Commodore Amiga

1984: Amiga zachráněna

Nově vytvořená firma Commodore Amiga začala pracovat na dalším vylepšování svého návrhu a proměnila původní herní stroj Lorraine na plnohodnotný počítač, kterým se nakonec stal Commodore Amiga 1000. Tento počítač přinášel na dobu mnoho vlastností špičkové pracovní stanice. Operační paměť byla dvojnásobně navýšena na 256KB a celý počítač byl umístěn do elegantní skříně, která umožňovala umístění klávesnice přímo pod počítač.

Jay Miner vzpomínal na začátky v firmy Commodore s nostalgií:

"Commodore byl na začátku pro Amigu velmi dobrý. Udělali mnoho vylepšení ve věcech, které jsme chtěli, ale neměli jsme prostředky, abychom je mohli splnit. Amiga měla původně jen 320 barev přes na obrazovce a to i v režimu 64. Vylepšili také barvy přesunutím NTSC převodníku mimo čip. Vyplatili všechny naše věřitele včetně mých půjček firmě a získali nám krásné zařízení v Los Gatos. A nejpřekvapivější bylo to, že v roce 1984 poslali celou společnost, včetně manželek, do New Yorku na velkolepou zahajovací Amiga párty v Rockefellerově centru."

Pro ty, co byli obeznámeni s pozdějším zacházením firmy Commodore s Amigou, byly její začátky poznamenány až netypickou velkorysostí. Možná Commodore skutečně věřil, že našli svatý grál pro 16-bitový trh. Jako součást smlouvy, firma Commodore trvala na svém vlastním časovém harmonogramu.

Avšak vývoj původně zamýšleného systému Intuition, který měl být plně ovladatelný myší, se začal zpomalovat a trvalo nějakou dobu, než se vyvinul do plnohodnotného operačního systému. Ve snaze dodržet původní termíny, firma Commodore najala britskou vývojovou firmu MetaComCo, aby přeportovala verzi systému Tripos a začlenili jej do stávajícího zdrojového kódu.

Výsledek byl však daleko za očekáváním Jaye Minera a jeho týmu. Postrádaly totiž mnoho funkcí, které původně zamýšleli (sledování zdrojů atd.).

1985: Předběhnutí své doby

Zatímco co firma Commodore soustředila své finanční zdroje na Amigu, firma Atari (kterou vlastnil Jack Tramiel) nevzdávala svůj cíl dosáhnout dominanci na 16-bitovém trhu. A hlavně díky tomu, že firma Atari používala standardní hardware a software, dokázala v rekordním čase zrekonstruovat svou vlastní 16-bitovou platformu - Atari ST.

To využívalo 68k port operačního systému CP/M, který byl integrován s uživatelským rozhraním GEM. Výsledkem byl jedno-úkolový operační systém, který po velmi dlouhou dobu používal dvou barevné zobrazení. Nicméně, jeho velice rychlý design stál i za jeho výrazně levnější a jednodušší výrobou, což sebou nakonec přineslo i jeho o několik měsíců rychlejší uvedení na trh ještě před Amigou. Navzdory své prvotní porážce, tak Jack Tramiel předvedl své odhodlání ovládnout svou bývalou firmu na trhu.

A pouhých jedenáct měsíců poté, co firma Commodore odkoupila nemocnou firmu Amiga, Inc., představili veřejnosti první produkt tohoto spojenectví. Commodore Amiga (pod původním názvem Amiga 1000) byla představena 23. července 1985 v Lincolnově Centru v New Yorku za neskutečného v mediálního šílenství.

Pro její uvedení firma Commodore najala Andyho Warhola a Debbie Harry (hlavní zpěvačka skupiny Blondie), aby předvedli grafické schopnosti Amigy pomocí programu Graphicraft. To bylo doprovázeno plnou partiturou syntetizovanou Rogerem Powellem a Mikem Boomem, autorem programu Musicraft.

Commodore Amiga byla potom oficiálně uvedena na trh v září 1985 za cenu 1.500 liber. Zanedlouho potom došlo také zahájení prodeje prvního časopisu pro Amigu na světě - Amiga World. V této době byla tato cena hlavním důvodem, který Amigu zařadil do high-end oblasti, kterou už obsadil Apple Macintosh. Jen pro srovnání, Atari ST se v té době prodávalo za méně než poloviční cenu.

