Version

Příkaz VERSION zobrazuje čísla verze (a revize) systému, knihoven, zařízení a programů. Také může testovat, zda zadaný objekt má určité číslo verze nebo revize. To je užitečné pro skripty.

Když nezadáte žádný parametr, zobrazí se verze Kickstartu a revize Workbenche a tyto hodnoty se uloží do systémových proměnných. Pokud zadáte nějaké jméno, příkaz zobrazí verzi knihovny, zařízení nebo programu, pokud má standardní řetězec popisu verze.

Když zadáte číslo verze (případně i revize), příkaz VERSION nastaví návratový kód 0, je-li verze či revize objektu vyšší nebo shodná se zadanou hodnotou. V opačném případě se nastaví návratový kód 5 (WARN). To se dá využít v dávkových souborech. Pokud zadáte jen verzi, revize se nezkoumá.

Parametr <jednotka> umožňuje nastavit jiné číslo jednotky než 0. Můžete tak zjistit verzi u zařízení s více jednotkami.

Parametr NAME může být zástupný řetězec. V tomto případě příkaz VERSION prozkoumá všechny soubory odpovídající danému vzoru. Je-li uvedeno číslo verze, skenování se zastaví, jakmile bude nalezen soubor, jehož číslo verze je menší než zadané číslo.

Ve výchozím nastavení se zobrazí pouze jméno a číslo verze. Mohou však být k dispozici i další informace, například čas poslední změny. Chcete-li jej také vytisknout, použijte možnost FULL.

Parametr FILE způsobí, že příkaz VERSION ignoruje již načtené knihovny a příkazy, a místo toho zkontroluje přímo zadaný soubor (to je také případ, pokud použijete masku s parametrem NAME).

Parametr VSTRING vyžaduje argument NAME, který není maskou. Pokud lze najít informace o verzi pro zadaný objekt, budou zobrazeny ve standardním formátu. Pokud takové informace nejsou k dispozici, bude místo toho vytištěn prázdný řádek. Tato funkce je užitečná pro skripty.

Parametr INTERNAL a RES jsou již zastaralé a jsou zachovány pouze za účelem zpětné kompatibility s existujícími skripty. Jejich původním účelem bylo omezit vyhledávání příkazů jen na seznam příkazů interního shellu nebo seznam aktuálně rezidentních příkazů.

Příklady

nebo

nebo