn americkou armádou v dubnu 1945.
V listopadu 1947 emigroval do USA a brzy se přihlásil do armády. V armádě se naučil opravovat kancelářské vybavení, včetně psacích strojů. V roce 1953, kdy pracoval jako řidič taxi, si v Bronxu koupil obchod na opravu kancelářských strojů a nazval jej Commodore Portable Typewriter. Později se začal zabývat dovozem psacích strojů z Evropy a v roce 1955, aby obešel limity na import, založil v Torrontu novou firmu Commodore Business Machines. Tramiel chtěl, aby název jeho firmy měl vojensky znějící název, ale názvy jako Admiral (admirál) nebo General (generál) již byly použity, takže použil název Commodore (starší kapitán).
V průběhu šedesátých let začali Japonci vyrábět levné psací stroje a Commodore jim již na tomto trhu nemohlo konkurovat. Firma se tedy zaměřila na sčítací stroje, ale netrvalo dlouho a Japonci na tento trh vstoupili také. Hlavní investor firmy Commodore, Irving Gould, poslal Tramiela do Japonska aby zjistil způsob jak jim konkurovat, ale když se vrátil, měl již jiný nápad.
Kalkulátory
V roce 1970 zahájil práce na elektronických kalkulačkách a na začátku sedmdesátých let se Commodore stal hlavním dodavatelem kalkulaček používajících čipy firmy Texas Instruments. V roce 1975 se však firma Texas Instruments rozhodla převzít trh a zahájila výrobu vlastních kalkulaček, které prodávala za nižší cenu než byla cena samotného čipu. To zlikvidovalo několik výrobců, ale v té době již měla firma Commodore dostatek fondů na přežití.
Tramiel se začal poohlížet po možnosti odkoupení firmy vyrábějící čipy, což by do budoucna zajistilo jejich zásobu. Jasným řešením byla firma MOS Technology, malá firma v Pensylvánii, která byla založena jako druhý zdroj čipů firmy Texas Instruments a která se v té době potýkala s finančními problémy. Firma MOS byla nakonec koupena v roce 1976 a stala se součástí firmy Commodore.
Mikropočítače
Jedním z inženýrů firmy MOS byl Chuck Peddle, muž který navrhl revoluční čip 6502. Peddle přesvědčil Tramiela, že kalkulačky jsou jako produkt slepá ulička, že hlavní roli převezmou počítače a že 6502 je prvním krokem k úspěchu. Peddle mu ukázal "testovací system" využívající 6502 a KIM-1. Když viděl, že Tramiel jeví zájem, požádal jej, zda-li by mohl s Tramielovým synem Leonardem vše složit dohromady na chystanou výstavu COMDEX za šest měsíců.
Kombinace čipu KIM s novým zobrazovacím čipem, 4kB RAM, verzí programovacího jazyka BASIC, to vše v jedné skříni společně s monitorem a magnetofonem vyústilo v PET 2001. Za cenu 599$ se stal hitem, obzvláště ve školách, kde byla tužší konstrukce hlavní výhodou před technicky vyspělejšími stroji jako bylo Apple II a Atari, které se objevily o rok později.
Commodore 64
Ačkoli Peddle v roce 1980 opustil firmu, byly již na platformě provedeny změny. V roce 1980 bylo přidáním nového grafického čipu s barevným výstupem a RF modulátorem pro zobrazení na běžné televizi dosaženo uvedení počítače Commodore VIC 20, který se stal ohromně prodávaným. V roce 1982 byl přidán nový grafický čip, nejmodernější zvukový čip a 64K RAM což vyústilo v uvedení Commodore 64 (C64), který byl ještě oblíbenější a stal se s 22.000.000 prodanými kusy nejlépe prodávaným domácím počítačem v historii. V roce 1984 dosáhl obrat firmy Commodore hranici 1.000.000.000 dolarů (1 miliardy dolarů).
Úspěch C64 vycházel z masivního výrobního procesu, jehož spuštění stálo obrovské množství peněz - půjčené peníze, které bylo snadné splatit ze zisku z prodeje. Nicméně, na trh opět vstoupila firma Texas Instruments a zdálo se, že Tramiel je hodně naštvaný kvůli jejich dřívějšímu jednání na trhu s kalkulačkami. Veřejně prohlásil "Obchod je válka", a zahájil cenovou válku, což mělo za následek rychlé snížení ceny C64 z 595$ na 199$. Zatímco prodej stoupal raketovým tempem, zisky klesaly a finanční hotovost firmy Commodore spolu s ním. Zdálo se, že firma Commodore bude mít na trhu brzy nulovou hodnotu.