Později se ukázalo, že toto byla první chyba firmy Commodore. Místo toho aby propagovali Amigu jako profesionální stroj, snažili se zopakovat úspěch Atari ST. Nicméně, Atari ST si od svého uvedení na trh vybudovalo již stabilní trh, což z něj udělalo těžkého protivníka, přičemž Amiga hrála druhé housle hlavně v oblasti vydávání her.

Je těžké naznačit, jak pokročilá byla Amiga ve srovnání s jinými systémy. Apple mělo grafické uživatelské rozhraní, ale to bylo z velké části omezeno jen na černobílé zobrazení, zatímco PC počítače stále používaly textově orientované systémy. Amiga však měla eso v rukávu v tom, že byla kompatibilní normálními televizemi a mohla být použita pro úpravu video záznamů. Tedy úlohy, které ještě dlouho dobu standardně nezvladaly ani Mac a PC systémy.

1986: Vytvoření kultu

V tomto raném období se však firma Commodore nespokojila s vývojem Amigy a začala vyvíjet dva nové systémy, které vycházely z A1000. První systém nazvaný A2000 byl navrhován dvěma týmy. Původními tvůrci Amigy z Los Gatos (USA) a dalším týmem v Německu.

Amiga 2000

V jedné z několika následujících vln snižování nákladů však bylo rozhodnuto o uzavření zařízení v Los Gatos, propuštění původního týmu a k vybrání německého návrhu.

Původní Amiga tým byl stále více nespokojený jak se samotným vedením firmy Commodore, nedostatkem nových inovací, tak i se způsob prodeje samotného počítače. A i přesto, že byl tento model považován za technicky méně povedený a nebyl považován za důstojného nástupce Amigy 1000, tak i přesto měl Jay Miner radost. Uvědomoval si totiž směr, kterým se ubíraly špičkové modely s důrazem na jejich rozšiřitelnost.

Na trhu se však pro Atari ST stále objevovalo mnoho konverzí starých verzí her, čímž Amigu na trhu stále poráželo. V té době byl nejúspěšnější trh v Americe. A zde se právě zdálo, že firma Commodore prodávala Amigu jako profesionální stroj jen tak napůl. To umožnilo firmám jako IBM a Apple ovládnout herní průmysl a přesunout se do domácnosti.

1987: "We sell to the masses, not the classes"

V tomto roce došlo k první velké aktualizaci systému, společně s uvedením high-end Amigy 2000 a low-end Amigy 500. Amiga 2000 byla v Americe propagována jako multimediální stroj. V Evropě však začala Amiga 500 pomalu přebírat trh Atari ST a začaly se na ní objevovat hry, které plně využívaly její výhody. A i navzdory vyšším nákladům ve srovnání s Atari ST se Amiga 500 stala snem mnoha lidí a způsobila počáteční přechod od stávajících 8-bitových strojů (jako bylo ZX Spectrum a Amstrad) na 16-bitovou technologii.

Amiga 500

Tento stroj představoval pro firmu Commodore velkou změnu. Na Amigu se dostali zcela náhodou. Ale pomocí kombinace zcela inovativního hardwaru, operačního systému a svou schopností prodávat ve velkém počtu byla Amiga zcela jistým zásahem do černého. To zcela úplně změnilo trh s domácími počítači. Také to sebou přineslo dosud nevídané funkce, jakými byl multitasking a standardní barevné zobrazení ještě dávno předtím, než jej začal nabízet Microsoft nebo Apple.

Thomas RattiganV zasedací místnosti firmy Commodore se však mezitím odehrávaly důležité změny. 22. dubna 1987 nahradil předseda Irving Gould ve vedení Thomase Rattigana. A dodnes není přesně jasné, proč byl ve vedení firmy vyměněn. Firma vykázala za čtyři čtvrtletí na konci března 1987 zisk 28.000.000 dolarů. Rattigan tvrdil, že ho předseda Gould donutil odejít kvůli osobním konfliktům a že Goulda naštvalo, že Rattigan si získal zásluhy za obrat ve směrování firmy. Naopak Gould tvrdil, že zisky v USA nebyly vůbec nic ve srovnání ve srovnání s poklesem tržního podílu v zámoří, kde měla 70% tamního trhu.

