Projekt Hombre - nový „next-gen“ Amiga čipset

Projekt Hombre (také nazývaný CD64 podle plánované konzole) vznikl na počátku 90. let jako radikální přechod od klasické Amigy. Byl to zcela nový grafický a výpočetní čipset, postavený na RISC architektuře (založené na procesoru HP PA-RISC), určený pro multimediální počítače a herní konzole Commodore.

Architektura čipů

Hombre sestával ze dvou hlavních čipů a doplňkového ASICu​. Systémový čip Nathaniel obsahoval vlastní 100+ MHz 64-bitový RISC CPU (SIMD rozšíření pro 3D výpočty), pokročilý DMA engine a blitter pro texturování a Gouraudovo stínování. Dále zahrnoval 16-bitový zvukový DSP procesor se dvanácti kanály. Grafický čip Natalie obstarával ovládání zobrazování - měl výstup pro VGA (a nebo TV), vestavěný genlock a framegrabber a dva porty pro analogové joysticky. Hombre neobsahoval žádný starý Amiga planar mód ani původní sprite engine - byl koncepčně čistě 3D zařízení.

Konfigurace systému

Chipset byl navržen modulárně. Ve výchozím „dvou-čipovém“ nastavení měl sloužit jako low-cost herní systém (set-top box), výstupní porty směrované na televizor. Rozšířením o třetí čip (a další paměti) by vznikl plnohodnotný desktop počítač (workstation) s vlastním procesorem PA-RISC. Kromě toho měl Hombre fungovat i jako grafická karta v PCI slotu pro standardní počítač.

Technické parametry (plánované)

Světlou stránkou mělo být brutální 3D zpracování: čipset počítal s fillratem až ~30 milionů 3D pixelů za sekundu (srovnatelným s tehdejšími Playstationy)​. Podporoval 3D texturování, Gouraudovo stínování a Z-buffer. Maximální rozlišení mělo dosahovat až 1280×1024 bodů v plných 24-bitech na pixel (truecolor). Kvůli snížení nákladů se prosazoval tzv. chunky režim (konečné 16-bit až 32-bitové barvy) a odlišné přístupy k vícenásobným vrstveným plochám. Zvuk obstarával nový DSP čip se 16-bitovým stereo výstupem a vzorkováním. Jako primární médium se počítalo s CD-ROM (možná kompatibilním s formáty CD32 / CDTV). Operační paměť měla být v základu několik megabajtů (4 - 8 MB Fast RAM, rozšiřitelné). Uživatel mohl ovládat systém novým gamepadem i klasickými joystickem / myší, výstupy měly zahrnovat VGA a konektory pro S-Video či SCART i digitální audio​.

Podle interní dokumentace Ed. Heplera by celý chipset „poháněl generaci Amiga počítačů“ a zahrnoval by i prezentaci pro Philips s uvedením cílů a očekávaného výkonu. Malým doplňkem bylo plánované použití standardních rozhraní: rozhodli se zachovat PCI sběrnici pro periférie a podporu technologií klíčových pro multimédia (CD-ROM, MPEG apod.)​. Vzhledem k tomu, že Radeon a 3D akcelerátory pro PC se teprve rodily, měla být grafická karta pro PCI založena na stejném návrhu, jen s levnější 32-bitovou pamětí.

Dochované dokumenty a prototypy

Celý projekt se nikdy nedostal za fázi technického konceptu. Po bankrotu Commodore v dubnu 1994 byl jeho další vývoj okamžitě zastaven. Nikdy se nevyráběl žádný finální „Hombre“ čip a neexistuje funkční prototyp celého systému CD64, který by byl oficiálně představen veřejnosti. I přesto se dodnes dochovala řada interních materiálů a návrhů. Samotný Dr. Ed Hepler si ponechal plány svého týmu - v roce 2018 je uvolnil komunitě (sedm PDF dokumentů obsahujících architekturu čipsetu a produktovou prezentaci, včetně investor-explicitního slidu pro Philips). Tyto dokumenty ze začátku 90. let byly zveřejněny na archive.org a potvrzuje je i zpráva serveru Amiga-News - katalog popisuje Hombre jako „PA-RISC čipset pro plánovanou další generaci Amiga počítačů“, a uvádí například prezentaci k „Philips/Commodore“ jednání datovanou 15. 4. 1994.

Současně si bývalí inženýři uchovali některé návrhy čipů a interní popisy. Z otevřených zdrojů té doby ale vyplývá, že nejnovější hardware Hombre nikdy nedosáhl na úroveň funkčního prototypu. Pro srovnání: poslední AAA prototyp Nyx byl předveden v roce 1993, zde však šlo o jiný projekt. Hlavní nosič úsilí - design čipsetu - zůstává podrobně zdokumentován pouze v interních materiálech a archiváliích fanoušků Amigy.

Historie a důvody zrušení

Projekt Hombre vznikl v době obrovských turbulencí u Commodore. Již v roce 1993 firma kvůli prudce rostoucí konkurenci PC „udělala tlustou čáru“ za projektem AAA (Advanced Amiga Architecture)​. Návrh AAA byl koncipován jako drahá high-end čipová sada, a když se ukázalo, že běžné PC clony dosáhnou obdobného výkonu, bylo jeho další dokončení zrušeno. Podle tehdejších zpráv Amiga Engineering vedl tento krok Bill Eggebrecht (nový šéf vývoje), který na 6. ledna 1994 definitivně ukončil projekt AAA a „požadoval specifikace“ pro zcela nový čipset Hombre.

