A.Q.U.A (Amino Qnx United Architecture)

Na přelomu let 1999 až 2000 se zrodila aliance A.Q.U.A. (Amino QNX United Architecture) jako snaha o oživení platformy Amiga v době, kdy chybělo oficiální řešení nové generace. Iniciátory byli Fleecy Moss a Bill McEwen, bývalí zaměstnanci společnosti Amiga Inc., kteří po neshodách s tehdejším vlastníkem (Gateway) firmu opustili​. Tito dva byli považováni za poslední osoby v Amize, které skutečně rozuměly komunitě a nebály se otevřeně pojmenovat problémy​. Krátce po odchodu založili vlastní startup Amino s cílem usnadnit přechod od klasické Amigy na moderní operační systém podobného ducha​. Tato iniciativa nakonec vyústila ve spolupráci Amino s kanadskou firmou QSSL (vývojářem operačního systému QNX Neutrino) a firmou Rebol Technologies (startup Carla Sassenratha, tvůrce multiplatformního skriptovacího jazyka REBOL) - vznikla tak aliance A.Q.U.A​. Původně akronym znamenal “Amiga QNX Uniform Architecture”, po ztrátě přístupu ke značce Amiga byl přejmenován na “Amino QNX United Architecture”​.)

Složení aliance a role jednotlivých firem

A.Q.U.A. propojovala tři subjekty, z nichž každý zastupoval odlišný aspekt potřebný k vytvoření nové platformy v duchu Amigy:

• QSSL (QNX Software Systems Ltd.) - dodavatel moderního mikrojádrového operačního systému QNX Neutrino. Symbolizoval „minulost“ – QNX již dříve spolupracoval s firmou Gateway na plánech ohledně AmigaOS a komunita si tuto technologii oblíbila pro její rychlost a eleganci​. QSSL měl poskytnout ověřené jádro a systémové know-how.
• Rebol Technologies - firma založená Carlem Sassenrathem (architekt původního Exec kernellu AmigaOS) vyvíjející jazyk REBOL. Rebol představoval „přítomnost“ - moderní multiplatformní skriptovací jazyk, vnímaný jako potenciální nástupce integrovaného amigařského ARexxu​. Měl sloužit jako výkonný, ale snadno použitelný prostředek pro skriptování, automatizaci a propojení aplikací v novém operačním systému (tj. plnit roli komunikační páteře mezi komponentami systému podobně, jako to dělal ARexx v Amize).
• Amino (později přejmenovaná na Amiga, Inc.) - startup Mosse a McEwena, zastupoval „budoucnost“. Amino mělo zajistit obchodní vedení projektu, koordinaci vývoje a uvedení nové platformy na trh​. Také přinášelo znalost Amiga komunity - Moss a McEwen do projektu vkládali vizi zachování „Amiga ducha“ a zároveň zajištění financování.

Cílem aliance bylo zkombinovat obchodní plány Amino, špičkovou technologii QNX a inovativní jazyk REBOL do jednotné architektury - nového operačního systému, který by byl v mnoha ohledech podobný původnímu AmigaOS (funkčně i filozofií), byť by nenesl jméno Amiga​. Všichni zúčastnění sdíleli přesvědčení, že taková synergie může upadajícímu trhu dodat novou energii​.

Plány a technická vize

Technická koncepce A.Q.U.A. stavěla na osvědčených i novátorských prvcích zároveň. Základem měl být mikrojádrový operační systém QNX Neutrino, proslulý svou spolehlivostí, malou režijí a schopností skutečného předběžného multitaskingu v reálném čase (QNX dokázal běžet s GUI a webovým prohlížečem z jediné 1,44MB diskety)​. Na tomto jádře měl vzniknout nový Amiga-like operační systém, který by převzal filozofii elegance a efektivity AmigaOS, avšak na moderní platformě. Fleecy Moss výslovně zdůraznil, že „elegance skrze jednoduchost“ zůstane mottem a že za účasti Carla Sassenratha a Dana Dodge (šéfa QSSL) nedopustí zbytečnou nabubřelost nebo ztrátu efektivity – „ti by mě zliskali, kdybychom obětovali čistotu kódu“, žertoval Moss​.