Pod vedením Irvinga Goulda se operace v Severní Americe změnily z nezávislého provozu na prodejní a marketingovou divizi. Došlo také ke snížení mezd ze 4.700 na 3.100 dolarů, včetně propuštění poloviny zaměstnanců firmy v severoamerické centrále, a pět závodů bylo uzavřeno.

1988: Ovládnutí světa

Amiga začala na trhu pomalu předbíhat Atari ST a firmy na ní začaly vydávat více her, což na Atari ST prostě nešlo. Ve snaze zvrátit skutečnost, se se firmě Commodore podařilo v roce 1984 odkoupit firmu Amiga, Inc., zažalovala jí firma Atari u soudu. Důvodem bylo tvrzení, že firma Commodore jim poskytla peníze na výzkum Amigy. A firma Commodore tuto bitvu vyhrála.

Commodore 64

Trh 8-bitových počítačů se prudce propadl, jelikož značně poklesly prodeje her za plné ceny. A to jen proto, aby byl oživen rostoucím trhem v čele s firmami Codemasters a Alternative, které přesvědčily velké hráče, aby zůstali u 8-bitů další tři roky. Byl to také rok, kdy se ve Velké Británii začal rozvíjet 16-bitový trh a objevilo se několik dlouhodobých Amiga časopisů.

1989: Mohou být před námi potíže

První vážnější problémy se začaly objevovat ve chvíli, když firmy Microsoft a Apple začaly pomalu přebírat trh. Firma Commodore nechala celý trh stagnovat s vědomím, že jejich starý nepřítel, firma Atari, je už po smrti. Nicméně zde existovaly důkazy, že mnoho ze starých taktik firmy Commodore už nefungovalo.

David PleasanceKanadské záznamy z 31. ledna 1989 naznačují, že firma dostala pokutu ve výši 40.000 dolarů za "cenovou diskriminaci" (upravování cen). I navzdory těmto varováním byly v průběhu roku 1989 uvedeny pouze menší upgrady, jako bylo například drobné vylepšení čipové sady, aby umožňovala použití 1MB CHIP RAM.

Amiga byla efektivně prodávána pouze na trhu ve Velké Británii. David Pleasance, budoucí ředitel firmy Commodore UK, stál za vytvořením balíku "A500 Batman bundle". Těch se prodaly tisíce a je z velké části zodpovědný za boom Amigy na počátku 90. let.

1990: Znovu objevování systému

Amiga svět se 24. dubna 1990 rozšířil společně s uvedením Amigy 3000. Dlouho očekávaný pokrok, který se mohl pochlubil 32-bitovou technologií, SCSI rozhraním a velkou aktualizací operačního systému. Na rozdíl od příliš nevzhledného vzhledu Workbench 1.x, vypadal Workbench 2.0 konečně jako profesionální systém s "čistou" modro-šedou pracovní plochou.

Amiga 3000

Vedení firmy Commodore však mělo velké problémy s předáváním informací o produktu. Pouhých 30 minut před jeho oznámením firma Commodore dokonce existenci Amigy 3000 sama popřela! Poté ještě v červnu stejného roku následovalo i uvedení CDTV za cenu 699 liber.

CDTV byl propagován jako první CD zábavní systém. Nicméně se jednalo v podstatě o Amigu 500 s 1MB RAM a CD mechanikou, který byl zaměřen na mainstream trh. Firma Commodore požadovala, aby tento stroj nebyl v obchodech prodáván v okruhu pěti metrů od jiných počítačových oddělení. Což mátlo hlavně maloprodejce i veřejnost.

Za zmínku také stojí, že se firma Sun pokusila získat OEM licenci na výrobu počítačů A3000UX jako low-end UNIX pracovní stanice. Vedení firmy Commodore však tento obchod nakonec prohrálo. Další novinkou bylo, že firma NewTek uvedla pro Amigu svůj dlouho očekávaný Video Toaster. Ten umožnil vstup Amigy do světa profesionálního videa.