Rezignace z firmy Commodore
Koncem roku 1983 Jack a sbor ředitelů diskutovali o směru firmy, což vyústilo v to, že Jack musel podat rezignaci nebo by k tomu byl donucen. Několik zaměstnanců loajálních k Tramielovi na protest firmu Commodore opustilo. Jack si vzal krátkou přestávku, ale rozhodl se vrátit zpět k počítačovému průmyslu s tvrzením, že si je vědom faktu, že žádná americká počítačová firma není dostatečně silná na konkurování Japonským firmám, které momentálně směřovaly na americký trh. Založil novou firmu nazvanou Tramel Technologies, Ltd., která měla navrhovat a prodávat domácí počítače příští generace. (Podle Leonarda Tramiela, "Naše jméno Tramiel bylo neustále špatně vyslovováno jako 'Tra-meal' a můj otec doufal, že jiné hláskování přinutí lidi říkat 'Tra-mell' (což se rýmuje s 'done well'). Nefungovalo to."). Několik bývalých zaměstnanců firmy Commodore (včetně jeho syna Sama a vrchního inženýra firmy Commodore - Shiraz Shivji) se k němu brzy připojilo. V březnu měl již Jack rozpracovaný nový návrh počítače.
Atari
Mezitím firma Warner Communications začala chtít opustit trh s domácími herními konzolemi, jelikož její divize Atari padla kvůli velkému kolapsu herního průmyslu v roce 1983. Jack se zajímal o ostatní počítačové firmy s vyhlídkou na jejich koupení a použití jejich výrobních zřízení a distribučních kanálů. Mezi těmito byla i firma Atari Inc., která měla známé finanční problémy. Jack a Warner spolu v průběhu května a začátkem června vedli několik rozhovorů, ale nakonec to vypadalo, že k dohodě nedojde. To se však změnilo ve chvíli, kdy firma Warner Communications krátce před červnovou výstavou CES zavolala Garrymu Tramielovi (v té době burzovnímu makléři na Merrill Lynch) a zeptala se jej, jestli by měl jeho otec zájem o odkoupení Atari.
3 června 1984, Tramel Technologies, Ltd. koupila spotřebitelskou divizi Atari (ta sestávala z počítačové řady Atari 400/800/XL a řady domácích Atari videoher). Garry Tramiel později opustil Merrill Lynch aby se přidal ke svému otci a svému staršímu bratrovi Samovi v novém Atari a brzy se k nim přidal i jejich bratr Leonard. Transakce zahrnovala název "Atari" a logo "Fuji", spolu s nedotknutelnými vlastnickými právy, (patenty, obchodní značky a autorská práva), patřící Atari ve spojení s počítačovým a videoherním obchody (Atari Consumer), vše pro exkluzivní použití ve všech oblastech kromě video automatů na mince. Divize Atari Arcade nebyla součástí dohody. Warner Communications si tuto divizi ponechala a přejmenovala jí na Atari Games.
Firma Warner neobdržela hotovost, ale 240.000.000 dolarů v dlouhodobých směnkách a zárukách na 32% podíl v Tramielově novém podniku. Tramiel na oplátku obdržel záruky dávající mu právo na odkoupení 1.000.000 akcií firmy Warner za cenu 22$ za kus.
Skoro okamžitě, Atari Corporation zmrazilo všechny probíhající projekty původní divize Atari Consumer. To se týkalo Atari 7800 (jenž mělo být již o měsíc dříve uvedeno na zkušební trh v oblasti Los Angeles) a Atari 2600 Jr. (levnější verze Atari 2600 VCS). Atari 5200, produkt který byl na trhu již dva roky, byl zrušen úplně. Firma také srazila ceny celé spotřebitelské řady (konzolí a počítačů) a propustila 90% pracovních sil firmy Atari.
V té době (uprostřed července) opustilo firmu Commodore několik dalších inženýrů aby se přidali k Atari Corp. Ze strachu, že ztratí další personál, zahájila firma Commodore soudní proces proti těmto inženýrům s tvrzením, že ukradli firemní tajemství. Tento soudní proces měl sloužit hned několika účelům, mezi jiným i odrazení ostatních od předběhnutí a co je nejdůležitější, k vytvoření soudního zákazu pro Jackův chystaný počítač příští generace. Přibližně v tuto dobu učinil Jackův syn Leonard zajímavý objev.