Nový systém měl být multimediálně orientovaný a už v základu připravený pro tvorbu a přehrávání digitálního obsahu. Počítalo se s nativní podporou DVD, audio a video vstupů / výstupů, generování timecodů apod., aby platforma od počátku vyhovovala náročným úlohám jako je produkce videa, animací či hudby​. Jinými slovy, A.Q.U.A. chtěla navázat na pověst Amigy jako multimediálního stroje pro kreativce, a to v kontextu roku 2000 (např. s ohledem na tehdy nové technologie DVD).

REBOL měl v ekosystému zastávat roli klíčového skriptovacího a integračního nástroje. Aliance otevřeně uvažovala o tom, že REBOL by mohl plně nahradit ARexx coby univerzální komunikační prostředek mezi aplikacemi a komponentami systému​. Sassenrathův jazyk byl navržen pro síťovou komunikaci, distribuované aplikace a snadnou portabilitu mezi platformami, což zapadalo do vize propojeného světa internetových zařízení. „REBOL bude jedním z pilířů A.Q.U.A. – to R jsme z akronymu vynechali jen proto, že kazilo naší vodní metaforu“ poznamenal Fleecy s nadsázkou​.

Kompatibilita a otevřenost nového systému byla další klíčová oblast. Uvědomovali si, že „každá nová platforma potřebuje nějakou míru kompatibility s PC světem“. Měli plán využít existující technologie: QNX už měl implementovanou Javu a díky projektu WINE bylo možné spouštět řadu aplikací pro Windows na jiných operačních systémech.

Kombinace Java VM (pro multiplatformní aplikace) a WINE (pro běh stávajících Windows programů) měla zajistit, že uživatelé nové platformy nebudou odříznuti od populárních aplikací. Zároveň se zvažovalo oslovit další potenciální partnery - např. pokud Gateway (předchozí vlastník Amigy) přerušil spolupráci se Sun Microsystems, mohlo by Sun mít zájem zapojit se do A.Q.U.A, což by usnadnilo využití Javy​. Proběhly dokonce úvahy o procesoru Transmeta Crusoe (tehdejší novinka umožňující softwarově definované instrukční sady) - i ten byl ve hře, stejně jako CPU od Motoroly či AMD - technologie nebyla dogmaticky omezena, klíčová měla být efektivita a výkon pro daný účel​.

Hardwarová platforma nebyla přísně specifikována, ale koncept zahrnoval více úrovní zařízení. Fleecy Moss popisoval „vlny“ vývoje a produkty tzv. druhé vlny (tj. nové generace Amiga-like strojů). Na papíře měli tři modely​:

• Jednoprocesorová pracovní stanice - výkonný počítač pro nadšence, cílová cena pod 1 299 USD​.
• Multiprocesorová stanice - high-end varianta s více CPU pro nejnáročnější uživatele, cílová cena do 1 799 USD​.
• Integrovaná základní deska (set-top box) - kompaktní řešení inspirované konceptem konzole (přirovnáváno k přístupu Sega Dreamcast), které by sloučilo komponenty do malé desky s konektory (PCI/AGP sloty apod.) a umožnilo dalším výrobcům stavět zařízení podobná Amize 1200 (tj. cenově dostupný domácí počítač s možností rozšíření)​. Cílová cena tohoto low-end systému měla být pod 500 USD, aby oslovil širší okruh zájemců a „technologických odpůrců“, kteří chtějí hotové jednoduché řešení​.

Tímto škálováním od „power-user“ stanic až po levná „digippl“ zařízení (jak je Moss nazýval) chtěla A.Q.U.A. pokrýt jak tradiční trh výkonných osobních počítačů, tak nastupující trh domácí elektroniky a internetových aplikací. Vizi více zařízení rovněž nahrávala modularita QNX (běžel na různých architekturách) a přenositelnost REBOLu.

Za pozoruhodné stojí také organizační filozofie projektu. Aliance A.Q.U.A. měla být otevřeným společenstvím firem – „oceánem spolupracujících společností“ - namísto jednoho centralizovaného podniku​. Chtěli se poučit z minulosti, kdy osud Amigy závisel na jedné korporaci. Absence „jediné vládnoucí autority“ měla přinést větší flexibilitu a ochranu proti selhání některého člena​. V praxi to znamenalo zapojení širší vývojářské komunity. Do projektu se již předtím neformálně zapojovala Phoenix Developer Consortium (sdružení nezávislých Amiga vývojářů), které pomáhalo vytvářet návrhy a prototypy nové architektury. A.Q.U.A. v podstatě představovala formálnější rámec pro tyto snahy s podporou tří klíčových firem.

