Amiga, Samba a Tango
Seznam článků
Síťové okolí je původní nápad firmy Microsoft, která chtěla vytvořit snadný systém sdílení souborů mezi vzájemně propojenými počítači. Původně měl používat rozšířený standard TCP/IP i když v té době byl více rozšířen FTP protokol. S ohledem na toto rozhodnutí byly v systému rezervovány určité porty, napsán odpovídající software a vše bylo integrováno rovnou do operačního systému. Díky tomu se počítače mohly v síti bez větších problémů navzájem vidět. Jednotlivé počítače se rozlišovaly pomocí názvu, tzv. NetBIOS Name, který si uživatelé mohli nastavit dle vlastních potřeb.
Dnešní LAN sítě jsou většinou realizovány na technologii IEEE 802.3 Ethernet, která běží rychlostí 10, 100, 1.000 a 10.000 Mbit za sekundu. Další oblíbenou možností je pak bezdrátová technologie Wi-Fi (IEEE 802.11).
LAN síť se skládá ze dvou základních typů prvků - aktivních a pasivních. Aktivní jsou ty, které něco dělají, jako je např. přidělování IP adres atd... (DHCP server, router). Pasivní prvky jsou pak ty, které jen přijímají, odesílají nebo přeposílají data (síťové karty jednotlivých počítačů, switch).
Sailor
V devadesátkách na klasické Amize a poté i na Pegasu 2 s MorphOSem jsem Sambu i Tango používala.
A v práci jsme měli A4000T se Sambou a k ní byla připojena všechna PC. Přes A4000 měla ostatní PC připojení na internet a na tiskárnu, byl zde také sdílený disk. Zlaté časy.
Bohužel dnes jsou k dispozici pouze neaktuální samby - 3.2.0 pro MorphOS a 2.2.5 pro AmigaOS.
Verzi 4 už nikdo nepřeložil. No ale nejspíš by na klasické Amize byla už velmi pomalá, stal se z toho velký moloch.
Takže sdílení v rámci Amiga + MorphOS počítačů dělám dnes pomocí NetFS (perfektní) a sdílení s Windows pomocí smb2FS (AmigaOS) či FTP (MorphOS).
Prober