Zatímco katalogizoval a oceňoval veškerý nakoupený majetek, objevil Leonard dokumenty ohledně smlouvy firmy Atari, Inc. s počítačovou firmou nazvanou Amiga. Firma založená dvěma klíčovými členy personálu původního Atari (Jayem Minerwm a Joem Decuirem) mající nedořešené finanční závazky. Tyto dokumenty obsahovaly dohodu mezi firmami Amiga a Atari Inc. na poskytnutí přístupu k technologii výměnou za finanční podporu. Znamenalo to, že by firma Atari Inc. získala práva na Amiga technologie pokud by půjčka nebyla zaplacena do srpna následujícího roku. V průběhu tohoto intervalu, pracovala firma Atari Inc. na využití návrhu 16-bitového Amiga čipsetu ve svém 16-bitovém počítači příští generace a v budoucnu i v 16-bitových konzolích.
V průběhu doby, kdy Jack dokončoval odkoupení Atari Consumer, zahájila firma Commodore jednání o odkoupení Amigy, která byla s dokončením vývoje svého počítače ve finanční tísni. Na konci července, ve stejnou dobu kdy Commodore zahájila soudní proces proti inženýrům firmy Atari Corp., Commodore doručila také svůj první návrh k odkoupení (což nešlo dokončit, dokud by nedošlo ke schválení správní radou a akcionáři). Aby ironie nebylo málo, přibližně v době kdy Amiga splatila svou původní půjčku firmě Atari Inc. (která nyní patřila firmě Atari Corp.), Leonard objevil dokumenty této smlouvy.
Jack okamžitě využil tato objevená fakta ve svůj prospěch a zahájil soudní proces proti firmě Amiga Corporation a Commodore International které obvinil z porušení smlouvy. Soudní proces byl v březnu 1987 nakonec urovnán za nezveřejněný finanční obnos a zrušení původní žaloby firmy Commodore. Jackův počítač nové generace Atari ST byl uveden v roce 1985 na výstavě Winter Consumer Electronics. ňada ST se oficiálně objevila na pultech obchodů až později v roce 1985.
V průběhu tohoto oceňování byly také objeveny plány firmy Atari na rozšíření XL řady nazvané XLF (z nichž jeden byl vyráběn v Evropě krátce před zamrazením všech projektů). Aby získali plné spektrum nové počítačové řady dostupné k zimní CES v lednu, měli Jackovi inženýři použít již navržené aktualizace k nahrazení zděděné XL řady. Tyto aktualizované a zlevněné 8-bitové Atari počítače měly umožnit Jackovi další pomstu firmě Commodore a podkopat jeho dřívější ceněný Commodore 64. Tak byla na výstavě CES veřejnosti představena řada počítačů Atari XE (XL Enhanced) hned vedle řady ST.
Konec osmdesátých let
Koncem osmdesátých let se Tramiel rozhodl odstoupit z každodenních operací ve firmě Atari a jmenoval svého staršího syna Sama novým prezidentem a výkonným ředitelem firmy Atari. V roce 1989, Atari Corporation uvedla Atari Lynx, první přenosný herní systém s barevnou obrazovkou. Cenová politika Lynxu se ukázala být špatná, jelikož většímu prodeji se těšil levnější monochromatický Game Boy. 1 ledna 1992 Atari Corporation oficiálně přestala prodávat Atari 2600, Atari 7800 a 8-bitovou řadu počítačů Atari, což zahrnovala herní systém Atari XE. V roce 1993 firma Atari uvedla svojí 64-bitovou konzoli Jaguar, jenž se z počátku prodával velmi dobře, ale to se brzy změnilo. V roce 1995, Atari neformálně přestala prodávat Atari Lynx a prodala všechny jeho zbývající zásoby ve speciálních akcích, jakou byla i systém Lynx II a čtyři kartdridže za cenu 60$.
Sam Tramiel zůstal prezidentem a výkonným ředitelem dokud jej koncem roku 1995 nepostihl slabý infarkt. Jack Tramiel se vrátil zpět do firmy, ale jelikož ta už ztrácela ročně milióny dolarů, věděl, že Atari umírá a rozhodl se prodat firmu Atari výrobci pevných disků firmě Jugi Tandon Storage. Nově spojená firma byla přejmenována na JTS Corporation a Jack Tramiel byl v jejím vedení.
V roce 1998 byla JTS Corporation na pokraji bankrotu a prodala Atari firmě Hasbro, která novou divizi nazvala Hasbro Interactive. V roce 2001 firma Hasbro prodala Hasbro Interactive firmě Infogrames. Ta se v roce 2003 přejmenovala zpět na Atari.
Jack Tramiel je nyní v důchodě a žije v Monte Serenu v Kalifornii, společně se svou ženou Helen, s kterou se oženil v roce 1947, krátce po své emigraci do USA. Jack má tři syny: Sama (narozen v roce 1950), Leonarda (narozen v roce 1955 nebo 1956) a Garryho (narozen v roce 1959 nebo 1960).