Reakce komunity a vývojářů

Oznámení aliance A.Q.U.A v Amiga komunitě vzbudilo značný zájem a vesměs pozitivní ohlasy. Po letech nejistoty za éry firmy Gateway mnozí fanoušci uvítali, že se vývoje ujímají „lidé od Amigy“ a přicházejí s konkrétním plánem. „Myslím, že tohle je nejlepší zpráva za hodně dlouhou dobu.“ psal jeden z nadšenců na diskusním portálu​. Pozitivně bylo vnímáno zejména spojení s QNX - komunita si tento systém oblíbila už během krátké epizody, kdy jej zvažoval Gateway. QNX Neutrino bylo v očích mnohých rychlé, malé a elegantní - vlastnosti, které k Amize vždy patřily​. Myšlenka, že nový Amiga-like OS poběží na špičkovém mikrokernelu, tudíž fanoušky nadchla. Stejně tak zapojení Carla Sassenratha budilo naděje - Sassenrath měl legendární status díky podílu na původním AmigaOS a jeho REBOL sliboval moderní skriptovací schopnosti napříč platformami.

Nadšení panovalo i mezi některými vývojáři. Například nezávislá organizace Phoenix Developer Consortium, která vznikla v 90. letech na podporu pokračování vývoje Amigy, navázala s Aliancí úzké kontakty. QSSL (Dan Dodge) i lidé z Phoenixu spolu komunikovali a sdíleli know-how​. Bylo cítit, že A.Q.U.A. na čas sjednotila roztříštěné síly - fanoušci klasické Amigy, otevřený projekt AROS, i komerční subjekty (Haage&Partner, Phase5 aj.) všichni napjatě sledovali, zda právě tento tým dokáže přinést kýžený „nový Amiga OS“. Skeptičtější hlasy samozřejmě zaznívaly také - někteří zpochybňovali, zda malé startupy zvládnou konkurovat obrům, jiní poukazovali na nejisté financování nebo na to, že „Amiga je už minulost, je čas jít dál“. Celkově však v komunitě převládala opatrná naděje. Pro mnoho dlouholetých uživatelů bylo důležité už jen to, že se opět něco děje a kormidla se chopili lidé, kteří deklarovali, že „Amigu jsme koupili kvůli lidem“​ - na rozdíl od předchozího majitele, který ji držel jen kvůli patentům.

Zánik aliance a jeho příčiny

Aliance A.Q.U.A. bohužel vydržela jen krátce. Její konec přišel záhy po svém vzniku. Zlom nastal na konci roku 1999, když se společnosti Amino podařilo vyjednat odkoupení práv k Amize od Gateway. Pro Amino (Mosse a McEwena) to znamenalo obrovský úspěch - získali oficiálně značku Amiga, ochranné známky, veškerý stávající inventář a licenci na všechny Amiga patenty​.

Tím se z jejich nezávislé aliance rázem stala nová oficiální Amiga, Inc. Paradoxně právě tento úspěch činil původní alianci nadbytečnou. Jakmile Amino získalo „klíče od království“, přestalo potřebovat budovat neoficiální nástupnický systém - nyní mohlo určovat oficiální směr vývoje. Prakticky okamžitě proto došlo k rozpuštění aliance A.Q.U.A., jelikož pokračovat v ní by znamenalo vyvíjet konkurenční (neoficiální) řešení vedle nově nabytého oficiálního AmigaOS​. Z perspektivy Amino dávalo smysl soustředit pozornost komunity i trhu na své oficiální produkty​.

Dalším faktorem byla otázka strategie a financování. Aby Amino mohlo Amigu koupit, muselo získat značný kapitál (hodnota transakce byla údajně 5 milionů USD)​. Podle zákulisních informací mohl být investorům bližší jiný směr než QNX. Skutečně, krátce po převzetí práv oznámila nově vzniklá Amiga, Inc. změnu kurzu: „upouštíme od dosavadního vývoje pod taktovkou Phoenixu“ - tedy i od QNX – „a místo něj vsadíme na technologii Intent od britské Tao Group“​. Spekulovalo se, že rozhodnutí ovlivnily právě podmínky financování - Tao Group a její multiplatformní virtuální stroj pro mobilní zařízení zapadal do představ investorů o budoucích internetových appliance více než tradiční desktopový QNX​.

