Run
| Formát: | RUN <příkaz> [+{<příkaz>}] |
| Šablona: | COMMAND/F |
| Účel: | Spouští příkazy jako procesy v pozadí |
| Cesta: | Vnitřní příkaz |
Příkazem RUN můžete spustit příkaz jako proces v pozadí. Proces v pozadí nemá vlastní okno pro vstup a výstup (používá okno shellu, z něhož byl spuštěn), ale neblokuje příkazovou řádku, protože to je samostatný proces.
Příkaz RUN se snaží vykonat zadaný <příkaz> a jeho případné argumenty. Takto můžete spustit i více příkazů, když je oddělíte znaménky plus (+). Klávesa Return po plus se pak neinterpretuje jako odeslání příkazu, pouze se odřádkuje a příkazy můžete psát na další řádce. Teprve samotná klávesa Return (bez plus před sebou), spustí celou sekvenci příkazů.
Okno shellu, z něhož jste spustili program příkazem RUN, někdy nejde zavřít, protože program je má rezervováno pro své výstupy. Tomu se dá předejít, když výstup přesměrujete na NIL:, příkazem RUN >NIL: <příkaz>.
Vyhledávací cesta a velikost zásobníku jsou pro proces v pozadí stejné jako pro shell, z něhož byl spuštěn.
Příkaz RUN můžete použít i pro rezidentní příkazy. Ty se hledají jako první, pak teprve systém probírá vyhledávací cestu.
Příklady
| 1.System2.0:> RUN EXECUTE s:Pokus |
Zpracování dávkového souboru "s:Pokus" proběhne na pozadí, shell číslo 1 zůstane volný.
| 1.System2.0:> run date + list c:dir nohead Sunday 06-Mar-94 16:17:02 [CLI 11] 10.System2.0:> dir 3440 --p-rwed 16-Jul-91 15:06:55 |
A tady vidíte, jak se dá vykonat více příkazů v pozadí. Nejprve se zobrazí datum a čas a pak informace o souboru příkazu DIR.