1991: Stání na místě

Amiga 3000TStále se zvětšující problémy firmy Commodore byly způsobeno i tím, že mnoho lidí začalo ztrácí důvěru v tento trh. Firma Commodore v tomto roce uvedla na trh jen malou aktualizaci systému, kterou byla Amiga 500 Plus. A to dokonce bez toho, aniž by tomto kroku kohokoli informovala a že došlo ke zrušení CDTV.

Na trhu s modely vyšší třídy byla představena a uvedena Amiga 3000T. Zároveň byly zveřejněny informace o práci na připravovaném modelu Amiga 3000+. Ten byl později zrušen ve prospěch Amigy 4000. Nicméně se už začal rozšiřovat trh herních konzolí a začal ničit nadvládu Amigy na trhu domácích počítačů.

1992: Další generace

Tento rok začíná tím, že se trh konečně smířil s existencí Amigy 500+. A to jen aby zjistil, že v březnu 1992 bude uveden na trh jeho nástupce - Amiga 600. Amiga 600 byla noční můrou návrhářů, protože využívala technologii povrchové montáže ke zmenšení základní desky i při zachování ceny Amigy 500.

Ve snaze konkurovat Nintendu a rostoucí dominanci Segy na spotřebitelském trhu byla Amiga 600 prezentována jako herní konzole s klávesnicí. Mnoho zákazniků však poznamenalo, že vypadá spíše jako bílé ZX Spectrum 48K, zatímco ostatní jí nenáviděli kvůli nepřítomnosti numerické klávesnice.

Amiga 600

Lidi, kteří si tuto Amigu pořídili mezi prvními byli znechuceni z několikanásobným sníženími její ceny. Ta klesla z původních 399 liber až na 199 liber. Nicméně jako první představila světu PCMCIA technologii... Panuje všeobecná shoda, že Amiga 600 neměla být nikdy uvedena na trh. Obzvláště ve chvíli, když byl za rohem model s novým čipsetem.

Vzrušení však rostlo, když se na veřejnost začaly dostávat informace i A4000. 11. září 1992 byla na výstavě World of Commodore v Pasadeně (USA) konečně potvrzen na nový čipset nazvaný AA (Advanced Amiga). To bylo oslavováno jako:

"Nejvýznamnější technologický pokrok firmy v řadě počítačů Amiga od prvního uvedení produktu v roce 1985."

Pro mnoho amigistů tato zpráva znamenala, že firma Commodore začíná konečně brát hrozbu ze strany PC a Mac vážně. Čipová sada AA byla velice rychle přejmenována na AGA (Advanced Graphics Architecture), aby tak nedošlo k záměně s Automobilovou asociací na evropském trhu.

Nový grafický hardware umožnil zobrazení 256 barev současně z kompletní palety 16,7 milionů barev. Aktualizace se také dočkal původní HAM (HAM-9) režim, který přinesl možnost zobrazení až 256.000 barev na obrazovce. Co se týče softwarové stránky, tak nová verze systému Amiga OS 3.0 přinesla vážného soupeře konkurenčním systémům a ukázal první náznaky, že firma Commodore chce upustit od vlastní čipové sady.

Nová verze obsahovala také CrossDOS (umožňující přístup PC diskům), datové typy (pokus o přidání zásuvných modulů pro celý systém), lokalizaci (umožňující podporu více jazyků), standardní instalační nástroj, vylepšení systému souborů (zvýšení rychlosti pomocí ukládání do mezipaměti adresářů jako lepší podpora pro mezinárodní, znaky) a mnoho dalšího...

• Amiga 1200 Amiga 1200
• Amiga 4000 Amiga 4000
•  

V průběhu roku 1992 se na trhu objevily dva AGA počítače. Tato čipová sada se objevila poprvé u high-endové Amigy 4000. To vyvrátilo argumenty, že nový počítač bude nekompatibilní se stávajícím softwarem. Inovací produktové řady na 32-bitovou verzi při zachování plné kompatibility s většinou OCS/ECS softwaru, zdecimovala poslední výzvu firmy Atari a zajistila, že Falcon bude odsouzen k zapomnění. Nicméně, vývojáři se na toto dívali velice hořce. Protože viděli, že již vyrobené předprodukční modely, byly ve většině případů výrazně lepší než Amiga 4000.