Dalším vlivem mohl být i samotný Gateway. Fleecy Moss uvedl, že Jim Collas (bývalý šéf Amigy u Gateway) byl v létě 1999 odstaven mj. kvůli obavám Microsoftu z kombinace Amiga + Java​.

Intent od Tao Group naopak Microsoftu nevadil (naopak AmigaDE později běželo nad Windows CE). Ať už byly důvody jakékoli, výsledkem bylo, že A.Q.U.A. jako projekt nové Amigy byla kolem přelomu 2000 oficiálně zrušena. QSSL i Sassenrath se ocitli stranou - Amiga, Inc. se vydala jinudy.

Zakladatelé se snažili tento obrat komunikovat pozitivně. V dubnu 2000 Amiga, Inc. dokonce formálně vstoupila do konsorcia Phoenix Developer Consortium jako člen​, čímž naznačila, že si váží komunity vývojářů (byť už nepokračovali na QNX řešení). Netrvalo však dlouho a bylo jasné, že těžiště práce se přesunulo jinam. Carl Sassenrath se se svým REBOLem stáhl zpět do vlastních projektů a QNX se zaměřilo opět na embedded trh - Dan Dodge později přiznal, že po krachu jednání s Amigou ztratili v desktopovou Amigu důvěru​.

Jistou útěchou pro QNX bylo, že jejich technologie našla využití alespoň nepřímo. V roce 2001 vydala firma Haage&Partner balík AmigaOS XL, obsahující emulátor Amigy pro x86 běžící právě nad QNX Neutrino RTOS​. Bylo tak možné spouštět „hostované“ Amiga aplikace v prostředí QNX, který měl dokonce lištu s amigáckým motivem​. To však již s A.Q.U.A. přímo nesouviselo - byl to spíše produkt pro stávající uživatele, čekající na novou generaci.

Místo A.Q.U.A. v historii vývoje AmigaOS (1999 - 2002)

Aliance A.Q.U.A., přestože trvala jen krátce a neskončila hmatatelným produktem, zaujímá významné místo v bouřlivé historii Amigy kolem roku 2000. Představovala jednu z alternativních cest, jak mohl vývoj AmigaOS dopadnout, a odrážela tehdejší snahy skloubit odkaz původní Amigy s moderními technologiemi přelomu milénia.

Pro kontext je třeba si uvědomit, co se v letech 1999 až 2002 s platformou Amiga dělo:

Éra Gateway (1997 - 1999)

Po Escomu vlastnila Amigu firma Gateway 2000. Tehdejší prezident Amiga, Inc. Jim Collas měl velkolepé plány na „Amiga Next Generation“ - vyvíjel se koncept nové architektury AmigaOE (Operating Environment). Nejprve byla zvažována právě kombinace QNX Neutrino a Javy jako základ nové Amigy, což komunita kvitovala​. Později však Gateway pod tlakem změnila záměr a místo QNX chtěla použít jádro Linux (Collas dokonce jednal s Linusem Torvaldsem)​. Tato náhlá otočka přinesla zmatek. V létě 1999 byl Collas odstraněn z vedení a Gateway projekt prakticky zastavila. QNX reagovalo po svém - navázalo spolupráci s výrobce PPC karet Phase5 na vlastním QNX-based OS pro Amigu (oznámen byl projekt PhASE5 AmiRage K2), ale Phase5 vzápětí zkrachovala​. Koncem roku 1999 byla Gateway ochotna se Amigy zbavit.

Zrod Amiga, Inc. (Amino) a A.Q.U.A. (1999)

Zklamaní veteráni Moss a McEwen odcházejí od Gateway a rozjíždějí Amino a získávají podporu kapitálu. V této atmosféře vzniká aliance A.Q.U.A. jako neoficiální plán nové Amigy ještě před dokončením odkupu. A.Q.U.A. spojila silné hráče z pohledu technologií (QNX, Rebol) a komunitního nadšení (Amino, Phoenix). V září až prosinci 1999 probíhají diskuse, vznikají první návrhy architektury. Fleecy Moss je v rozhovorech detailně popisuje vize, viz výše)​. Aliance však neměla moc času se rozvinout - už 31. prosince 1999 Gateway oznamuje prodej Amigy Aminu​.