Hombre si kladl vysoké ambice: měl plně opustit zpětnou kompatibilitu s předchozími Amigami a fungovat jako čistě 3D konzole. Realizační tým počítal s výkonem srovnatelným s konzolemi další generace - plán byl stihnout Vánoce 1995. Ovšem to se pro Commodore stalo osudným. V polovině roku 1994 se objevila Sony PlayStation (a nakonec i Sega Saturn), které již svými parametry daly Hombre těžkou konkurenci​. Jak poznamenává server PCTuning, Playstation měl lepší výkon než navrhovaný CD64, takže případný úspěch nový Commodore stroj sotva čekal. Navíc byla situace firmy kritická - v dubnu 1994 došlo k hromadnému propouštění, a o necelé dva týdny později firma skutečně zkrachovala. Díky tomu prostředky na další vývoj Hombre chyběly.

V retrospektivě lze tedy k neúspěchu přičíst několik faktorů: náhlá změna strategie (od AAA k Hombre) spolu s nedostatkem financí a tlakem konkurence. Commodore tehdy nesplnil termíny a amatérsky zvolené vedení firmy v čele s Mehdim Ali nedokázalo zajistit investice (čehož se výrobci jako Apple vyhnuli, protože měli na rozdíl od Commodore rezervy). Do toho v prosinci 1994 / lednu 1995 přistála na trhu PlayStation, v roce 1995 Saturn a zanedlouho i Nintendo 64 - technologický závod na trhu konzolí i PC byl v plném proudu a pro „zpožděné“ Hombre nebylo uplatnění.

Informace z dobových zdrojů a rozhovorů

Jak ukazují nově odtajněné dokumenty a pozdější rozhovory, záměry týmu Hombre byly smělá. Bývalý vedoucí architekt Dr. Ed Hepler ve své přednášce z roku 1993 („Hombre: Beyond Amiga“) konkrétně popsal čipset jako rodinu rychlých počítačů a vyzdvihl, že se zaměřuje na 3D grafiku a standardní PC rozhraní. V roce 1995 pak jeden z hlavních inženýrů, Dave Haynie, potvrdil, že Hombre měl fungovat jako herní systém spíše bez vlastního operačního systému: „Na tomto systému by neběželo žádné klasické AmigaOS – šlo by jen o knihovnu rutin včetně 3D balíčku“​. Jinými slovy, podle Haynieho měl Hombre spíše zprostředkovávat 3D prostředí her, než aby běžel na úrovni operačního systému.

Dr. Hepler navíc později odhalil, že současně probíhaly studie pro zabezpečení zpětné kompatibility - uvažovalo se o integraci starého 68k jádra a AGA obvodů do jediného čipu, který by se doplnil do systému Hombre. V plánech se dokonce objevila myšlenka kompatibility s Microsoft Windows NT - nový Hombre stroj měl podle interních poznámek umožnit běh NT, přičemž samotné AmigaOS mělo být přepsáno pro nový procesor a staré 68k programy emulovány. To ukazuje, že Commodore se pokoušel současně držet krok s PC a konzolovým světem. Nakonec se však na žádný z těchto plánů peníze ani čas nenašly.

Hombre v kontextu doby

V době, kdy měl Hombre přicházet (polovina 90. let), se rychle měnila situace na trhu s hardwarem. Standardní počítače PC začaly používat 486 / Pentium procesory (75 - 100 MHz) s prvními 2D / 3D akcelerátory (např. 3dfx Voodoo) a operačním systémem Windows. Amiga tak měla konkurovat i těmto strojům. U domácích herních konzolí však Hombrem ještě rostl zájem - Nintendo SNES střídalo Sony PlayStation (1994) a Sega Saturn (1994), o rok později přišel Nintendo 64.

Výkonově by plánovaný Hombre byl v pásmu těchto zařízení. Uvádí se, že měl zvládat až 30 milionů 3D pixelů za sekundu, což odpovídá PlayStationu a dokonce převyšuje možnosti Sega Saturnu (což potvrzují i dochované analýzy). Nabídl by vyhlazování Gouraud, texturování a Z-buffer, tedy vlastnosti standardních 3D akcelerátorů dané doby. Proti tomu však stála skutečnost, že na trhu již byly hotové konzole s vyladěným SW a třemi ryze 3D stroji konkurence.

V konečném důsledku by Hombre představoval průlomové řešení „na papíře“ - čistě 3D čipset srovnatelný s herními konzolemi, konfigurovatelný jak pro set-top box, tak pro počítač - ale ve své době již byl krůček pozadu. Po uvedení PlayStationu a Saturnu se osud CD64 stal nejistým a pro Commodore (jíž chyběl vlastní software i ekosystém) bylo nemožné se prosadit. Přesto zůstává Hombre zajímavou ukázkou doby, kdy i počítačové legendy hleděly vstříc 3D budoucnosti a hledaly spojení PC a konzolových technologií​.