Brzy potom následovalo uvedení low-endového AGA systému - Amiga 1200. A i přestože se uvedení tohoto počítače výrazně opozdilo (až prosinec 1992), tak dokázal zopakovat oblíbenost Amigy 500. Produktová řada počítačů Amiga byla konečně inovována, ale problémy již byly za rohem.

1993: Hrozící potíže

Tento rok byl zlomový, protože přinesl jak dobré tak i špatné zprávy. Rok začínal v únoru dobrou zprávou o snížení cen většiny produktů. Krátce na to následovalo oznámení, že firma Commodore překonala rekord v prodeji Amigy 1200, když prodala 100.000 kusů (od dubnového uvedení Amigy 1200 v předchozím roce).

Firma však nadále oznamovala ztráty. To jim však nezabránilo v další diverzifikaci trhu oznámením už třetího AGA systému nazvaného CD32.

CD32

A podobně jako u dřívějšího CDTV se jednalo o Amigu bez klávesnice, která by se prodávala jen uživatelům konzolí. Existovaly však malé náznaky, že se firma Commodore už konečně poučila. Začala více zdůrazňovat, že se jednalo o první 32-bitovou herní konzolí s CD mechanikou na trhu a byla vynaložena značná snaha na povzbuzení herních vývojářů, aby začali uvádět své tituly právě na tuto konzoli.

A zdálo se, že tento přístup opravdu fungoval. Od svého uvedení na trh v září 1993 a většinu následujícího roku, tak tituly pro CD32 dramaticky převyšovaly prodej ostatních CD formátů a porážely tak zavedené konzole Mega / Sega CD a první PC CD-ROM.

Nicméně, tento stroj byl označován jako poslední pokus o vstup na konzolový trh v době, když dominanci získaly už 16-bitové platformy. Objevila se také obvinění, že firma Commodore vůbec nevyřešila absenci multimediálních nebo vzdělávacích titulů, které sužovaly vydání CDTV.

Amiga 1200 zůstala nejžádanějším počítačem roku 1993, ale v té chvíli se na ní už PC dívalo supím pohledem, připraveno zaútočit na tradiční Amiga trh - domácnosti.

1994: Sbohem, starý příteli

Rozhodující rok, který znamenal konec éry firmy Commodore a začátek dlouhého pobytu Amigy v divočině. V březnu roku 1994 firma Commodore oznámila uvedení svého čtvrtého AGA stroje, kterým byla Amiga 4000T. Nepodařilo se jim ho však vyrobit v dostatečném množství.

Po několika měsících spekulací pak firma Commodore International požádala 29. dubna 1994 v 16:10 o likvidaci, aby tak byla ochráněna před svými věřiteli.

To mělo okamžitě dopad na ostatní dceřiné společnosti, hlavně v omezení počtu dostupných strojů. Dceřiná firma Commodore UK vydala varování, že jejich zásoby budou do konce září roku 1994 zcela vyčerpány, což způsobí hladomor po Amigách. V mnoha zemích na tom ale ani moc nezáleželo. Několik dceřiných firem, zejména Commodore Australia, už v předchozích měsících zavřelo svůj provoz a mnoho z nich mělo brzy následovat.

Ve snaze vzkřísit celou firmu, zveřejnil David Pleasance (z pobočky Commodore UK) svůj záměr zahájit odkup celé firmy a provozovat vlastní firmu pod názvem Amiga International. V jednom z rozhovorů to komentoval Colin Proudfoot:

"Na britský trh by to nemělo mít žádný dopad... Značka byla příliš silná na to, aby zemřela. Byli jsme si jisti, že Commodore a Amiga z této firmy vzejdou jako lepší a silnější."

Jak šel čas, docházely i poslední zásoby počítačů a bylo stále jasnější, že si možná nebudou moci dovolit koupit celou firmu. V jednu chvíli se tvrdilo, že mají podporu nějaké velké banky, ale to se nakonec nepotvrdilo.

Čas šel neúprosně stále dál a PC platforma převzala pozici Amigy v domácnostech. Brzy potom následovala zpráva, že Jay Miner zemřel 20. června 1994 v nemocnici El Camino v Mountain View. Příčinou smrti bylo srdeční selhání v důsledku ledvinových komplikací.