Oficiální Amiga, Inc. a AmigaDE (2000 - 2001)

Po akvizici práv mění Amino svůj název na Amiga, Inc. (z úcty k původnímu jménu​) a ohlašuje nový směr. Namísto pokračování A.Q.U.A. přichází koncept AmigaDE (Amiga Digital Environment) založený na technologii Tao Intent​. AmigaDE neměl být klasický operační systém, ale spíše univerzální vrstvička (virtuální stroj) nad různými OS a CPU - v souladu s tehdejším trendem „write once, run anywhere“. Cílem bylo proniknout na nově vznikající trhy PDA, set-top boxů, mobilů apod. AmigaDE později existovalo např. jako Amiga Anywhere pro kapesní počítače a kompatibilní s Windows CE. Tato strategie však znamenala, že desktopová Amiga zůstala bez nového nativního operačního systému - komunitě to začalo docházet a nadšení ochladlo. Amiga, Inc. se sice snažila udržet loajalitu, když v roce 2000 ještě ve spolupráci s firmou Haage&Partner vydala AmigaOS 3.9 (drobný update pro klasické 68k Amigy)​, ale skutečnou pozornost věnovala AmigaDE. Někteří vývojáři z Phoenixu byli do AmigaDE také zapojeni, ale řada tradicionalistů to vnímala jako odklon od podstaty Amigy.

Následné projekty (2001 - 2002)

V reakci na poptávku komunity po “skutečném” AmigaOS pro moderní hardware došlo nakonec k dalšímu zvratu. Koncem roku 2001 firma Amiga, Inc. oznámila partnerství s britskou firmou Eyetech (hardware) a belgickou Hyperion Entertainment (software) na vývoji AmigaOS 4.0 pro platformu PowerPC. Hyperion dostal licenci na pokračování klasické řady AmigaOS (zdrojové kódy 3.1) a jeho port na nové AmigaOne počítače od Eyetechu. Tento projekt šel paralelně vedle AmigaDE a fakticky znamenal, že se komunita opět chopila vývoje svého operačního systému. AmigaOS4 vycházel z původního kódu (na rozdíl od revolučního přístupu A.Q.U.A.), ale přinesl mnohá vylepšení a v následujících letech se stal hlavní větví pro tradiční amigisty. Zároveň na scénu vstoupil konkurenční MorphOS - alternativní Amiga-like OS pro PPC, vyvíjený bývalými inženýry Phase5. MorphOS (běžící na nové hardware Pegasos) naplnil částečně to, co A.Q.U.A. zamýšlela - použil moderní mikrojádro Quark a nad ním běh kompatibilního prostředí pro původní Amiga aplikace. Rivalita AmigaOS4 vs. MorphOS pak definovala „amiga scénu“ po roce 2002, přičemž A.Q.U.A. lze zpětně vnímat jako jeden z podkladů, ze kterých tyto projekty ideově čerpaly.

Shrnutí a dopad

Ačkoli A.Q.U.A. skončila dříve, než mohla dodat konkrétní produkty, zanechala po sobě důležité dědictví. Ukázala směr, kterým se mohla Amiga vydat - cestu mikrojádra, distribuovaných aplikací a spolupráce více firem. Část této vize se později promítla do projektu AmigaDE (např. interně byl název **“Aqua” krátce používán jako kódové označení rané fáze AmigaDE​), byť výsledný produkt se od původní představy značně lišil. Zkušenosti z A.Q.U.A. posloužily i při vývoji AmigaOS4 a MorphOS, kde se opět řešilo, jak skloubit starý kód s moderními prvky - dilema, které A.Q.U.A. chtěla vyřešit radikálním restartem na zelené louce. V neposlední řadě aliance na čas sjednotila komunitu a dala vzniknout řadě diskusí, návrhů a nadšení, z něhož Amiga scéna čerpala v oné přelomové době.

A.Q.U.A. zůstává v historii Amigy jako „co kdyby“ epizoda - ambiciózní plán, který se neuskutečnil vinou změny okolností. Její příběh však dokresluje dramatický přerod Amigy na přelomu tisíciletí. Od vizí nezávislých nadšenců, přes obchodní rozhodnutí nových majitelů, až po znovuoživení klasické řady. Jak trefně poznamenal jeden z členů komunity, když slyšel o prodeji Amigy Aminu a plánech A.Q.U.A: „Osud to asi chtěl - konečně někdo z reálné Amiga komunity dostal šanci navázat tam, kde Commodore skončil“. I když ta šance trvala krátce, z pohledu historie naplnila svůj účel - pomohla udržet „Amiga spirit“ při životě, než se zformovaly další projekty, které jej nesou dodnes.